V Paříži propukly sociální nepokoje poté, co se na veřejnost dostaly zprávy o policejní brutalitě. Původně klidné a mírové protesty na pařížských předměstích se brzy zvrtly v násilné demonstrace, zapalování aut a házení kamenů na zasahující policisty. Na protestech se sešly stovky lidí.
V centru Bukurešti opět demonstrovaly desítky tisíc Rumunů. Lidé požadovali demisi vlády. Kabinet čelí kritice za svou snahu zmírnit kriminální postih korupce. Manifestace již pokračují v kuse dva týdny. Podle agentury AFP se v neděli sešlo v centru rumunské metropole 50 000 až 70 000 lidí. Před necelým týdnem se kabinet vzdal záměru prosadit dekret, který měl zrušit postih za některé korupční trestné činy a za zneužívání úředního postavení. Chce ale na to jít cestou prosazení v zásadě stejného opatření formou úpravy trestního zákoníku. To může schválit jen parlament, ale v něm mají vládní socialisté dostatečnou převahu. Kvůli kauze už odstoupil ministr spravedlnosti.
Rumunský ministr spravedlnosti Florin Iordache oznámil, že rezignuje na svou funkci. Zareagoval tak na masové demonstrace, které se konaly v minulých dnech po celém Rumunsku. Lidem vadil návrh zákona, který měl zrušit trestnost některých korupčních činů. "Předal jsem svou rezignaci. Vše, co jsem udělal, bylo legální," uvedl podle agentury Reuters Iordache, z jehož dílny kontroverzní zákon pocházel. Demonstranti původně požadovali konec celé vlády, ta odstoupit odmítla. Přestala však prosazovat kontroverzní zákon. Ve středu pak ustála i hlasování o nedůvěře.
Před dvěma měsíci Siouxové v Severní Dakotě slavili. Americké úřady tehdy zrušily povolení vést trasu nového ropovodu poblíž jejich rezervace Standing Rock. Nový americký prezident Donald Trump ale vzápětí rozhodnutí zrušil. A v úterý padlo poslední byrokratické omezení stavby ropovodu – povolení slíbila vydat i americká armáda.
Rumunská vláda se zatím měnit nebude. Ustála v parlamentu hlasování o nedůvěře, které vyvolala opozice. Informují o tom tamní média. Sociálnědemokratický kabinet momentálně čelí kritice za to, že se pokusil omezit trestní postih některých korupčních činů. Kvůli tomu se po celém Rumunsku konaly masové demonstrace – největší od pádu režimu Nicolae Ceaușesca v roce 1989. Lidé na nich požadovali rezignaci vlády. Ta ale hlasování bez větších problémů ustála, v parlamentu má totiž 60procentní většinu. Ve hře je tak nyní akorát demise ministra spravedlnosti Florina Iordacheho. Toho rumunský prezident Klaus Iohannis viní ze zapříčinění politické krize.
Rumunská vláda neustála tlak demonstrantů a zrušila kritizovanou změnu zákona o korupci. Premiér ho stáhl už v neděli, ministr spravedlnosti později zrušil i plánované změny. Demonstrantům v ulicích to ale nestačí a žádají demisi vlády nebo alespoň některých jejích ministrů. Podle premiéra Dragney ale kabinet zatím rezignaci nechystá.
Kontroverzní nařízení o beztrestnosti některých korupčních činů rumunská vláda v neděli po masivních demonstracích zrušila. Informuje o tom agentura Reuters. Na protest proti zákonu vyšlo do ulic Bukurešti v neděli přes 300 tisíc lidí, v celém Rumunsku pak půl milionu. Protesty, které nařízení vyvolalo, byly největší od pádu režimu Nicolae Ceausesca v roce 1989. O plánovaném zrušení nařízení informoval už v sobotu premiér Sorin Grindeanu. Představa kabinetu, že úřady nebudou stíhat řadu korupčních skutků, vyvolala odmítavou reakci také od Evropské komise a prostřednictvím ambasád v Bukurešti i od několika států v čele s USA, Německem a Francií.
Rumunská vláda stáhne kontroverzní nařízení o beztrestnosti některých korupčních činů, proti kterému v uplynulých dnech protestovaly v ulicích Bukurešti i dalších rumunských měst statisíce lidí. Oznámil to v sobotu rumunský sociálnědemokratický premiér Sorin Grindeanu a krátce před ním i předseda menší koaliční strany ALDE Calin Popescu-Tariceanu. Tou dobou se v ulicích Bukurešti podle odhadů médií sešlo okolo 140 tisíc lidí.
Rusko musí odškodnit opozičního předáka Alexeje Navalného, protože porušilo jeho práva tím, že jej v letech 2012 až 2014 policie při demonstracích sedmkrát zadržela. Rozhodl o tom Evropský soud pro lidská práva. Ruské ministerstvo zahraničí se k rozsudku ještě nevyjádřilo. Sám Navalnyj je v současnosti v Rusku opět souzen za údajné zpronevěry. Podle ruských zákonů by i podmínečné odsouzení znamenalo vyřazení z prezidentských voleb, které se uskuteční příští rok.
Stovky tisíc Rumunů protestují proti vládnímu dekretu, který ruší deset let úspěchů v boji proti politické korupci. Vláda sociálních demokratů, kteří loni v prosinci vyhráli volby, je pod obrovským tlakem a někteří ministři už odcházejí. Protestů se účastní hlavně mladí, kterým vadí, jak se generace jejich rodičů nechává manipulovat, tvrdí sociologové. Rumunský prezident Klaus Iohannis během čtvrtka oznámil, že podal u ústavního soudu stížnost proti nařízení.
Čínský miliardář Siao Ťien-chua zmizel nedávno ze svého hotelového pokoje v Hongkongu, v jehož azylu poslední dva roky žil. Po jednom z nejbohatších Číňanů s blízkými vztahy s komunistickým prezidentem Si Ťin-pchingem pátrá hongkongská policie. Podle ní se Siao Ťien-chua pod nátlakem vrátil do pevninské Číny. Panují obavy, že úspěšného podnikatele unesla čínská policie, protože se znelíbil komunistickému režimu.
V šestnáct hodin středoevropského času začal ve Washingtonu pochod žen. Akce, která původně nebyla označována za protest proti nové hlavě státu, se ale vůči Donaldu Trumpovi jasně vymezila. Zúčastnilo se jí zřejmě kolem půl miliónů lidí. Mnohatisícové manifestace byly také v New Yorku, Chicagu či Bostonu.
Celý svět s napětím čeká na inauguraci 45. prezidenta USA Donalda Trumpa. Ceremonie probíhá ve Washingtonu venku před Kapitolem, tradiční program začíná ranní modlitbou. Slavnostní ceremonii, na kterou Trump získal v přepočtu 2,5 miliardy korun od soukromých dárců, bojkotují desítky amerických kongresmanů.
Polská vláda se ani nemusí příliš snažit, aby se ubránila kritice od opozice. Ta si totiž sama sobě podkopává nohy aférami svých lídrů. Například Výbor na obranu demokracie (KOD), který pořádá demonstrace po celém Polsku, posílal desetitisíce zlotých počítačové firmě svého zakladatele Mateusze Kijowského. Ránu navíc utrpěla i parlamentní opozice: šéf druhé největší opoziční strany Ryszard Petru odjel v době parlamentní krize slavit nový rok do Portugalska.
V Česku vznikla nová iniciativa Mít svůj domov, která prosazuje přijetí zákona o sociálním bydlení. Zástupci iniciativy ve čtvrtek na happeningu před Úřadem vlády v Praze vyzvali vládu, aby splnila své předvolební sliby a přijala zákon o sociálním bydlení, a to do konce ledna. Iniciativu v současnosti tvoří 80 neziskových organizací a více než tisíc signatářů petice za přijetí zákona. Podpořila ji desítka známých osobností, mezi nimi Janek Ledecký, Jiří Lábus, Petr Pithart a další.
Zhruba dva tisíce šiitů v úterý demonstrovalo ve afghánském městě Herát na západě země. Dav, který skandoval hesla jako "Smrt nepřátelům Afghánistánu" nebo "Smrt Islámskému státu", odsoudil množící se útoky příslušníků a sympatizantů radikální organizace. Mnozí z nich měli v rukou fotografie s tvářemi lidí, kteří během posledních útoků přišli o život.
V Dánsku byla zatčena dcera důvěrnice jihokorejské prezidentky, která v zemi čelí vyšetřování kvůli korupčními skandálu. Policie dvacetiletou dívku zadržela kvůli tomu, že se v Dánsku nelegálně zdržovala. Její matka Čche Sun-sil doma čelí obvinění z korupce a zneužítí moci. Je podezřelá, že jako prezidentčina důvěrnice zasahovala do záležitostí státu. Soul už požádal o její vydání.
Všechno to kdysi začalo v hospodě ve Strupčicích, když tam štamgasti položili na stůl obrovskou fotku Brežněva, říká fotograf Jaroslav Kučera o fotkách na své velké výstavě Sudety. Jsou tam k vidění snímky, které umí vyprávět příběhy. Nepřikrášleně a lidsky popisují životy lidí ve vybydleném a zdevastovaném pohraničí v devadesátých letech.
Policie v Kongu zabila nejméně 34 civilistů, kteří v posledních dnech demonstrovali proti prezidentovi Josephu Kabilovi. Informuje o tom lidskoprávní organizace Human Rights Watch. Kabilovi sice v úterý vypršel mandát, ale přesto zůstal ve funkci. Lidé proto vyšli do ulic, kde zapalovali pneumatiky, házeli po policistech kameny a stavěli barikády. Bezpečnostní síly na některých místech rozháněly protestující střelbou. Podle vlády zemřelo "jen" 21 demonstrantů a jeden policista.
Regionální vláda Katalánska nemůže příští rok uspořádat referendum o nezávislosti. Rozhodl o tom španělský Ústavní soud, který konání všelidového hlasování zablokoval už v roce 2014. Tehdy jej ale katalánská vláda obešla a referendum uspořádala. Stoupenci nezávislosti jednoho z nejbohatších krajů Španělska si dlouhodobě stěžují, že odvádí Madridu příliš mnoho na daních.
