Komunistický politik Miloš Jakeš byl jedním ze symbolů konce diktatury KSČ v Československu, ale také jedním z kolaborantských politiků událostí kolem okupace v roce 1968. Veřejně známý je hlavně jeho místy zmatený projev z roku 1989, kde mluvil například o zpěvačce Haně Zagorové. Připomeňte si jeho život ve fotografiích.
Ve věku 90 let zemřel herec Svatopluk Matyáš, známý rolí zahraničního dopisovatele Československé televize v normalizačním seriálu 30 případů majora Zemana.
První návštěvu 14. dalajlamy v tehdejším Československu připomene výstava fotografií Stanislava Doležala, která začne tento pátek v pražském prostoru Tibet Open House. Nejvyšší tibetský duchovní v únoru 1990 přijel do Prahy na pozvání prezidenta Václava Havla, jenž se stal prezidentem krátce předtím, 29. prosince 1989.
Že u nás vydáním tlustého životopisu Jana Nováka nazvaného Kundera: Český život a doba vypukla bitva, ba snad kulturní válka o Milana Kunderu? Pokud ji bude jednadevadesátiletý spisovatel sledovat z francouzského exilu, kde žije od roku 1975, může se leda smát.
U zrodu Čedoku stáli před více 104 lety ministerský rada Ctibor Fiala a vrchní ministerský komisař ministerstva železnic Igor Geryk. Společnost byla založena Československou bankou Bohemia a zemskými cestovními svazy jako protiváha zahraniční konkurence na trhu cestovních služeb. Čedok prodával tuzemské zájezdy i lodní lístky migrantům do Ameriky.
„Pracoval jsem mnoho,“ povzdechl si Josef Čapek ve své knize Psáno do mraků. Teoretička umění Pavla Pečinková teď citát použila jako trefný název pro knižní vydání soupisu všech jeho dochovaných výtvarných děl. Zatím se na pultech knihkupectví objevil první z plánovaných čtyř dílů. Je věnovaný kresbám a v nedávné anketě Nejkrásnější kniha roku získal jednu z cen.
Velkolepá, celonárodní oslava socialistické společnosti. Tak komunisté pojímali spartakiády, monstrózní hromadná cvičení, kterých se na různých úrovních účastnily miliony lidí. Od zahájení první spartakiády na Strahově 23. června uplynulo 68 let.
„Jsem vytrvalostní typ, žádný sprinter,“ říká Jiří Černý. Přestože mluví o sportu, totéž platí o jeho celoživotní novinářské činnosti. 64 let poté, co napsal první článek o muzice, se nejznámější a nejstarší stále činný český hudební kritik dočkal mimořádného uznání. V sobotu večer byl uveden do Síně slávy cen Anděl.
Do Sovětského svazu odjížděly ve dvacátých letech minulého století tisíce nadšených Čechů a Slováků s velkým snem vybudovat ráj na zemi. Jejich komuny postavily - nehledě na velmi drsné podmínky - prosperující továrny, mlýny, elektrárny i pivovary. Jejich sen se přesto zhroutil. Při stalinských represích byli ožebračeni, vězněni i vražděni. Podívejte se na příběh české komuny Reflektor.
Tisíce Čechů vyslyšely po první světové válce výzvu bolševického vůdce Lenina, aby odjeli do Sovětského svazu budovat komunismus. Mnozí z nich tam zahynuli. Jejich tragickým osudům se věnuje organizace Gulag.cz, která deníku Aktuálně.cz poskytla unikátní text ruského badatele a novináře Alexeje Golicyna o české komuně Reflektor založené v roce 1925 v zavolžské stepi u města Saratov.
Cizí krev na železné oponě prolévalo Československo, odpovědnost ale začínají přebírat jiní. Buďme při té ostudě vděčni, že spravedlnost dnes alespoň nezná hranice.
Na Staroměstském náměstí stojí po více než sto letech znovu mariánský sloup. Sochař Petr Váňa a jeho tým vztyčili ve čtvrtek 4. června kopii sloupu, který zde stál od půlky sedmnáctého století jako upomínka vítězství nad Švédy. V roce 1918 sloup strhla skupina hasičů s tichým souhlasem veřejnosti. Pražský magistrát nedávno povolil znovuobnovení této historické památky.
Před 53 lety tragicky zahynula expedice Peru 1970. Patnáct československých horolezců našlo 31. května 1970 svoji smrt v údolí Bílých Kordiller, kde je zastihlo jedno z nejsmrtonosnějších zemětřesení historie, které si nakonec vyžádalo na 70 tisíc obětí.
Dne 27. května 1942 provedli českoslovenští parašutisté Josef Gabčík a Jan Kubiš atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ten na následky zranění zemřel právě před 82 lety, 4. června 1942. Podívejte se na tváře dalších hrdinů odboje, výsadkářů, vyslaných do Československa bojovat proti nacistické zvůli.
Když Němka Auguste Heiderová viděla, co se děje pod jejími okny na náměstí v Lanškrouně, rozhodla se pro zoufalý čin. 18. května 1945 okolo 17. hodiny zapálila vlastní dům a v jeho troskách se oběsila. Následná panika podle německých pamětníků ukončila nejkrvavější události v moderní historii nyní desetitisícového města na Orlickoústecku.
Většina víceméně radostných válečných či poválečných fotografií volyňských Čechů nesvědčí o jejich strastiplných osudech. Mnozí z nich si mysleli, že nic horšího než válka je už nemůže potkat. Mýlili se. Bojovali proti nacismu, a přesto za nimi slídila po válce StB. Další pak skončili v uranových dolech. O poměrech v Sovětském svazu toho totiž věděli až příliš a nenechávali si to pro sebe.
Volyňští Češi patří k opomíjeným hrdinům osvobození Československa. Právě díky nim vznikl v Sovětském svazu samostatný československý armádní sbor. Do armády Ludvíka Svobody se jich na jaře 1944 přihlásilo přes deset tisíc. V tvrdých bojích na Dukle pak tvořili největší část z 16tisícového sboru.
Den po Rudé armádě vstoupili do Prahy 10. května 1945 agenti sovětské kontrarozvědky SMERŠ (Smrt špionům) s jasným úkolem - využít poválečného chaosu a pozatýkat Rusy, kteří našli po roce 1921 v Československu útočiště před bolševickým terorem.
Jihozápad Československa osvobodila na konci druhé světové války americká armáda, zásluhy vojáků pod velením generála George Pattona se však po únoru 1948 snažili komunisté vymazat z paměti. Platilo to i v případě Plzně, kam příslušníci americké 3. armády dorazili krátce po osmé ráno 6. května 1945.
"Do země zdevastované ideologií nenávisti přijíždí posel lásky," prohlásil prezident Václav Havel, když Československo v dubnu 1990 poprvé v historii navštívil papež. Od události právě uplynulo 30 let. Papeže Jana Pavla II. vítali lidé v ulicích, mše na pražské Letné se účastnilo asi půl milionu lidí.
