V rodné Velké Británii je zpěvák, skladatel, kytarista a klávesista Paul Weller hvězda, kterou však u nás obdivuje jen nepočetná skupina fanoušků. Letošní album A Kind Revolution na tom sotva něco změní, jakkoli jde o nadmíru příjemnou nahrávku.
Pokud by labouristé zvítězili v předčasných parlamentních volbách, nedopustili by, aby jednání o odchodu Británie z EU skončila bez dohody. V pořadu stanice Sky News, kde stejně jako konzervativní premiérka Theresa Mayová v pondělí čelil otázkám voličů, to uvedl předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Mayová naopak zopakovala, že je připravena odejít z jednání bez dohody. "Zajistíme, aby vznikla dohoda," uvedl Corbyn, jehož levicová strana se v posledních týdnech v průzkumech veřejného mínění začíná dotahovat na vládní konzervativce. Mayová naopak zopakovala své dřívější vyjádření a uvedla, že je připravena odejít z jednání bez dohody. "Žádná dohoda je lepší, než špatná dohoda," řekla.
Evropská unie je dobře připravena na jednání s Londýnem o odchodu Británie z bloku. Novinářům to řekl unijní vyjednávač pro brexit Michel Barnier poté, co jej v pondělí ostatních 27 členských zemí formálně potvrdilo ve funkci a schválilo mu konkrétní vyjednávací mandát. První kolo jednání by chtěl Barnier uskutečnit co nejdříve po britských parlamentních volbách. Zmínil týden po 19. červnu. Umožnilo by mu to informovat o počátku jednání summit EU, který se sejde 22. a 23. června. Britové by se mimo EU měli ocitnout na jaře 2019. V první fázi je pro unii základní prioritou dohoda na zachování stávajících práv občanů EU v Británii - a Britů v unii. Zásadní je také vyrovnání finančních závazků.
Evropská měna nemá mezi českými politiky žádného vlivného advokáta. A těžko ho najde před volbami, protože euro chce jen 17 procent lidí.
Drtivou většinu pasáží dohody by sice podle Soudu EU mohly za celou EU uzavřít jen Evropská komise a Evropský parlament, kvůli dvěma ustanovením je ale nutná ratifikace všemi členskými státy. To může celý proces výrazně prodloužit.
Španělsko a Velká Británie se už dlouhé roky dohadují o malé území na jihu Pyrenejského poloostrova - Gibraltar. Nový impuls přišel s loňským referendem o vystoupení Británie z Evropské unie. Španělsko chce prosadit, aby i po brexitu mohly tisíce španělských pracovníků bez potíží pracovat na Skále, jak se Gibraltaru přezdívá. Současně se Madrid zaměří na to, aby Gibraltar přišel o status daňového ráje. Obyvatelé Gibraltaru patřili mezi největší odpůrce brexitu.
Britům kvůli propadu kurzu libry podražila řada zboží a služeb. Mladí lidé v Británii proto šetří třeba na výdajích za fitcentra, ale útratu za alkohol naopak zvýšili. Ceny letos v Británii nejspíš stoupnou víc než platy.
Přední bankovní společnosti působící v Londýně plánují během dvou let přesunout z Británie na evropský kontinent zhruba 9000 pracovních míst. Vyplývá to z dosavadních prohlášení firem a z informací od zdrojů, na které se odvolává agentura Reuters. Banky přesunem pracovních míst reagují na takzvaný Brexit, tedy plánovaný odchod Británie z Evropské unie. Minulý týden nastínily plán přípravy na Brexit bankovní společnosti Standard Chartered a JPMorgan. Zařadily se tak mezi rostoucí počet bank, které chystají přesun aktivit z Londýna. Z přesunu bankéřů z Londýna by podle dosavadních informací měly těžit zejména německý Frankfurt nad Mohanem a irský Dublin.
Ještě loni se zdálo, že Macron nemá šanci. Nový, mladý, málo zkušený. A vyhrál. Stejně to může proběhnout v českých prezidentských volbách.
Brexit a Trump zapůsobili i jako varování: voliči si uvědomili, že mají co ztratit, glosuje francouzské prezidentské volby Jan Moláček.
Británie by po odchodu z Evropské unie mohla získat přístup na jednotný unijní trh za poplatek. Navrhuje to interní zpráva německého ministerstva financí, k níž se dostal magazín Focus. Informovala o tom agentura Reuters, které se mluvčí ministerstva odmítl k této záležitosti vyjádřit. Zpráva na 35 stranách vyhodnocuje pravděpodobné náklady brexitu pro Německo. Experti ministerstva spočítali, že po výpadku britských příspěvků bude muset Berlín ročně odvádět do rozpočtu EU dodatečných 4,5 miliardy eur (téměř 120,4 miliardy Kč). Aby se tato nová zátěž zmírnila, nastoluje zpráva možnost zpoplatnit Londýnu přístup na atraktivní jednotný unijní trh.
V místních volbách ve Velké Británii výrazně uspěla Konzervativní strana premiérky Theresy Mayové. Vyplývá to z průběžného sčítání hlasů. Labouristé oproti tomu zřejmě utrpěli porážku hned na několika místech v Británii. Ani jeden mandát pak zatím nezískala protievropská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP). K volebním urnám chodili voliči ve čtvrtek ve Skotsku, Walesu a v části Anglie.
V Británii ve středu rozpustili Dolní sněmovnu, Británie je nyní bez volených zákonodárců. Oficiálně tak začala kampaň před předčasnými volbami, které byly vyhlášeny na 8. června. Konzervativní premiérka Theresa Mayová při té příležitosti navštíví královnu Alžbětu II., informoval zpravodajský server BBC. Mayová volby vyhlásila s poukazem na údajně nutné upevnění pozice vlády v nadcházejících jednáních o brexitu. V parlamentu prý necítila dostatečnou jednotu. Předvolební průzkumy naznačují, že náskok vládních konzervativců před opozičními labouristy se snižuje. Podle aktuálního průzkumu společnosti Panelbase činí rozdíl v podpoře obou stran 17 procentních bodů.
Velká Británie odmítla, že by měla v rámci svého odchodu z Evropské unie zaplatit 100 miliard eur, tedy přes 2,6 bilionu korun. Částku vypočítal deník Financial Times na základě požadavků zemí unie. Jde například o peníze, které Británie slíbila dřív v rámci víceletého evropského rozpočtu, který platí až do roku 2020. Evropské země i Británie mluví o tom, že jednání o brexitu budou velmi tvrdá. Podle některých zdrojů jsou britská očekávání "naprosto nereálná".
Favorita druhého kola prezidentských voleb ve Francii, centristu Macrona, čeká nesnadný úkol. Pokud volby vyhraje, musí ke svému hnutí En Marche! nalézt partnery, kteří mu po volbách do Národního shromáždění zajistí parlamentní většinu. Pro evropské populisty a odpůrce EU bude případné Macronovo vítězství těžkou ranou.
Lídři 27 zemí Evropské unie jednomyslně schválili politická vodítka pro vyjednávání s Británií o jejím odchodu z EU. Dohodli se hlavně, že při vyjednávání o brexitu budou postupovat jednotně. V předem zveřejněném návrhu politických vodítek byla zdůrazněna potřeba zachování práv občanů EU v Británii po brexitu, vypořádání všech finančních závazků Británie vůči EU nebo vyřešení otázky hranice mezi britským Severním Irskem a Irskou republikou.
Země Evropské unie chtějí, aby Velká Británie zaplatila dlužnou částku za "rozvod" s unií. Musí taky respektovat práva Evropanů, kteří na britských ostrovech žijí. Na těchto prioritách se shodnou lídři evropských zemí, kteří se v sobotu sejdou na summitu v Bruselu. Další prioritou je, že Británie jakožto "nečlen" nesmí mít lepší podmínky než členské země unie. EU je ale pro co nejužší vztahy i po brexitu. Pokud se s Británií nedohodne, má připravený i černý scénář.
Evropští politici si oddechli – kandidátka krajní pravice Marine Le Penová se zřejmě nestane francouzskou prezidentkou. Po šoku z výsledků britského referenda o brexitu a po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem mnozí prorokovali nástup protievropských sil napříč Evropou. Zatím tomu ale nic nenasvědčuje. Zastánci Evropské unie nicméně stále nemají vyhráno. I kdyby Emmanuel Macron, který s Le Penovou postoupil do druhého kola prezidentských voleb, skutečně vyhrál, čeká ho vyjednávání v parlamentu.
Britští labouristé představili první ucelený plán směrem k blížícím se předčasným volbám do parlamentu. Základem mají být zásadní změny v podmínkách brexitu, než jaké prezentuje vláda. Labouristé odmítají tzv. tvrdý brexit. Chtějí, aby Británie měla dál přístup na jednotný evropský trh bez cel. A aby byla dodržována práva cizinců žijících v Británii, stejně jako Britů pobývajících v zahraničí.
Velkou Británii čekají na začátku června mimořádné parlamentní volby. Vyhlásila je premiérka Theresa Mayová, která hledá silný mandát pro britské vyjednávání s Bruselem o vystoupení země z EU. Podle profesora Oxfordské univerzity a politologa Steina Ringena ale volby nejsou potřeba a brexit byl podle něj extrémním příkladem politického selhání expremiéra Camerona. "Ze všech hledisek to byla chyba. Měli by si toho všimnout i ostatní političtí lídři," říká Ringen v rozhovoru pro Aktuálně.cz. K brexitu a zvolení Trumpa by nikdy v demokracii nemělo dojít, dodává. Ringen, přední odborník na teorii vládnutí a sociální stát, do Česka přijel představit a pokřtít české vydání knihy Národ ďáblů.
