Reklama
Reklama

Československo


Ivana Trumpová a Donald Trump
Ivana Trumpová a Donald Trump
Ivana Trumpová a Donald Trump

Rusové kroužili kolem Trumpa už od sovětských dob, tvrdí britský novinář. Po sňatku s Češkou Ivanou

Podle reportéra anglického deníku The Guardian Luka Hardinga se sovětská tajná služba KGB už od 80. let minulého století aktivně zajímala o současného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Píše to ve své nové knize Collusion (Propojení), ve které mapuje kontakty Trumpova týmu s Rusy v loňské prezidentské kampani v USA. Mnohé informace z jeho knihy se potvrzují během současného vyšetřování, které ve Washingtonu vede zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller.

Komiks Barbarella
Komiks Barbarella
Komiks Barbarella

Recenze: Barbarella byla pro svět komiksu to samé, co Woodstock pro muziku. Je dobře, že u nás vyšla

Po více než 55 letech u nás poprvé knižně vychází Barbarella, kultovní komiks, který svého času provokoval a posouval zažité hranice. Kultovní komiks dnes působí tak trochu jako muzejní kousek, což ovšem nic nemění na tom, že už od první stránky čtenář cítí, proč Barbarella vešla do historie. "Jestliže filmová adaptace platila za tehdy odvážnou, proti předloze je Jane Fondová jeptiška," píše v recenzi Jarda Konáš.

Výstava socialistických reklamních plakátů
Výstava socialistických reklamních plakátů
Výstava socialistických reklamních plakátů

Obrazem: V novém Muzeu českého plakátu visí reklamy na jídlo a nakupování nejen v dobách komunismu

Nové soukromé Muzeum českého plakátu vzniká v Praze na rohu Malostranského náměstí a Karmelitské ulice v domě U Zlatého hroznu. Svou obsáhlou sbírku v něm bude postupně prezentovat Glenn Spicker, Američan usídlený už téměř tři desetiletí v Praze. První výstavy - Retro food porn (plakáty z dob první republiky a komunismu) a Nakupování za železné opony - představí od ledna desítky kusů na téma "jídlo a reklamy na něj" a "nakupování v době komunismu". Na výstavy naváže stálá expozice. Slavnostní otevření proběhlo včera.

Reklama
Paneland
Paneland
Paneland

Obrazem: Vítejte na sídlišti v 3+1. Brno otevřelo Paneland, výstavu o životě v panelácích

Paneláky - domov pro více než dva a půl milionu lidí. S odstupem padesáti let od masové výstavby panelových sídlišť připravila Moravská galerie v Brně výstavu, která tento fenomén propojuje s fotografiemi, designem a módou z doby normalizace i s projekty současných umělců. Ukáže tak 
i proměnu vnímání sídlišť v průběhu posledního půlstoletí. Výstava potrvá do 18. března 2018.

Okupace 1968 a její oběti
Okupace 1968 a její oběti
Okupace 1968 a její oběti

Článek oslavující okupaci ČSSR v srpnu 1968 může ohrozit ruského ministra obrany, tvrdí komentátor

Ruský premiér Dmitrij Medveděv se distancoval od článku portálu Zvezda, který vychvaloval okupaci Československa v roce 1968. Ruský komentátor Nikolaj Uljanov ale varuje, že celá aféra může uškodit ministrovi obrany Sergeji Šojguovi. Televize Zvezda, která text vydala, je totiž hlavním informačním portálem ministerstva. A Miloš Zeman nazval autora článku, tedy zaměstnance televize, šílencem.

Trailer k filmu Zahradnictví: Nápadník
Trailer k filmu Zahradnictví: Nápadník
Trailer k filmu Zahradnictví: Nápadník

Recenze: Dopadlo to dobře, třetí část Hřebejkova Zahradnictví už je skoro průměrná

Do kin přišel třetí díl trilogie Jana Hřebejka a Petra Jarchovského Zahradnictví. Film Nápadník o milostném vztahu dvou mladých lidí, jimž otec nepřeje, je z celé trojice nejlepší. Ale jen proto, že má jasný začátek, prostředek a konec. Ani nyní však není jasné, proč se trilogie jmenuje právě Zahradnictví. Z rozhovorů s tvůrci vyplývá, že jde o analogii s Československem. "Spíš než symbolem Československa se ale zahradnictví v Zahradnictví stává symbolem Hřebejkovy trilogie. Je plná postav a motivů, které nijak nesouvisí s trojicí příběhů, takže jen cloní a navzájem se negují," píše v recenzi Martin Svoboda.

Největší výstava děl Josefa Lady v Tančícím domě
Největší výstava děl Josefa Lady v Tančícím domě
Největší výstava děl Josefa Lady v Tančícím domě

Ladovy kresby, které nevypadají jako od Lady. Velká výstava ukazuje i méně známou malířovu tvorbu

Před 130 lety se narodil, před 60 lety umřel. Výstava Sedmičky Josefa Lady (1887-1957), která je od 15. listopadu k vidění v pražském Tančícím domě, při této příležitosti ukazuje práci malíře i z méně známých úhlů pohledu. Na největší ladovské přehlídce za posledních deset let zaujmou především karikatury a také rané práce z počátku 20. století, na nichž výtvarník svůj rukopis teprve hledal.

Reklama
Výstava avantagardního malíře Stana Filko v galerii ProArte
Výstava avantagardního malíře Stana Filko v galerii ProArte
Výstava avantagardního malíře Stana Filko v galerii ProArte

Obrazem: "Slovenský Basquiat" Stano Filko předběhl dobu. Praha teď vystavuje jeho americké obrazy

Obrazy slovenského umělce a důležité osobnosti výtvarné avantgardy Stana Filka, které autor vytvořil v emigraci v USA v 70. a 80. letech, vystavuje galerie a investiční fond Pro arte v Praze. Obrazy jsou zavěšené na lankách, divák mezi nimi prochází a může je rozpohybovat. Tak je prý měl zavěšené v ateliéru i Stano Filko. "Od působení v Americe si Filko sliboval kariéru, ta se ale nedostavila. Ustoupil tehdy od konceptu a dělal gestuální malbu, na niž však Amerika v 80. letech ještě nebyla připravena. Tím, co dnes vystavujeme, v podstatě předběhl dobu," říká kurátor výstavy Adam Hnojil.

Reklama
Nepublikovat bez souhlasu Jana Tučka - zapomenuté automobilové značky První republiky
Nepublikovat bez souhlasu Jana Tučka - zapomenuté automobilové značky První republiky
Nepublikovat bez souhlasu Jana Tučka - zapomenuté automobilové značky První republiky

Za první republiky jsme byli automobilovou velmocí. Prohlédněte si zapomenutá auta z Československa

Ve dvacátých a třicátých letech minulého století se v Československu stavěla auta mnoha značek různé konstrukce. Do současnosti ale přežilo jen pár a malí výrobci skončili, na jejich jména se dávno zapomnělo. Vychází jedinečná kniha, která podrobně mapuje československou automobilovou produkci během první republiky. V knize jsou otištěny fotografie ze soukromých archivů, které se publikují vůbec poprvé.

Reklama
Neela Winkelmannová, ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí
Neela Winkelmannová, ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí
Neela Winkelmannová, ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí

Žena, která posílá Jakeše před soud: Není možné se tvářit, že zabíjení za komunismu bylo v pořádku

Platforma evropské paměti a svědomí podala trestní oznámení na poslední žijící členy vedení Komunistické strany Československa za zabíjení na hranicích tehdejšího komunistického státu. To míří i na bývalého generálního tajemníka Ústředního výboru KSČ Miloše Jakeše nebo na československého premiéra Lubomíra Štrougala. "Přece není možné, abychom se 30 let po komunismu tvářili, že bylo v pořádku zabíjet lidi," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitelka platformy Neela Winkelmannová.

Slovenská vlajka
Slovenská vlajka
Slovenská vlajka

Ve slovenském kalendáři nebude 28. říjen státním svátkem. Poslanci návrh znovu odmítli

Den vzniku Československa 28. října 1918 si Slovensko na rozdíl od Česka nebude připomínat státním svátkem. Pro návrh části opozičních poslanců v úterý hlasovalo pouze 31 ze 130 přítomných zákonodárců v parlamentu. Proti byla i krajně pravicová strana Kotleba - Lidová strana Naše Slovensko (LSNS), která se netají sympatiemi k válečnému slovenskému státu. Podobná iniciativa ztroskotala na nesouhlasu parlamentu již v minulosti. Povýšení 28. října z památného dne na státní svátek, a to na úkor svátku dne přijetí národní ústavy, naopak podpořily hlavně dvě nejsilnější opoziční strany SaS a OLaNO. Zdůvodnily to i tím, že až vznikem Československa se slovenský národ stal státotvorným.

Výstava Fenomén Masaryk v Národním muzeu
Výstava Fenomén Masaryk v Národním muzeu
Výstava Fenomén Masaryk v Národním muzeu

Prohlédněte si unikátní předměty TGM. Je mezi nimi i orlí pero, které stvrdilo nezávislost

Od zamilovaného mladíka, kterého kvůli první lásce vyhodili z gymnázia, urazil cestu až k přesvědčivému řečníkovi, který zapůsobil na amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. Osmdesát let od smrti Tomáše Garrigue Masaryka přichází Národní muzeum s výstavou Fenomén Masaryk, která sleduje jeho kariéru politika a vědce i jeho soukromí. Expozice se skládá z 220 unikátních předmětů včetně prezidentova vycházkového obleku nebo pera, kterým podepsal deklaraci ve Filadelfii.

Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk

TGM se cítil být spíše Slovákem, vyhýbal se vojně a levobočkem císaře opravdu není, říká historik

Uznávaný historik a spisovatel František Emmert vydává k 80. výročí úmrtí TGM výpravnou publikaci "Tomáš Garrigue Masaryk - Myslitel a prezident". V rozhovoru pro Aktuálně.cz autor objasňuje, proč se Masaryk cítil být spíše Slovákem, proč se vyhýbal vojenské službě a jak by se zachoval v těžké válečné době, kdyby vládl místo Beneše. Podle historika by se zřejmě rovněž podvolil mnichovské dohodě, rozhodně by se však nepodřizoval Sovětskému svazu a komunistům do té míry, jako to činil jeho nástupce.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama