Československo

Češi jako banditi a hrdlořezové. Mýty o legionářích se v Rusku šíří i po sto letech

Proč jsou českoslovenští legionáři i po sto letech považováni v mnohých částech Ruska za bandy hrdlořezů a loupežníků? Mohou za to paradoxně lživé a někdy až pohádkové mýty z dílny bolševiků. A svým způsobem i to, že pouhých několik desítek tisíc československých dobrovolníků-legionářů drželo v šachu obrovský kus Sibiře, celé Povolží a Ural. Rovněž s tímto "ponížením" se hrdost mnohých Rusů jen těžko vyrovnává. I po sto letech.

Výprava do tajemného města na Urale. Čechy hned zatkla policie, pak našli hrob hrdinů

Radim Chrást stojí u pomníku československých legionářů v ruském městě Miass na Urale a ani se nesnaží skrýt dojetí. Památník, pod nímž leží ostatky třiceti Čechoslováků, kteří přesně před sto lety padli při osvobození města od rudého teroru, vydupal s přáteli doslova ze země. A přitom ho policisté před deseti lety, když poprvé přijel do Miassu, zatkli hned na nádraží.

Bili mě kabelem přes chodidla, až jsem omdlel, vzpomíná odbojář na kruté metody StB

Tehdy šestnáctiletý Zdenko Černík patřil do skupiny studentů, kteří začali krátce po komunistickém převratu plánovat odboj. Spolu s kamarády roznášel letáky a psal hesla proti režimu, než je zatkli a odsoudili za vlastizradu. Nejtěžší okamžiky prožil Černík v brněnské vyšetřovně v Příční ulici nedaleko věznice Cejl, kde ho estébáci bili přes nohy kabelem, dokud neomdlel.

Fotogalerie / Legionáři / Volnočasové aktivity

Reportáž z Uralu: Vděčnost nahradilo barbarství. Rusko se nestará o pomníky legionářů

Inokentiji Chlebnikovovi z ruského města Kurgan už došla trpělivost s úřady jeho města. V dopise českému velvyslanci v Rusku si stěžuje na byrokracii krajanů i neúctu Čechů ke svým předkům, kteří jim před sto lety vybojovali samostatný stát. "V roce 1985 byl v našem městě barbarsky zbourán pomník 54 československým legionářům, kteří tu i s ruskými vojáky položili životy za svobodu Československa a Ruska. Velmi mě proto udivuje, že Češi nepožadují obnovení zničeného legionářského pomníku. Anebo je příbuzným padlých českých hrdinů lhostejná vzpomínka na jejich statečné předky?" ptá se Inokentij Chlebnikov. Přinášíme reportáž přímo z ruského Kurganu a Zlatoustu.

Ponurá atmosféra a stopy po kulkách. Dějiště největšího únosu Čechoslováků obrazem

Diktátor dostal samopal, partyzáni pivo. Zákulisí největšího únosu Čechoslováků

K rohovému domu v pražských Holešovicích mířila naprosto nesourodá skupinka lidí, která pět let před sametovou revolucí musela budit pozornost kolemjdoucích. Dřevěnými dveřmi, nad kterými do ulice vyčníval vývěsní štít, vešli dovnitř diplomaté v obleku s trojicí afrických partyzánů. Posadili se ke stolu a objednali si pivo. A začali jednat o propuštění Čechoslováků, kteří byli uneseni v Angole.

Čaputová a Zeman jsou jako nebe a dudy. O ní Milion chvilek sní, když náhodou spí

Do Prahy přijela naděje. Žena, jež ukazuje, že vzdorovat špíně, demonstrovat, být občansky aktivní, nejen volit, ale pečovat o své okolí má smysl.

Jaký je lék proti válečnému šílenství? Čeští legionáři prosluli v Rusku i jako herci

Chtěl bojovat s bolševiky, avšak jeho legionářští velitelé rozhodli jinak. "Budeš hrát divadlo," nařídili budoucí herecké a režijní legendě Zdeňku Štěpánkovi (1896 až 1968). Jeho hereckého talentu si cenili víc než bojového odhodlání. Štěpánkův vnuk, režisér Jakub Tabery, navštívil místa, kde se jeho dědeček léčil v čeljabinském lazaretu z těžkého zranění a kde tak trochu náhodně naplno rozvinul kariéru profesionálního herce. "Když se dal alespoň trochu dohromady, začal pro raněné kamarády hrát divadlo anebo četl knihy těm, kteří neviděli," vypráví Tabery.

Obrazem: Unikátní pohled na život československých legií. Měly divadla i orchestry

O bojích československých legií v Rusku před 100 lety toho víme poměrně dost. Tím spíše překvapí archivní snímky, které je ukazují ve zcela nebojových situacích. Legionáři zakládali divadla, orchestry a fotbalová mužstva. Pořádali sokolské slety a nejrůznější sportovní turnaje. A i tím si získávali přízeň místních. Podívejte na unikátní fotografie (s přispěním nakladatelství EPOCHA) z chvil odpočinku Čechoslováků.

Tip na výlet: V Cabrio Gallery mají nejkrásnější československé Škody a formule MTX

Deset kilometrů od Hradce Králové se nachází malá obec Dobřenice. V dubnu letošního roku se bývalá cihelna u silnice proměnila v galerii. Měla by zajímat všechny, kteří mají rádi československá auta, kabriolety a formule značky Metalex.

Sovětská tajná služba začala zatýkat hned po osvobození. Lidé mizeli beze stopy

Zatímco většina lidí se v těchto dnech před 74 lety ještě radovala z osvobození Československa americkou a Rudou armádou, pro mnohé začínala nedobrovolná cesta do míst, odkud se málokdo vrátil. Vozy sovětské tajné služby si začaly jezdit pro nepohodlné osoby a odvážely je do sovětských pracovních táborů na Sibiři. Památku těch, které tento osud potkal, si v pátek připomněli lidé na Olšanských hřbitovech v Praze.

Obrazem: Na Ukrajině ve válkách zahynuly tisíce Čechů. Vznikají jejich pomníky

Čistí pomníky pokryté mechem. Češi odhalují jména předků padlých za válek na Ukrajině

Jen z území dnešního Česka zahynulo v první světové válce nejméně 350 tisíc mužů. Bojoval v ní někdo z každé české rodiny - ať už v československých legiích nebo v rakousko-uherské armádě. A z každé druhé rodiny v tomto konfliktu někdo padl. U ukrajinského Starého Martyniva jich v boji o přechod řeky Dněstr zahynulo 700 a třeba u Toruně další stovky. Většinou jde o stále neznámé padlé. "Postupně ale získávají jména," říká Pavel Filipek z odboru pro válečné veterány českého ministerstva obrany.

Foto: Před 80 lety se narodil Svatopluk Karásek, kněz, bouřlivák a Rytíř kultury

Foto: Před 80 lety se narodil Svatopluk Karásek, kněz, bouřlivák a Rytíř kultury

Na odvážné odpůrce normalizačního režimu, jako je kněz, písničkář, bouřlivák a Rytíř české kultury v jedné osobě Svatopluk Karásek, by se nemělo zapomínat. Už proto, že celý život pomáhal lidem a žil pro ně. Zemřel v prosinci 2020. O bohatém a leckdy i velmi těžkém životě Svatopluka Karáska, který se narodil 18. října 1942, vypovídá fotogalerie.

Fotogalerie / Výročí 70. let od úmrtí Edvarda Beneše / ČTK / 4

Národní muzeum získá z USA věci pozůstalé po Edvardu Benešovi a jeho manželce

Národní muzeum získá předměty z pozůstalosti bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše a jeho manželky Hany. Ve středu je na českém velvyslanectví ve Washingtonu převezme ministr kultury Antonín Staněk a ředitel muzea Michal Lukeš. Věci dosud vlastnila praneteř Benešových Hana Regina Pohlová, která do USA emigrovala v roce 1986.

Proč ze všech tuzemských značek aut přežila právě Škoda? Vybrali jsme několik důvodů

V meziválečném Československu působilo sedm továrních výrobců osobních aut, ale přežila pouze Škoda. V evropských socialistických státech existovalo koncem 80. let kolem patnácti značek, dnešních dnů se dočkaly tři – Dacia, Lada a Škoda. Jen znalci si už vzpomenou na belgické, nizozemské či rakouské automobilky; ze značek malých evropských států přežily jen švédské Volvo a česká Škoda. Vybrali jsme několik důvodů, proč se to okřídlenému šípu povedlo.

Obrazem: Životní příběh sportovní legendy. Gymnastce Věře Čáslavské by bylo 80 let

Věra Čáslavská je se sedmi olympijskými zlatými medailemi nejúspěšnější českou sportovkyní všech dob. Odmítla však odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov a nikdy se nesmířila se sovětskou okupací v roce 1968, za normalizace ji vyloučili z veřejného života. Po pádu totality se do něj vrátila, ale znovu se stáhla po rodinné tragédii v roce 1993. Čáslavská by dnes oslavila 80. narozeniny.

Tunisanka Samia Jedidiová pátrá po své matce z Česka, kterou padesát let neviděla.

Otec agent, matka Češka. Tunisanka pátrá po matce Zdeňce, od roku 1969 ji neviděla

Samii Jedidiové je padesát let a svou českou matku zná jen z fotografií. Nejspíš se jmenuje Zdeňka a Samiin tuniský otec ji poznal v Praze, kde byl v 60. letech podle informací rodiny údajně agentem. Samia se pak kvůli politické situaci v tehdejším Československu narodila ve francouzském městě Marseille. Následující tři měsíce žili v Tunisku. Pak se ale jejich cesty kvůli rodinným sporům rozdělily a Samia svou matku už nikdy neviděla. Teď se po ní rozhodla pátrat a do své mise zapojila tuniskou ambasádu ve Francii i českou novinářku žijící v Marseille, která s ní udělala rozhovor pro Aktuálně.cz.

Jednorázové užití / Fotogalerie / Velký útěk / Profimedia

Foto: Letci při "velkém útěku" obelstili nacisty a prchli tunelem. Mezi nimi i Češi

Před 80 lety, v noci z 24. na 25. března 1944, se skupina sedmi desítek letců pokusila uprchnout z německého zajateckého tábora Stalag Luft III. Většina z nich ale pocítila svobodu jen krátce. Připomeňte si dramatické přípravy na takzvaný velký útěk i jeho průběh v rozsáhlé fotogalerii.

Než přišel Hitler: Země spěla k diktatuře, lidé považovali Židy za riziko, říká Mrňka

Než přišel Hitler: Země spěla k diktatuře, lidé považovali Židy za riziko, říká Mrňka

Druhá republika byla autoritativní stát, ve kterém se hroutil celý systém a demokratické vymoženosti, společnost byla neklidná a politický systém se výrazně proměňoval směrem k diktatuře, popisuje stav Československa před začátkem nacistické okupace historik Jaromír Mrňka z Ústavu pro studium totalitních režimů. Lidé u nás Židy nechtěli přijímat, byl to pro ně někdo, kdo přichází odjinud, říká. Měla vzniknout diktatura o jedné straně a národ se měl semknout očistou od všeho cizího, co v něm z pohledu národní elity nemělo místo, líčí tendence historik.

Ponurá atmosféra a stopy po kulkách. Dějiště největšího únosu Čechoslováků obrazem

Čtyřicet let uplynulo od největšího únosu v našich dějinách. V africké Angole partyzáni z hnutí UNITA zajali 66 Čechoslováků, kteří v městečku Alto Catumbela pomáhali s provozem místní papírny a celulózky. Chátrající fabriku navštívili před čtyřmi lety reportéři deníku Aktuálně.cz. Podívejte se, jak místo vypadá.

Jarmilky mi máma podšila kusem kabátu, vzpomíná Čech na únos v Angole

Tady začal největší únos. Čechoslováci museli v Angole ujít 1300 kilometrů

Přesně 40 let uplynulo od největšího únosu v našich dějinách. V Angole partyzáni z hnutí UNITA zajali 66 Čechoslováků, kteří tam pomáhali obnovit provoz místní celulózky a papírny. Vojáci je přinutili ujít 1326 kilometrů. Zajatce, včetně žen a malých dětí, mučily obrovské průjmy, vyčerpání i strach. Město Alto Catumbela a továrnu, kde únos začal, navštívil před čtyřmi lety reportér Aktuálně.cz.