Nezměrná muka zažili čeští legionáři v první světové válce na Balkáně. Na jejich hrdinství se přesto postupně zapomnělo. V regionu dnešního Srbska a okolních zemích spočívají ostatky desetitisíců našich předků. Až nyní jsou vojáci postupně identifikováni.
Čeká nás střet lhostejnosti a strachu se zájmem a péčí o svět. Obrazně řečeno Klaus junior i senior proti Gretě, 2 853 390 voličů Miloše Zemana proti Milionu chvilek pro demokracii . Dodejme, že za komunistů byl nepoměr lhostejných a nelhostejných mnohem větší. V tom je naděje.
V Chicagu zemřel prachatický rodák Josef Hasil. Bylo mu 95 let. Během komunismu pomáhal přes hranice Šumavy lidem, kteří utíkali na Západ. V odboji pokračoval navzdory perzekucím jeho blízkých komunistickým režimem i přes ohrožení vlastního života. Nezastavilo ho ani vězení, kam ho po udání režim poslal. V roce 2001 dostal od prezidenta Václava Havla medaili Za hrdinství.
Blonďatý hubený třicátník Drahoš Lupko se s dalšími spoluvězni mačká ve stísněné cele. Vypadá, že jako mnozí tu sedí z politických důvodů. Jenže zdání klame, mladík Lupko je tu za loupež. A když dojde na lámání chleba, případně kostí, bývalý karatista si dovede poradit i s nejdrsnějšími chlápky v leopoldovské věznici.
Hana Rysová byla před třiceti lety v revolučních dnech uklízečkou v kině. Měla však velkou zálibu ve focení a fotoaparát nosila neustále v kapse. Nafotila tak řadu snímků, které po letech zveřejnila poprvé až na Aktuálně.cz. Lidi, kteří vzpomínají na tehdejší režim s nostalgií, by na pár dní poslala do komunismu, aby svůj postoj přehodnotili.
Před osmi lety 18. prosince 2011 zemřel první český prezident Václav Havel. Lidé si ho připomínají akcemi nejen v Praze. Prohlédněte si dosavadní dění na fotografiích. V galerii jsou také unikátní snímky Václava Havla od fotografky Hany Rysové, které deník Aktuálně.cz publikoval při letošním výročí Sametové revoluce.
Jak se Česko změnilo během třiceti svobodných let? Co se stalo s jeho městy, krajinou a ekonomikou? Jak se proměnily školy a jakou dnes máme šanci domoci se svých práv? Do jaké budoucnosti nás vede zahraniční politika? V týdnu před 17. listopadem přináší Aktuálně.cz sérii sedmi svátečních esejů. Pondělní zkoumal životní prostředí, dnešní se věnuje ekonomické transformaci.
Jak se Česko změnilo během třiceti svobodných let? Co se stalo s jeho městy, krajinou a ekonomikou? Jak se proměnily školy a jakou dnes máme šanci domoci se svých práv? Do jaké budoucnosti nás vede zahraniční politika? V týdnu před 17. listopadem přináší Aktuálně.cz sérii sedmi svátečních esejů. První zkoumá životní prostředí.
Bernard Papánek přežil bitvy u Tobruku i Dunkerku a letos v lednu oslavil 99. narozeniny. Po druhé světové válce ho ale v Československu nikdo nevítal, protože byl židovského původu a přišel "ze západu". V 60. letech emigroval do Izraele a zmizel ze seznamů válečných veteránů na Slovensku i v Česku. V pondělí 11. listopadu svět slaví den veteránů.
Eliška Junková byla bezesporu jednou z nejrychlejších žen 20. století. Česká závodnice se s vozem Bugatti prohnala Evropou a její sportovní kariéru předčasně ukončila tragická nehoda manžela Čeňka Junka, od té doby už Eliška nikdy nezávodila. Letos dostala vyznamenání od prezidenta im memoriam, při té příležitosti se v prostorách Autoklubu ČR koná výstava mapující její život a kariéru.
Americký prezident Donald Trump v dopise prezidentovi Miloši Zemanovi pogratuloval Česku ke 101. výročí vzniku Československa a samostatnosti. Připomněl i letošní 30. výročí sametové revoluce, která pomohla vymanit se ze sovětského vlivu a komunistického útisku. Americký prezident napsal, že Spojené státy jsou Česku vděčné za mezinárodní závazek prosazovat mír, lidská práva a prosperitu.
Jawa letos oslavuje 90 let od svého založení. Nejznámější značka domácích motocyklů ale dala vzniknout také automobilům. Připomeňte si její příběh.
Americká ekonomika se po první světové válce roztáčela na plné obrátky a spolu s ní rostly i ceny akcií. Vidina snadného zisku přilákala i širokou veřejnost, která neznala rizika investování. Když v říjnu 1929 celý systém zkolaboval, zůstaly po světě miliony zchudlých. Mezi nimi i ti, kteří si po ztrátě úspor sáhli na život.
Před 75 lety první vojáci překročili ve slovenském Dukelském průsmyku československé hranice a vstoupili do okupované vlasti. Karpatsko-dukelská operace z roku 1944 vstoupila do dějin jako krvavá bitva s desetitisíci mrtvými a množstvím raněných. Podívejte se na snímcích, jakým mukám byli vystaveni českoslovenští vojáci a rudoarmějci.
Čtyřicet let komunismu se podepsalo na osudech desetitisíců Čechoslováků, zavražděných a vězněných po zmanipulovaných procesech, ale i těch, které totalita nutila žít na okraji společnosti. Přesto nezlomila ani mladé lidi - hudebníka Kabzana, spisovatele Placáka a dirigenta Jirounka. V novém seriálu Tváře vzdoru '89 přinášíme vzpomínky těch, kteří vzdorovali komunistické totalitě.
Čínské oslavy sedmdesáti let vzájemných vztahů se včera na pražském Žofíně zúčastnil i český prezident. Chybět bude naopak u oslav třicátého výročí 17. listopadu. Je dobré si občas připomenout, co kdy vlastně slavíme a proč.
Je to nejspíš jedna z nejslavnějších a zároveň nikdy nedokončených vět německých i českých dějin. Před 30 lety vystoupil západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher na balkon velvyslanectví své země v Praze, jeho projev v zahradě pod Lobkovickým palácem poslouchalo několik tisíc lidí. Další se tísnili všude okolo budovy.
V sobotu odpoledne strhl starší muž znovu plachtu, kterou nechala radnice Praha 6 kolem sochy maršála Ivana Koněva v Dejvicích nainstalovat v pátek, aby zabránila hanobení sochy. O stržení krycí plachty se pokusili dva mladíci v noci z pátku na sobotu a před nimi několik dalších lidí. Všechny zadrželi strážníci.
Po třiceti letech svobody potřebujeme místo petic proti zapomínání novou revoluci. Ve vlastních hlavách.
Před 100 lety obsadily bolševické jednotky Maďarské republiky rad jižní Slovensko. Za územní celistvost nově vzniklého Československa v krvavé válce bojovali i Češi. Pohled na jejich polorozpadlé hroby či pomníky ale není radostný. Svědčí i o tom, že Slovensko se dodnes nevyrovnalo s předsudky o Češích legionářích. Ty, sotva se vrátili z italské či francouzské fronty, znovu pohltila válečná vřava. Jiným, daleko pozitivnějším příkladem je ale hřbitov východoslovenské obce Zálužice. Podívejte se, v jakém stavu jsou nyní hroby Čechů, kteří padli v bojích za Slovensko.
