V době svého vzniku ve 20. letech minulého století byla Petschkova vila nejluxusnějším soukromým sídlem první republiky. Za války v ní žil velitel pražského Wehrmachtu, od roku 1945 slouží jako rezidence amerických velvyslanců v Praze. O opulentní budově vydal knihu bývalý americký ambasador v Česku Norman Eisen. Podívejte se, jak to uvnitř vily vypadá.
Nejpomalejší auta na trhu dnes zrychlují z 0 na 100 km/h za více než 17 vteřin a mají maximální rychlost kolem 140 km/h. Pokud ovšem pomineme elektromobily se záměrně omezenou dynamikou, pak takových aut až tolik není. Rozhodně ne ve srovnání s tím, jak rychlá byla běžná auta před čtyřiceti padesáti lety. Více se o dynamice aut, která se u nás proháněla před rokem 1989, dozvíte v následující galerii. I sportovní kupé přitom zrychlovala pomaleji než dnešní nejslabší malá auta.
V pondělí uplynulo 70 let od úmrtí druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Státník, který spolu s T. G. Masarykem stál u vzniku samostatného československého státu, je dodnes přijímán rozporuplně. Bývá mu vyčítáno, že v roce 1948 nedokázal zabránit komunistickému převratu. Připomeňte si ve fotogalerii nejvýznamnější momenty Benešova života.
Legendární železniční vůz Slovenská strela se ve čtvrtek po více než dvou letech oprav vrátil do Kopřivnice na Novojičínsku, podél trati ho tu vyhlížely desítky lidí. V roce 2018 vůz odjel na opravu po silnici naložený na návěsu, ve čtvrtek do Kopřivnice přijel po vlastní ose po kolejích. Podívejte se na aktuální i historické snímky prvního československého rychlovlaku, který vyrobila firma Tatra.
Město Žatec v sobotu 18. listopadu obdrželo certifikát zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Mezivládní Výbor pro světové dědictví rozhodl o zápisu před dvěma měsíci na svém zasedání v Saudské Arábii. Pro Česko je to 17. zápis na tento prestižní list a zároveň jde o první chmelařskou krajinu na světě, která získala tento status. Podívejte se, jak se tu česal chmel v 60. letech.
Nejznámější fotografie ze srpna 1968 se vztahují především ke dni, kdy do republiky vtrhla okupační vojska. Milanu Vlčkovi se podařilo nafotografovat hlavní město "týden poté" na sérii unikátních barevných diapozitivů. Fotograf poskytl několik svých snímků Aktuálně.cz. "Originály jsou už v Národním muzeu," říká. Z jeho záběrů už nevyzařuje energie davu patrná na snímcích z 21. srpna. Už je cítit spíše deziluze a deprese.
Jedině mlčící prezident Zeman se vůči okupaci v roce 1968 a listopadu 1989 chová slušně. Mluvit by bylo pokrytecké. Zřejmě má ještě zbytky svědomí.
Když se Dubček vrátil z Moskvy, zlikvidoval energii, kterou národ měl, pak přišla deprese, popisuje dění v srpnu roku 1968 písničkář Jaroslav Hutka. Z domu ve Vinohradské ulici viděl, jak vojáci bočním vchodem vnikli do budovy Československého rozhlasu. Křičel jsem na ně a oni po mně střelili, ale třicet centimetrů vedle do omítky, líčí Hutka, který deset let po začátku okupace opustil republiku. První léta jsem toho litoval, měl jsem pocit, že všechno dobré, co jsem udělal, jsem tím zničil, říká písničkář. Dodáváme, že celý rozhovor s panem Hutkou najdete na www.dvtv.cz - tato část zahrnuje pouze jeho vyjádření k událostem r. 1968.
Slovenský prezident požádal o mimořádné vystoupení v souvislosti s 50. výročím okupace.
Invazi vojsk Varšavské smlouvy ze srpna 1968 si Moskva i nadále vykládá lživě. Kvůli současnému návrhu zákona, který by okupujícím vojákům přiznal privilegia válečných veteránů, si prezident Miloš Zeman zavolal ruského velvyslance. Legislativa by de facto invazi do ČSSR uznala jako oprávněnou. Připomeňte si další mýty o okupaci, které šíří prokremelští historikové i novináři.
"Považoval bych za ostudu, kdyby právě při stoletém výročí nezávislého Československa byl jeden z tvůrců československé státnosti opomenut," řekl Zeman.
Václav Havel a spol. toho udělali opravdu dost, ale my jsme to nedokázali rozpracovat dál, míní novinář a spisovatel Pavel Kosatík. Havlovi se podle něj stává to, co Masarykovi. Forma zpuchřela a obsah skrz tu zpuchřelost není vidět, a to je naše chyba, říká Kosatík. Komunisté podle něj neberou demokracii vážně, pohybují se v ní jen proto, aby z toho něco měli. To, že jsou komunisté nablízku vládě, je nešťastná darda, zase to bude chvíli trvat, než se z toho systém vzpamatuje, dodává spisovatel.
Jak vypadaly výlovy jihočeských rybníků za vlády císaře Františka Josefa I., v období první republiky, za totality i v době po sametové revoluci.
Sté výročí republiky přináší i jednu unikátní výstavu určenou především fanouškům českého letectví. K vidění je v historické budově Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Prezentuje stručnou historii českého letectví a lze tam narazit na spoustu cenných a málo známých dobových fotografií.
Projděte si archivní fotky. Hlavní autobusové nádraží v tuzemsku vzniklo před 70 lety.
Mít kolo Favorit byl po desetiletí sen téměř každého kluka v Československu. Splnit si ho však bylo velice těžké. Byla to vzácná kola, která se dala sehnat obvykle jen takzvaně pod pultem, díky známosti s prodavačem nebo s velkou protekcí. Rokycanský výrobce bohužel nyní oznámil, že už potřetí zkrachoval. Připomeňte si tento fenomén tak, jak ho loni ukázala výstava v Národním technickém muzeu.
Rodinný film z dovolené v jižních Čechách přeruší po pár minutách záběry vojáků, vojenských aut a tanků. Invaze vojsk Varšavské smlouvy zastihla Čechoslováky na sklonku srpna roku 1968 v době prázdnin a dovolených. Jako tuhle rodinu, jejíž příbuzné společně s Národním filmovým archivem hledáme.
Galerie Tančící dům otevřela filmovou výstavu věnovanou nejznámějším filmům, pohádkám a seriálům, které byly natočeny v Československu v období od 60. do 90. let minulého století. Ve čtyřech patrech domu je na půl roku vystaveno přes 200 originálních kostýmů doplněných mnoha filmovými rekvizitami a fotografiemi z celkem 70 slavných snímků, na jejichž výběru se hlasováním podílelo přes 400 tisíc diváků.
Třímetrovými sochami z písku si v Písku připomínají sto let od založení republiky. Ve vlasteneckých motivech tu připomínají událost, kdy v Písku vyhlásili Československo o dva týdny dříve než ve zbytku země.
Byl jsem rozhodnutý zůstat maximálně 10 dní, ale zůstal jsem přes 50 let, vypráví americký filmař Gene Deitch. V roce 1959 dorazil do Prahy v roli producenta amerických animovaných filmů. Výměnou za cestu do komunistického Československa získal peníze na připravovaný snímek Munro. Za ten později dostal Oscara. Jediné, co dělalo zemi dobré jméno ve světě, byl Karel Gott a studio Bratři v triku, vzpomíná třiadevadesátiletý Deitch, který mimo jiné jako první zfilmoval Tolkienova Hobita. V Praze potkal i budoucí manželku Zdeňku Najmanovou, s níž žije na Malé Straně. Moje story je neuvěřitelná, ale stoprocentně pravdivá, říká Deitch.
