V Česku je aktuálně přes milion lidí, kterým hrozí, že ztratí bydlení. Za poslední rok se počet lidí v bytové nouzi nebo touto nouzí ohrožených zvedl skoro o třetinu. A demografie napovídá, že situace se bude ještě zhoršovat. I proto nyní ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo pro místní rozvoj připravují zákon o podpoře v bydlení.
Evropská regulace zatím předepisuje povinný reporting o udržitelnosti jen asi 25 firmám v Česku, do psaní zpráv se jich ale pouští víc, od průmyslových přes logistické i banky. Většina zpráv zatím ale nemá takovou vypovídací hodnotu, jakou by měla. "Někdy to jde až do absurdna. Firma zaměstnává jednoho kolegu tmavé pleti a málem to oslavuje,“ říká ředitel v týmu řízení rizik PwC Ondřej Rybka.
Když se před třemi lety dostali do sporu spolumajitelé firmy Strojmetal Aluminium Forging Petr Otava a Miroslav Jelínek, musela na místě asistovat i policie. Do té doby byznysoví partneři se navzájem obviňovali z neplnění dohod a poškozování firmy. Vše vyvrcholilo pokusem o odvolání Jelínka a jmenování nových jednatelů, kterému fyzicky bránila ochranka ve firmě.
V problematice šedé ekonomiky je Česko na evropském průměru, nezdaněný obchod u nás tvoří asi čtrnáct procent hrubého domácího produktu. Digitalizace plateb má potenciál tento podíl dál snižovat, pomohl by také jednodušší daňový systém a silnější přesvědčení, že šedá ekonomika nám škodí, shodují se účastníci debaty Hospodářských novin.
Než se připraví a postaví čistírna odpadních vod či kanalizace, stojí to dost času a peněz. Ovšem legislativa se mezitím může i několikrát změnit, postěžovali si diskutující v debatě HN. Vadí jim překotně se měnící zákony a z jejich pohledu až příliš přísné normy pro znečištění. Situaci s odpadní vodou komplikují i samotní Češi.
Ekonomika stagnuje a firmy hledají, na kterou cestu do budoucna vsadit. Evropa - i Česko - věří, že v době, kdy přestávají platit staré byznysové vzorce, se růst podaří restartovat pomocí transformace ekonomik. A to hlavně sázkou na vysokou přidanou hodnotu a nové trendy. Česko-německá obchodní a průmyslová komora poprvé ocenila tuzemské firmy do pěti set zaměstnanců, které se touto cestou vydaly.
Demografický trend napovídá, že v Česku bude stále více nesoběstačných lidí odkázaných na pomoc svých rodin. A to proto, že domovy důchodců nebo sociálních služeb jednoduše nebudou stačit. Pojišťovny se již několik let zabývají otázkou, co s tím. Chtějí přijít s novým typem pojištění pro lidi nad 45 let věku. Pokud by se měli starat o svého blízkého, dostali by na to od pojišťovny peníze.
Struktura klientů privátního bankovnictví se v poslední době mění. Průměrný věk zákazníků klesá díky mladým startupistům, kteří dokázali v několika málo letech pohádkově zbohatnout. O služby osobních bankéřů mají čím dál častěji zájem i ženy‑podnikatelky. Banky poskytující tyto služby se na jedné straně musí vyrovnat s představami nových zákazníků, často odlišnými od toho, co žádají klienti.
Žádná z válek Izraele v posledních padesáti letech zatím jeho hospodářství významněji nepoškodila. Nyní se země ocitla uprostřed největšího otevřeného konfliktu za tu dobu a právě v důsledku takového rozsahu může být leccos jinak.
Expert na umělou inteligenci Stanislav Fort v americkém Silicon Valley vyvíjel jazykové modely, na nichž stojí populární chatboti. S kolegy a dalšími experty zejména z technologických společností dosáhli velkého pokroku. A narazili na neznámo.
Zkrácený pracovní týden a flexibilní úvazky si nachází cestu i mezi manuální pracovníky. Ušetří jim čas spojený s dojížděním a umožní lépe rozprostřít volný čas. Pro firmy je pak pružná pracovní doba konkurenční výhodou na vyprázdněném trhu práce, a to jak z hlediska zaujmutí kandidátů, tak i udržení stávajících zaměstnanců.
V bouřlivé debatě kolem vládního konsolidačního balíčků stojí multimiliardová oblast hazardu poněkud stranou pozornosti širší veřejnosti. A to i přesto, že na herny, kasina a sázkové kanceláře se valí zřejmě největší změny za poslední roky. Vládní balíček totiž nemění jen oblast daní, ale také hazardní zákon upravující celou robustní regulaci odvětví.
Spuštění chatbotu GPT vloni zpřístupnilo široké veřejnosti nástroje využívající umělou inteligenci a do mnoha oborů přineslo nečekané možnosti. Nadšení z těchto aplikací ale doprovází i obavy: Nahradí umělá inteligence lidskou práci? Dokážeme si poradit s novými formami dezinformací? Měli bychom umělou inteligenci regulovat? Podívejte se na debatu Hospodářských novin.
Cíl snižovat emise uhlíku je zakotven v takzvané Pařížské dohodě z roku 2016, sjednané OSN, a jasně o něm hovoří i Zelená dohoda pro Evropu. Snaha dosáhnout ho zásadním způsobem mění fungování trhu a ovlivňuje chování všech, kdo se na světovém pohybu výrobků, zboží a služeb podílejí. V debatě Cesta k uhlíkové neutralitě, kterou uspořádal týdeník Ekonom ve spolupráci s poradenskou společností PwC.
Proces vytváření informačního modelu budovy, známý především pod anglickou zkratkou BIM (Building Information Modeling), představuje významnou novinku ve stavebnictví, díky které jsou vytvářena, užívána a spravována data o stavbě během celého jejího životního cyklu. Při vytvoření informačního modelu v zásadě vznikne digitální dvojče budovy obsahující veškeré informace.
Evropa odstartovala novou společnou zemědělskou politiku, která slibuje udržitelnější hospodaření v rostlinné i živočišné výrobě. Pro české farmáře však bylo její zahájení náročné. Na přípravu před spuštěním dotačního programu měli málo času a museli se popasovat se složitou administrativou i častými změnami podmínek.
Životní dráha českého podnikatele Petra Krogmana byla značně ovlivněna válkou na Ukrajině. Jako majitel zemědělských farem pocítil útoky okupantů na vlastní kůži. Ruská agrese ho následně motivovala k tomu, aby veřejně hovořil o svých zkušenostech a podnikání.
Moderní síťová infrastruktura je nezbytným základem pro všechny podnikové aplikace, stejně jako pro připojení ke cloudovým službám. Zároveň je ale pro firemní uživatele prakticky neviditelná – tedy až do chvíle, kdy je nějaká aplikace nebo služba nedostupná.
Trh se solárními elektrárnami zažívá od loňského roku boom. K jeho letošnímu pokračování přispívá i to, že se k instalacím na rodinných domech přidávají panely na budovách firem a začínají se opět budovat samostatné sluneční elektrárny. Po skokovém zvýšení cen energií má ekonomický tlak větší sílu než nedůvěra k novinkám.
Ceny stavebních materiálů vzrostly za poslední rok a půl i o více než dvacet procent. A práce na stavbách se zdražila zhruba o desetinu. Vyšší ceny rodinných domů se tak propisují i do požadavků lidí, kteří se rozhodnou stavět.
