


Školy se věnují hlavně podprůměrným žákům, ty nadané zanedbávají
Mimořádně nadaní žáci mají tak trochu smůlu.



Mimořádně nadaní žáci mají tak trochu smůlu.



Pedagogicko-psychologické poradny, výchovné poradkyně, individuální plány, asistenti. To vše se točí zejména kolem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Ti mimořádně nadaní mají tak trochu smůlu. V lepším případě jsou odsouzeni k samostudiu, v horším případě k mnohaleté nudě nepodmíněně.



V počítačové hře si žáci mohou zřídit svou vlastní školní laboratoř a zkoumat v ní třeba chemické reakce. Robotika naučí děti logice i spolupráci v týmu. A díky virtuální realitě se školák nemusí o středověku učit, ale může se v něm rovnou ocitnout. Nejrůznější inovace a nové trendy ve výuce odborníci představili na akci Prague Education Festival.



To se ale pomalu mění



Pedagogická fakulta je pro část uchazečů místem, kde sice studovat nechtějí, ale nejsnadněji se tam dostanou. Podle toho pak často vypadá i jejich motivace. Ještě větší problém je ale u samotných škol – ty se zaměřují hlavně na obsah předmětů, ale už ne na to, jak je správně učit. To se však postupně mění – iniciativa ke změně dokonce vzešla od samotných studentů.



Třídenní akce The Prague Education Festival, která probíhala minulý týden, měla za cíl inspirovat odborníky i širokou veřejnost nejnovějšími přístupy ke vzdělávání a vytvořit platformu, na které mohou odborníci sdílet aktuální trendy, technologie a zkušenosti s učiteli, žáky i rodiči. Podívejte se, jak unikátní vzdělávací akce probíhala.



Na pražském Výstavišti proběhl ve čtvrtek první den festivalu o vzdělávání PREF. Debaty se zatím točí například kolem nové strategie o budoucnosti českého školství. Ministr školství vyjádřil obavy, jak dokument dopadne po připomínkách ostatních resortů. Zmínil také, že strategií už bylo několik, ale do praxe se nedostaly.



Už ve čtvrtek začíná v pražském Průmyslovém paláci unikátní konference The Prague Education Festival. Kromě jiného budou stovky učitelů a dalších odborníků hovořit o zajímavých projektech v českém i zahraničním vzdělávání. Jedním z nich bude i český program Učitel naživo, ve kterém se absolventi vysokých škol připravují pod vedením špičkových pedagogů na dráhu učitele či učitelky.



Chybí jim čas i finančně dostupné kurzy



Jiné způsoby se prosazují jen pomalu



Ve třídách se žáci a studenti učí nazpaměť letopočty, druhy květenství, sloučeniny či pohoří. Mimo školu však od nich zaměstnavatel a ostatně i sám život vyžaduje spíše kreativitu, umění komunikace, spolupráce či schopnost diskuse, v níž člověk umí naslouchat druhým i vysvětlit a prosadit své stanovisko. Jako by šlo o dva světy, které dělí více než jen těžké dveře od hlavního vchodu do školy.



Češi patřívali k nejlepším v matematické i přírodovědné gramotnosti, v roce 2006 byli skutečnou evropskou špičkou. Pak však začal pád do průměru.



Školství chybí pomocný článek mezi řediteli a státem



Plány, jak změnit vzdělávání žáků sice existují, ale už roky zůstávají jen na papíře



Vedoucí pracovníci ve školách musí kromě své práce dohlížet i na drobnosti, jako jsou rekonstrukce umyvadel ve třídách.



Učitelé si s šikanou mezi žáky nevědí rady



Jen dvě třetiny českých žáků chodí do školy rády. Je to nejméně ze všech zemí zapojených do mezinárodního srovnání. Kromě samotné podoby výuky to podle odborníků souvisí i s mírou šikany, která na tuzemských školách patří k nejvyšším v Evropě.



Školka a škola jsou velmi účinný nástroj ke stírání sociálních, ekonomických a kulturních rozdílů. Stát má všechny vrstvy společnosti pohromadě a může jim vštěpovat stejné společenské normy, toleranci, respekt, vzájemnou spolupráci. Je to jedinečná šance na překlenování propastí mezi jednotlivými skupinami obyvatel. Česko ji však podle odborníků dostatečně nevyužívá.



Společná školka a škola by mnohé problémy vyřešily



Vedení škol dusí všudypřítomná byrokracie