Velká část rodičů si přeje změny ve vzdělávání svých dětí. Málo však není ani těch nenáročných, kteří nemají na školu žádné zvláštní nároky a přejí si hlavně to, aby je ničím nezatěžovala (24 procent), popřípadě těch spořádaných, kterým jde hlavně o školní osnovy, disciplínu a výkon (28 procent). Typy rodičů podle jejich nároků na školy se detailně zabýval průzkum společnosti School My Project.
Většina rodičů si podle průzkumů přeje změny ve vzdělávání svých dětí. Málo však není ani těch nenáročných, kteří nemají na školu žádné zvláštní nároky a přejí si hlavně to, aby je ničím nezatěžovala (24 procent), popřípadě těch spořádaných, kterým jde hlavně o školní osnovy, disciplínu a výkon (28 procent). Typy rodičů podle jejich nároků na školu popsal průzkum společnosti School My Project.
Uplynulé desetiletí znamenalo pro české školství z pohledu rodičů žáků a studentů velký zlom. Generaci postkomunisticky ustrašených rodičů vystřídala generace sebevědomějších a aktivnějších porevolučních rodičů. Mnozí rodiče pochopili, že jestli chtějí pro své děti dobré školy, musí začít jednat. Narovnání jejich vztahu se školou pomáhá i značka Rodiče vítáni.
Uplynulé desetiletí znamenalo pro české školství z pohledu rodičů žáků a studentů velký zlom. Generaci postkomunisticky "ustrašených" rodičů vystřídala generace sebevědomějších a aktivnějších porevolučních rodičů. Mnozí z nich pochopili, že jestli chtějí pro své děti dobré školy, musí začít jednat. Narovnání jejich vztahu se školou pomáhá i značka Rodiče vítáni.
Většina rodičů se do školy dostane obvykle jen dvakrát ročně – na třídní schůzky, kde podepíšou potřebné dokumenty, dozvědí se, jak prospívá jejich dítě, případně co rozbilo a kolik peněz bude stát oprava. Když se snaží aktivně přispět nějakým nápadem, učitel to často bere jako vměšování do jeho práce a nemístné poučování, které jen zdržuje. Jsou ale i školy, kde to funguje úplně jinak – jedna tak
Většina rodičů se do školy dostane obvykle jen dvakrát ročně - na třídní schůzky, kde podepíšou potřebné dokumenty, dozvědí se, jak prospívá jejich dítě, případně co rozbilo a kolik peněz bude stát oprava. Když se snaží aktivně přispět nějakým nápadem, učitel to bere jako vměšování do jeho práce a nemístné poučování. Jsou ale i školy, kde to funguje úplně jinak - jedna taková je v Chýni u Prahy.
Mají spousta volna a málo práce, myslí si často lidé o učitelích. Jejich profesi považují za prestižní a užitečnou, ale zároveň k nim mají spoustu výhrad.
Každoroční výzkum ukazuje, jak prestižně vnímají Češi učitelské povolání. Pravidelně se umisťuje na špičce hned za lékařem a vědcem. Jenže pro mnoho rodičů žáků a studentů je učitel někdo, kdo pár hodin denně něco vypráví u tabule, má spoustu volna, a učí proto, že nic jiného neumí. Tyto falešné stereotypy, nízký plat a představa "uštvaných učitelek" mohou za jejich nízký sociální status.
Zlepšit kvalitu pokulhávajícího českého školství chce ojedinělý pětiletý pilotní projekt Nadačního fondu Eduzměna. Po dlouhé analýze vybral nejvhodnější, tedy co nejprůměrnější oblastí Kutnohorsko. Sem nasměruje velké finanční prostředky do vzdělávání a také znalosti předních odborníků. Z této pokusné laboratoře vzejde know-how pro celé Česko.
Oba regiony hřeší na to, že montovny potřebují levnou pracovní sílu. Jenže až přijde recese, budou tito lide první, kdo zaplní úřady práce.
V Moravskoslezském kraji dali v roce 2018 dohromady školy a firmy a v mezích současného zákona se pokusili prvky duálního systému zavést.
Navštívili jsme „školy v přírodě“ pro učitele a absolvovali s nimi program, který má zlepšit jejich výuku. Zažili jsme napínavé detektivní pokusy pro malé chemiky, nácvik hodnocení bez známek i vášnivé diskuse, jak posunout vzdělávání dětí blíže moderní době.
Klimatické změny, moderní technologie, polarizace společnosti, relativizace hodnot. Vyznat se ve světě bude bez kritického myšlení stále obtížnější. Kdo nedokáže správně analyzovat kvanta informací dostupných jedním kliknutím myši, neuspěje. Školy musí přestat učit postaru, aby mohly do praxe posílat absolventy schopné týmově řešit mezioborové úkoly.
Výstižné firemní heslo TOS Varnsdorf dostanou k zapamatování všichni, kdo začnou navštěvovat školu založenou firmou.
Rozvoj technologií mění pracovní trh a s tím i požadavky firem na absolventy. České školy na to ale reagují pomalu, myslí si podnikatelé.
Svoje kompetence by měly posilovat také školní poradny
Národní institut pro další vzdělávání vede třetím rokem projekt Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi. Chce lépe připravit učitele na inkluzi a více informovat veřejnost. "Na inkluzi se nabalila spousta mýtů, za co všechno může, a svádí se na ni většina problémů českého školství," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz manažerka projektu Jana Odstrčilová.
Umět napsat e-mail už nestačí. Učitelé zaostávají v digitální gramotnosti za žáky
Důchodce není jen člověk, který má často problémy s pohybem, nechodí už do práce a vlasy mu zešedivěly. Jsou to také lidé, kteří ještě mají mnohdy v paměti dobu, o které už má dnešní generace často jen matnou představu. O tom se snaží společnost Post Bellum přesvědčit osmáky a deváťáky na školách. A to tak, že je samotné posílají za vrstevníky jejich prarodičů, aby jejich příběhy zaznamenali.
Jak by měla vypadat ideální škola? Co by se v ní mělo učit? Jak vypadá ideál učitele nebo ředitele? Jak by s nimi měli spolupracovat rodiče? Proč české děti škola nebaví? Podívejte se na inspirativní videa.
