Kniha historika a politologa Tomáše Vilímka vychází z dopisů, které českoslovenští občané adresovali prezidentovi a jeho kanceláři mezi roky 1968 až 1989. Autor čerpá z mnohaletého výzkumu a klade důraz nejen na širší hospodářské, politické a sociální souvislosti analyzovaných jevů. Nabízí i poutavé příběhy - některé jsou úsměvné, jiné naopak vykreslují syrovou realitu mocenské zvůle a bezpráví.
Nevlídné podzimní počasí, mlha, podvečerní tma a hlavně nepozornost několika železničářů stály před 65 lety za nejhorším železničním neštěstím v české historii. U obce Stéblová na jednokolejné trati mezi Hradcem Králové a Pardubicemi se 14. listopadu 1960 střetl osobní vlak tažený parní lokomotivou s motorákem. Ponořte se do mrazivé rekonstrukce pekla na kolejích.
To, že vznikla republika, nebylo překvapení ani šok, myslí si historik Luboš Velek z Masarykova ústavu Akademie věd. „Spíš byla otázka, kdo se toho nového státu zmocní,“ dodává. Podle hosta Matyáše Zrna je ale potřeba říct, že bez první světové války by byl zánik Rakouska-Uherska a vznik českého státu nemyslitelný.
Jozef Slovák, inteligentní manipulátor a sériový vrah, se po propuštění na kontroverzní amnestii, která mu zkrátila délku trest, vrátil k zabíjení. Jeho oběťmi se staly další čtyři mladé ženy. Klíč k jeho dopadení a přiznání držel jediný muž – vyšetřovatel Jozef Vachálek. Ten, podobně jako legendární Jiří Markovič, rozehrál s vrahem psychologickou hru, v níž se důvěra stala zbraní spravedlnosti.
Věda, letectví, právo, medicína i aktivismus — česká historie i současnost skrývá desítky žen, které měnily a mění svět. Často bez slávy, ale s velkým dopadem na společnost i další generace. První pilotka. První profesorka. Průkopnice vědy, výzkumu i postavení žen ve vědě. Jejich příběhy překročily hranice své doby a ukazují, že odvaha a zvídavost jsou tou nejlepší inspirací.
Zatímco se Praha v roce 1985 připravuje na spartakiádu, v ulicích řádí šestnáctiletý Jiří Straka. Nenápadný učeň s IQ 125 se stal nejmladším sériovým vrahem v zemi – jeho činy paralyzovaly metropoli strachem. A nezapomnělo se na ně ani po 40 letech. Psychologický souboj mezi ním a vyšetřovatelem Jiřím Markovičem, který odhaluje chladnokrevnost pachatele, tvoří hlavní osu nového seriálu na Voyo.
V pátek na zámku v Lánech došlo k výjimečné události. Po dvaceti letech čekání zde historici otevřeli vzkaz, který měl obsahovat poslední slova někdejšího československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Ačkoliv o poslední slova nakonec nešlo, některá vyjádření TGM vzbudila zájem na sousedním Slovensku.
Po 20 letech čekání se v pátek konečně otevřel dopis, který měl obsahovat poslední slova někdejšího československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Obsah dopisu byl ale jiný, než se očekávalo. "Trochu jsme se báli, že tam bude nějaká banalita," říká historik Luboš Velek, který byl otevření přítomen. O žádné banality ovšem nakonec vůbec nešlo.
U Stačilo! a SPD řeší jednotlivé krajské soudy, zda jde v jejich případě o jeden kandidující subjekt, či skrytou koalici více stran. Definitivní odpověď nám dá Ústavní soud. Před obdobnou otázkou ale stála česká politika v trochu jiných kulisách už jednou - před parlamentními volbami v roce 1992.
Z kasaře se stal mediální idol, z idolu chladnokrevný vrah. Martin Lecián, "Postrach Moravy", fascinoval i děsil prvorepublikové Československo. Proč ho část národa zbožňovala, zatímco za sebou nechával krvavou stopu? Ponořte se s námi do hloubky archivů a odhalte skutečný příběh, kde se mýtus o českém Jánošíkovi střetává s brutální realitou vražd a osudové popravy.
Kolem Prahy vyrostla těsně před začátkem druhé světové války unikátní betonová hradba. Pražská čára, technologický skvost a symbol odhodlání bránit svobodu, se však nikdy nedočkala své zkoušky ohněm. Proč tento velkolepý projekt ztroskotal a co nám jeho trosky v krajině vyprávějí o zradě, statečnosti a jedné z největších otázek českých dějin: Co kdyby se tehdy střílelo?
Jak to kdysi v Československu vlastně vypadalo? Vraťte se do éry socialismu, na niž by leckdo rád zapomněl, ale leckdo si ji pořád s lehce nostalgickým nádechem připomíná. Vybrali jsme různé barevné vzpomínky na místa většinou i s přítomností aut, motorek či autobusů.
Púchov, 1988. Pětiletý Ľuboš Bednár zmizel beze stopy z pískoviště před domem. Policejní pes ztratil stopu u silnice, pak už jen ticho. Žádné tělo, žádný únosce, žádné výkupné. Jen mrazivá legenda o bílém autě a otázky, které vrtají hlavou i po 37 letech. Přečtěte si kompletní rekonstrukci případu, který je dodnes největší nevyřešenou záhadou zmizení dítěte v Československu.
Československo se na přelomu 40. a 50. let 20. století točí ve spirále těžkého průmyslu. K tomu jsou třeba megatuny rud, uhlí i chemikálií, rostou elektrárny, hutě i doly. A v centru toho všeho je železnice, která všechno musí odvozit. Tou dobou se elektrifikují tratě tempem, jaké dráhy do té doby, a už ani nikdy potom, nezažily.
Přes den nenápadný dělník na kole, přes noc brutální vrah, který děsil celé poválečné Československo. Václav Mrázek během šesti let spáchal sedm vražd a desítky sexuálních útoků, přičemž jeho sadistické praktiky a schopnost unikat spravedlnosti šokují dodnes.
Hovořit o módě je spíše nadsázka. Jednalo se převážně o umělá vlákna a obdobné vzory, pokud nějaké byly. Takhle to v dobách totalitního Československa vypadalo u vody. Galerie je připomínkou časů, kdy slunce pálilo, fronty na nanuky se vlnily jako plastové lžičky po ponoření do horké kávy a pestré léto na chvíli přebilo všudypřítomnou barvu socialistické šedi.
V noci z 18. na 19. června 1945 se na Švédských šancích u Přerova odehrál jeden z nejděsivějších masakrů poválečného Československa. Vojáci 17. pěšího pluku pod vedením Karola Pazúra a Bedřicha Smetany tam brutálně zavraždili 265 karpatských Němců – převážně ženy a děti. Nová zjištění historika Pavla Kreisingera a vydání publikace Temné obilí odhalují šokující detaily dlouho zamlčované tragédie.
Kniha Jana Urbana srovnává chování finského prezidenta Juha Kusti Paasikiviho a českého prezidenta Edvarda Beneše v kritickém období obou zemí.
"Nikdy předtím jsem nic takového neviděl," vzpomínal pilot vrtulníku nadporučík Jaroslav Špaček. "A doufám, že už neuvidím." Dvanáctého července 1987 se nad Vranovskou přehradou na Moravě odehrál jeden z nejdramatičtějších UFO incidentů moderních dějin. Československý vrtulník Mi-24 dostal rozkaz sestřelit neznámý objekt, který porušoval zákony fyziky a předvídal každý manévr pilotů.
Skutečnost, že kolem sebe v roce 1938 mělo Československo s výjimkou 113kilometrové hranice s Rumunskem samé nepřátelské státy, je výsledkem Benešovy zahraniční politiky, konstatuje bývalý český premiér Petr Pithart.
Výstava Ladislav Sitenský – Cesta ke svobodě v pražském Národním technickém muzeu vtahuje návštěvníky do dramatických dějin 20. století skrze objektiv legendárního fotografa. Stovka autentických snímků, unikátní technika i dosud neviděný film odhalují sílu lidské odvahy a paměti.
Od vzniku Československa stály po boku prezidentů nejrůznější ženy utvářející podobu první dámy. Každá se zapsala do historie odlišným způsobem - některé zůstávaly v pozadí, jiné aktivně ovlivňovaly veřejné dění. Všechny však spojovala oddanost svým manželům a důstojná reprezentace. Masaryková, Havlová, Pavlová - znáte osudy všech chotí hlav našeho státu?
Píše se rok 1911. O Vánocích 25. prosince se v Hrobcích u Roudnice nad Labem předčasně narodí Svatoslav Štěpánek. Z neduživého chlapce vyroste monstrum a sexuální sadista, sériový vrah, jehož šílené činy otřesou první republikou. Štěpánka nakonec dožene oprátka. Roudnický netvor, kterému s alibi pomáhala matka, dá zlu nový rozměr.
Osud Petra Sepešiho, hvězdy československé popové scény 80. let, byl úzce spjatý se zpěvačkou Ivetou Bartošovou. Petr se narodil v roce 1960 ve slovenském Brezně a od profese mechanika textilních strojů si proklestil cestu až k hudební slávě. Jeho předčasná tragická smrt v pouhých 25 letech náhle ukončila slibně se rozvíjející kariéru.
Před sto lety přijel do Sovětského Kyrgyzstánu první transport početné skupiny Čechoslováků. Celé rodiny se tehdy vydaly do zaostalého kouta Sovětského svazu, aby v rámci družstva Interhelpo budovali lepší zítřky. "Byla to komuna lidí, kteří se rozhodli odcestovat za lepším životem do Sovětského svazu,“ říká spoluautor dokumentárního filmu Pohřbené naděje Štěpán Černoušek.
Zatímco ve Slezsku gradovala krvavá Ostravsko-opavská operace, při níž si Rudá armáda pomalu otevírala cestu k osvobození Moravy a Čech, na opačné straně hranic, u Aše, hranice poprvé překročili američtí vojáci. Bylo krátce před desátou dopoledne, když se 18. dubna 1945 na "čáře" objevili první příslušníci průzkumné čety US Army.
