Cílem konference Proměny zemědělství, již pořádalo vydavatelství Economia, společně se serverem Euractiv a týdeníkem Zemědělec za spolufinancování Evropská unie, bylo rozpoutat diskusi o aktuálním stavu zemědělství v Česku a o výzvách, které před ním stojí.
Vodík je dnes sexy téma. Má pomoci v dekarbonizaci Evropy a jejímu přechodu na nový typ ekonomiky bez fosilních paliv způsobujících globální oteplování. Jeho zavádění do praxe ale není snadné ani levné a probíhá pomalu. V Česku jsou zatím jen dvě veřejné čerpací vodíkové stanice a pár aut, která je využívají.
Stavební spoření slaví letos třicáté narozeniny. Jen loni ho uzavřelo skoro půl milionu lidí, přičemž aktivní smlouvu mají více než tři miliony klientů spořitelen. Budoucnost tohoto produktu je ale nejistá, vládní strany se při hledání úspor předběžně dohodly na tom, že státní podporu stavebního spoření výrazně přiškrtí.
Připravovaná novela zákoníku práce by měla významným způsobem změnit fungování dohod o provedení práce a pracovní činnosti a zároveň zavést závazná pravidla pro práci z domova. Tyto legislativní změny se dotknou takřka všech podnikatelů, přičemž většina z nich nemá jasno v tom, jak se nová úprava projeví v praxi.
Jaderná energetika má u nás na rozdíl od jiných zemí nadprůměrnou podporu u široké veřejnosti. Celorepublikové průzkumy ukazují podporu jádra kolem 65 procent, na Třebíčsku je to 80 až 85 procent. Tak velkou podporu ve světě nikdo nemá. Monstrózní stavba pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany přitáhne na Třebíčsko podle odhadů okolo pěti tisíc lidí a přinese řadu příležitostí.
Po letech přešlapování na místě se v loňském roce naplno rozjel tendr na dostavbu pátého bloku v Dukovanech a mluví se do budoucna až o čtyřech blocích. Pro Česko je přitom zásadní jasně deklarovat, že chce budovat celou flotilu. Jde o klíčový impulz pro dodavatelský řetězec, aby zajistil potřebné zázemí včetně servisu a komponent lokálního původu.
Řidiči na pražské Severojižní magistrále mohli poslední dva roky sledovat, jak se z brownfieldu okolo Masarykova nádraží postupně stává nové centrum města. Teď se show blíží do finále. Holé interiéry hrubých staveb od Zahy Hadid se přes léto proměnily v přepychové kanceláře a vnější plášť budov září zlatem. Než se v budovách zabydlí všichni nájemníci, dokončí řemeslníci i parter s restauracemi.
Energetická skupina ČEZ, přepravní společnost DHL nebo nejstarší česká sklárna v Harrachově doplatily v poslední době na dezinformace, které se o nich začaly šířit. Přestože internetové lži ohrožují dobrou pověst i byznys firem, podnikatelé dezinformátory často živí. To když webům s konspiračním obsahem platí za svoji inzerci. Experti proto vybízejí, aby na ně reklamu nedávali.
V debatě Hospodářských novin se dodavatelé technologií shodli na tom, že investice pro firmy v současné době představují příležitost k budoucímu růstu. Krizový scénář se už poněkolikáté opakuje. Dobré firmy využívají příležitostí, aby obsadily trhy nebo vyráběly produkty s vyšší přidanou hodnotou. Menší firmy se přirozeně stahují, a uvolňují tak místo dalším.
Dřevostavby díky nižším provozním nákladům dnes lákají i ty stavebníky, kteří o takovém rodinném domě předtím neuvažovali. Dřevo v sobě skrývá velký potenciál také pro veřejné a komerční stavby. Účastníci debaty týdeníku Ekonom na téma aktuálních trendů na trhu dřevostaveb se shodli, že největší brzdou je zatím legislativa. Také nastínili, jak ji změnit.
V posledních třech letech zaznamenaly bezhotovostní platby masivní nárůst na celkových transakcích. S vypuknutím války na Ukrajině se ale situace změnila a obliba užívání mincí a bankovek je na vzestupu.
Naše závislost na internetu a IT systémech stále roste a s tím i zranitelnost, kterou představují kybernetické útoky. Útoky, o kterých se dozvídáme z médií, jsou ale jen špičkou ledovce. „Skutečné množství úspěšných kyberútoků je nejméně o řád, možná i o několik řádů vyšší, než by bylo možné soudit podle veřejně dostupných informací. Ransomwarové útoky jsou prakticky na denním pořádku.
Skromné začátky, bleskový růst a nakonec obrovský vliv na každodenní život většiny světové populace. Začátky technologických obrů spojuje jedno - garáž, která byla všem velmi brzy malá. Podívejte se na historické snímky z dob, kdy se z mladých nadšenců stávali nejbohatší lidé planety.
Ani cyklostezky, ani nové cyklověže či stezky pro pěší. To hlavní, na co jdou evropské peníze pro podporu udržitelné dopravy v Praze, jsou tramvajové tratě a rozvoj železnice. V minulém dotačním období si jen v Operačním programu Doprava sáhla Praha na 1,34 miliardy korun a v tom, který startuje nyní, je připraveno na udržitelnou dopravu řádově ještě víc, celkem osm miliard.
Dlouhodobé stárnutí a nefungující generační obměna v zemědělství straší celou Evropskou unii. Obor se potýká s nezájmem mladých lidí, studovat na agronoma či zootechnika jim totiž nedává smysl. Příliš velký důraz na hloubku teoretických znalostí studenty českých škol spíše odrazuje, ve hře přitom není nic menšího než potravinová bezpečnost kontinentu.
Skoro čtvrtina zaměstnavatelů v Česku bude v následujícím čtvrtletí propouštět. Nezaměstnanost poroste jen pozvolně, protože stále ještě pětina firem plánuje nabírat nové lidi. Vyplynulo to z pravidelného čtvrtletního průzkumu společnosti ManpowerGroup. Neveselé jsou pak i další průzkumy trhu práce, podle nichž firmy nevědí, co je čeká - jak vysoká bude inflace a jak dlouhá energetická krize.
Při růstu cen energií a stoupající inflaci nejsou již byty pro Čechy automatickou volbou, kam uložit peníze. Pro investici do rezidenční nemovitosti na hypotéku totiž nepanují nyní příznivé podmínky. Výnosy, které pokryjí inflaci, lze však v současné době hledat i jinde.
„Investory jsem neměl. Kdyby to náhodou nevyšlo, chtěl jsem zklamat jen sebe. Stavěl jsem byznys tak, aby se uživil sám. Evropa je mnohem víc konkurenční, v Americe je snažší získat zákazníky,“ popisuje Jan Bednář, zakladatel firmy ShipMonk a 32. nejbohatší Čech. „Jel jsem tam studovat díky hokeji. Věděl jsem ale, že na NHL to není, tak jsem se radši věnoval právě studiu a byznysu,“ dodává.
O dotace na zelenou energetiku je v Česku obrovský zájem, například FVE elektráren se letos postaví rekordních 30 tisíc. V některých místech už dokonce zájemci narážejí na limity distribuční soustavy, jednoduše už se do ní nemohou připojit. Evropská unie posílá nyní v dotačních programech rekordní množství peněz na přechod na zelenou energii, ale česká byrokracie čerpání dotací brzdí.
