Plzeňském kraji se nejlépe podniká v krajském městě, v Karlovarském zase v Ostrově. Vyplývá to z výsledků srovnávacího výzkumu Město pro byznys, který již sedmnáctým rokem hodnotí podnikatelský potenciál měst a obcí v Česku.
Poslouchat rady zkušených lidí, kterým mohou důvěřovat, nepodléhat svodům luxusu, investovat konzervativně a nezapomenout, že kariéra jednou skončí. Tyto rady zazněly na konferenci, které se zúčastnili (zprava) slovenský fotbalový gólman Kamil Čontofalský, hokejista Jakub Voráček a partner společnosti Accredio Štěpán Lacina. Debatu moderoval šéfredaktor Ekonomu Petr Kain.
Ve Zlínském kraji je nejlepším místem pro podnikání Valašské Meziříčí, v Olomouckém zase krajské město Olomouc. Vyplývá to z výsledků srovnávacího výzkumu Město pro byznys, který již sedmnáctým rokem hodnotí podnikatelský potenciál měst a obcí v Česku.
Pokud jde o nejlepší místa pro byznys, vévodí jihu naší republiky Český Krumlov a moravská metropole Brno. Vyplývá to alespoň z výsledků srovnávacího výzkumu Město pro byznys, který již sedmnáctým rokem hodnotí podnikatelský potenciál měst a obcí v Česku.
Na východě Čech se nejlépe podniká v Hradci Králové a v Pardubicích. Vyplývá to z výsledků srovnávacího výzkumu Město pro byznys, který již sedmnáctým rokem hodnotí podnikatelský potenciál měst a obcí v Česku.
Nová regulace o kyberbezpečnosti z dílny Evropské unie se v Česku dotkne až devíti tisíc firem. Ty budou muset sledovat míru připravenosti i u svých dodavatelů. Kdo poruší pravidla, vystavuje se riziku vysokých pokut. Sledujte debatu Kulatého stolu Hospodářských novin.
Po velkém boomu firemních fotovoltaik nyní zájem ochabuje. Nemálo firem je nicméně pod tlakem svých odběratelů, akcionářů či bank. Ti po nich požadují, aby byly co „nejzelenější“. To by mohlo zájem znovu oživit, protože jinak hrozí, že podniky o své odběratele, často ze západní Evropy, přijdou. Další impulz přinese také sdílení elektřiny a komunitní energetika.
Automobilové značky z Číny a Ameriky tlačí svými elektromobily a jejich cenami na tradiční evropské výrobce. Těm se nedaří přijít na trh s levným elektroautem a bojí se, že zákazníci upřednostní Teslu nebo čínské firmy. Experti z oboru se ale v Debatě HN shodují, že Evropa má čas a sílu nepříznivou situaci zvrátit.
Největší zájem o komunitní energetiku zatím projevují obce. Již se kvůli tomu obrací na Asociaci komunitní energetiky ČR či dodavatelské a poradenské firmy, s nimiž se na legislativní novinku připravují. V praxi se komunitní energetika spustí v červenci letošního roku. Efektivnímu sdílení elektřiny pomohou i zařízení inteligentního řízení spotřeby, která některé firmy nabízí.
Debaty o směrnici NIS2 se zúčastnili (zleva): zakladatelka Legitas advokátní kanceláře Petra Stupková, poradce pro kybernetickou bezpečnost ve společnosti ANECT Ivan Svoboda, partner společnosti BDO Czech Republic zodpovědný za oblast technologického poradenství a kyberbezpečnosti Tomáš Kubíček a senior specialista kybernetické bezpečnosti ATS‑TELCOM PRAHA Vladimír Kaděra.
Přední čeští finančníci debatovali o využívání umělé inteligence v bankovnictví, jak konec EET přispěl k přesunu části tuzemských podnikatelů do šedé ekonomiky a jaké výzvy čekají na bankovní domy v letošním roce.
Od poloviny února platí upravené podmínky pro čerpání dotací z programu Nová zelená úsporám. Zvedl se bonus za komplexní renovaci rodinných domů a zároveň u fotovoltaiky začal platit limit pro rezervaci výkonu v síti. Jde o reakci na zlevňování solárních panelů a také o snahu motivovat domácnosti, aby fungovaly co nejúsporněji.
Ve „městech krátkých vzdáleností“ si obyvatelé vyřídí většinu svých záležitostí pěšky. V docházkové vzdálenosti mají základní vybavenost jako obchody, lékařské ordinace, školy či školky. Díky tomu nemusí příliš cestovat, a sníží se tím tedy i uhlíková stopa města i jeho obyvatel.
Není složité si založit DIP? Co do něj dát? Jak je to s poplatky? S příchodem každé novinky se vyrojí množství praktických otázek. Hospodářské noviny si proto pozvaly experty, kteří zodpověděli nejčastější otázky čtenářů týkající se nového způsobu, jak si spořit na stáří s daňovou výhodou.
Lékovou legislativu v Česku čeká zásadní reforma, která má zamezit výpadkům léčiv. Ta mimo jiné ukládá dodavatelům povinnost zajistit léky pacientům ještě měsíc nebo dva po nahlášení přerušení nebo ukončení dodávek. Ministerstvu zdravotnictví, ale i lékařům a pacientům zpřístupní informace o tom, jaké množství léčivých přípravků je aktuálně k dispozici u distributorů a v lékárnách.
Brněnské podniky Bar, který neexistuje, Super Panda Circus, 4pokoje nebo Slast jsou vyhlášené po celém Česku. Člověk pomalu nestíhá sledovat, kdy Jan Vlachynský se svým dnes už více než dvousetčlenným týmem přijde s něčím novým. Pětatřicetiletý podnikatel přitom přiznává, že několikrát šlápl vedle. Kvůli nedomyšleným rozhodnutím přišel o miliony, a tak musel ve svém vizionářství trochu přibrzdit.
V českých rodinných firmách dochází ke generační obměně. Ti, kteří během bouřlivých devadesátek firmy budovali, teď předávají otěže svým dětem. Právě tyto menší a středně velké firmy přitom tvoří páteř české ekonomiky – 90 procent soukromých podniků jsou právě ty rodinné. Nejen o tom, jak se daří dosazovat děti do ředitelských křesel rodičů, byla řeč v předvánoční debatě Hospodářských novin.
Pomalu ale jistě se v Česku zabydlují vodíkové technologie. Uplynulý rok byl pro ně zatím tím nejlepším. Vysoké ceny elektřiny, vstřícné investiční dotace a nutnost dekarbonizovat způsobili, že se do vodíku pouští stále více firem a lidí. O tom, jak se v Česku rozvíjí obnovitelné zdroje energie a výroba zeleného vodíku, debatovali experti v rámci Kulatého stolu HN s názvem „Financování a podpora z
Kybernetická bezpečnost se ve firemním prostředí stává velkým tématem. S řešením bezpečnostních incidentů má pomoci nová evropská směrnice NIS2, která se v Česku promítne do zákona o kybernetické bezpečnosti. Jeho přesná podoba teprve vzniká. Směrnice požaduje účinnost nového zákona k 18. říjnu 2024, podle průběhu legislativního procesu to však nastane o několik týdnů později.
V Česku se neustále snižuje finanční podpora aplikovaného výzkumu. Tedy těch inovací, které skutečně mají potenciál uplatnit se v praxi, například v průmyslu. Ve studiu Hospodářských novin na toto téma debatovali Libor Kraus, prezident, Asociace výzkumných organizací, Martin Mata, ředitel, Inovační centrum Ústeckého kraje a Radek Kobza, ředitel, Odbor publicity a evaluací fondů EU.
