


Za kulisami oslav: 100 let státnosti není 100 let Zemana, odstrčme ho stranou
Prestižní světový časopis Nature zařadil Česko mezi šest zemí skokanů, kterým za poslední dobu nejvíc vzrostl počet publikovaných vědeckých článků.



Prestižní světový časopis Nature zařadil Česko mezi šest zemí skokanů, kterým za poslední dobu nejvíc vzrostl počet publikovaných vědeckých článků.



Projděte si patnáct pozoruhodných snímků ze stoletých dějin našeho státu a zkuste najít správné odpovědi na otázky. Obstojíte v testu českého národa?



Špičkový český vědec Rudolf Zahradník dnes v Praze slaví devadesátiny. A mezi hosty soukromé oslavy nechybí ani kancléřka Angela Merkelová. Německá politička u Zahradníka kdysi pracovala na doktorátu a společně se svým mužem Joachimem Sauerem, také špičkovým vědcem, jsou se Zahradníkem a jeho ženou Milenou od 70. let dobří přátelé.



Monarchistický kvíz je vhodný i pro republikány.



Bývalý československý prezident Edvard Beneš je v Maďarsku vnímán přinejmenším jako kontroverzní politik. Nejen kvůli Benešovým dekretům, ale také kvůli vytyčení hranic evropských států po roce 1918. V roce 1920 navíc Beneš za Československo podepsal Maďary nenáviděnou Trianonskou smlouvu.



"Od prvního roku samostatnosti se soustavně pracovalo proti politické podrážděnosti a prováděla se myšlenka spojiti a zahojiti Evropu." Ne, v tom se po stu letech opravdu nepoznáváme.



Přesně před 40 lety podnikly Spojené státy invazi do Grenady. Intervence proti marxistickému vojenskému režimu na ostrovním státě se účastnilo kromě jednotek USA také několik karibských států. Grenadským vojákům pomáhali pro změnu dobrovolníci z Kuby. Americká operace sice svoje cíle splnila, jenže způsob, jakým jich dosáhla, se setkal s kritikou. Mezi Američany i na mezinárodní scéně.



Václav už dříve upozorňoval na tu zvláštní kontaminaci demokracie populismem, byl jeho velkým odpůrcem, říká bratr bývalého prezidenta Ivan M. Havel. Tuzemská společnost podle něj nebyla mentálně připravená na pád komunismu a dodnes myslí jinak. V lidech je zakořeněná orientace na to, že hnací silou pokroku jsou peníze, to z nich nikdo nedostane, míní vědec, který nedávno oslavil 80. narozeniny. Vadí mi servilita lidí kolem Miloše Zemana, to mi ale vadilo i u Václava, dodává Havel.



Československo si za pár dnů připomene sto let od svého založení. Prakticky od začátku patřila republika k nejvýznamnějším producentům automobilů v Evropě. Paleta značek sice postupem času výrazně prořídla, historie je ale stále plná zajímavých automobilů. Některé z nich jsme se pokusili vybrat do této galerie, v níž si spolu s nám významné kulaté výročí připomeňte také.



Co všechno dokázali Čechoslováci vyrobit, vymyslet a postavit, ukázala v roce 2018 mimořádně úspěšná výstava pražského Národního technického muzea, která připomenula 100. výročí založení samostatného Československa. V expozici se objevila například populární Remoska, kolo Favorit nebo model Obchodního domu Máj na Národní třídě. Připomeňte si je.



Před sto lety, v létě a na podzim 1918, sváděli českoslovenští legionáři rozhodující bitvy s ruskými bolševiky. I když na své východní "československé" frontě byli úspěšní, proti obrovské síle revoluce sovětů neměli šanci. Jejich angažmá zůstalo v Rusku dodnes v historické paměti. Většinou však ne zrovna v pozitivním světle.



I tato fotogalerie budiž protiváhou argumentům, jak zbaběle se Češi chovali v druhé světové válce. Jako jedni z mála měli jednotky v největších válečných ohniscích: Francii a Británii, na Středním východě i v Sovětském svazu. Jednalo se o desítky tisíc mužů a žen. Nacistům se navíc - na rozdíl od leckterých zemí - nikdy (a že se o to velmi snažili) nepodařilo zformovat z Čechů jednotku bojující za zájmy hitlerovského Německa.



Šéf Pentagonu je v americké administrativě jedním z nejdůležitějších "dospělých", kteří se snaží hlídat, aby se Donald Trump nerozhodoval jako malé dítě.



Komunistický režim poslal v padesátých letech minulého století do žalářů, uranových dolů či pracovních táborů desítky tisíc politických odpůrců - elitu národa, která stála u zrodu Československa a pak za něj po nacistické okupaci i bojovala. Režim se ji mnohaletým vězněním snažil zlikvidovat či alespoň vymazat z podvědomí lidí. I s přispěním projektu příspěvkové organizace Post Bellum - Paměť národa se mu to nepodařilo. Přinášíme fotogalerii životních osudů tří politických vězňů: Jiřího Stránského, Jitky Malíkové a Tomáše Sedláčka.



Má vůbec cenu připomínat vyhnání Čechů z československého pohraničí, Slovenska či Podkarpatské Rusi v roce 1938? Zabývat se terorem zfanatizovaného Freikorpsu a kazit česko-německé vztahy rozdmýcháváním nejtemnějších lidských pudů? "Pokud se z toho nepoučíme, můžeme se znovu dočkat něčeho podobného. Jde o varování nejen pro Čechy a Němce, ale i jiné evropské národy," říká historik Jindřich Marek.



Prohráli bychom, ale byli bychom sebevědomější, čestně prohrát je lepší než vzdát se bez boje, říká vojenský historik Eduard Stehlík. Před 80 lety byla podepsána Mnichovská dohoda o postoupení pohraničních území Československa hitlerovskému Německu. Je nesmyslné nás vinit z poraženectví, lidé byli připravení republiku bránit, pro komunisty bylo později pohodlné říkat, že jsme ti slabí, kteří nikdy nebojovali, ale nemáme se za co stydět, vojáci i občané za války bojovali a umírali, upozorňuje Stehlík.



Mnichovská dohoda z 29. září 1938 byla fatálním selháním celé Evropy. To se ale tehdy ještě nevědělo. O půl roku později, 15. března 1939, následovala nacistická okupace zbytku Čech, Moravy a Slezska a 1. září 1939 Němci přepadli Polsko. Druhá světová válka přišla pouhých dvacet let po té první. Připomeňte si atmosféru Mnichova 1938 na historických fotografiích.



Co je pro tuto republiku v létech 1928 a 1938 nejvíce charakteristické? Na to se vám pokusíme odpovědět v II. díle našeho seriálu ke 100. letům vzniku Československa (28. října 1918). Jistě, i v tomto desetiletí byl nový stát ohrožen. Zvláště po nástupu nacismu v Německu. Zemřel také otec zakladatel mladého státu Tomáš Garrigue Masaryk (14. září 1937). Zemi tvrdě zasáhla celosvětová hospodářská krize. Současně však v Československu vynikl fenomén celosvětového rozsahu: muž jménem Tomáš Baťa. On i jeho bratr Jan Antonín snad nejlépe charakterizují ambice, možnosti i vize mladého Československa. Tento díl jim proto i s "baťovským" ekonomem Dominikem Čiperou právem patří.



Někdy fotografie řeknou o atmosféře zlomových historických událostí více než slova. A platí to i o všeobecné mobilizaci československé armády 23. září 1938, od níž uplyne 82 let. Následující fotogalerie vznikla díky pochopení historiků Martina Vaňourka a Eduarda Stehlíka, ale i laskavosti vydavatele knihy Mobilizace 1938 Extra Publishing s. r. o.



Bývalý americký velvyslanec v Praze Norman Eisen ve své knize Poslední palác popsal na příběhu Petschkovy vily i klíčové události historie Československa.