V Bruselu v pondělí začalo další jednání o brexitu. Týmy, které vedou Michel Barnier za Brusel a David Davis za Velkou Británii, budou celý týden hledat pokrok především v klíčových otázkách, kterými jsou zachování práv občanů po odchodu Británie z bloku na jaře 2019, migrace, britské finanční závazky vůči unii a také hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou.
Šéf gibraltarské vlády Fabian Picardo vyloučil, že by se mohl stát obětí brexitu. Picardo řekl, že má záruky britské vlády, že nebude předmětem obchodu s Evropskou unií. "Žádná změna ve svrchovanosti Gibraltaru nenastane, zůstane stoprocentně britský," konstatoval Picardo. Velká skála na jižním okraji Španělska se stala součástí Spojeného království v roce 1704. Gibraltar, který by Madrid chtěl zpátky, se v referendu velkou většinou vyslovil proti odchodu z EU, ale je odhodlán i po brexitu v Británii zůstat.
Součástí odchodu Británie z Evropské unie by mělo být přechodné období, míní stále více premiérka Theresa Mayová. Období by mohlo trvat až několik let. Další kolo jednání mezi Londýnem a Bruselem o brexitu začne v belgické metropoli v pondělí.
easyJet založí nové linky easyJet Europe se sídlem ve Vídni. Proces vytvoření licence letecké dopravy už podle firmy probíhá. Nové aerolinky budou zahrnovat na sto letadel a čtyři tisíce zaměstnanců.
Britská vláda ve čtvrtek představila tzv. Repeal Bill, který bude tvořit základ právní odluky od Evropské unie. V zákoně je například napsáno, že dnem odchodu Británie z EU ztratí evropské právo nadřazenost nad právem britským. Vláda premiérky Theresy Mayové zároveň zveřejnila první dokumenty ke klíčovým postojům o brexitu. Týkají se třeba ukončení jurisdikce Soudního dvora EU. Britská vláda předpokládá, že kvůli co nejklidnějšímu odchodu z EU budou nutná přechodná období.
Když britská premiérka Theresa Mayová v dubnu vyhlásila předčasné volby, slibovala si od nich posílení jejích konzervativců v parlamentu. Jenže to se nestalo, Konzervativní strana naopak ztratila většinu a nyní musí vládnout spolu s unionisty. "Nelituji toho," uvedla nyní pro britskou stanici BBC Mayová. Podle svých slov byla "zničená", když se dozvěděla výsledky červnových voleb do Dolní sněmovny. Zároveň ale dodává, že kvůli volebnímu neúspěchu nehodlá rezignovat na svoji funkci. "Táhne mě smysl pro povinnost. Musí se toho ještě hodně udělat," řekla Mayová, která ujistila, že zařídí, aby Británie odešla z Evropské unie. A to za co nejlepších podmínek.
Návrh Londýna na vypořádání se po brexitu Evropské unii nestačí. Řekl to vyjednávač EU pro brexit Michel Barnier. Podle něj je potřeba, aby se obě strany dohodly na třech prioritách první fáze vyjednávání. Evropské straně vadí britský návrh především v tom, jaká budou po brexitu práva občanů zemí EU v Británii. Podle návrhu Britů by neměli stejná práva jako obyvatelé britských ostrovů.
Koordinátor Evropského parlamentu pro brexit Guy Verhofstadt v otevřeném dopise kritizuje plán britské premiérky Theresy Mayové na odchod z EU. Konkrétně tu část, která se týká budoucího postavení občanů Evropské unie ve Velké Británii. Verhofstadt označuje návrh Mayové za diskriminační. Rázně se staví proti tomu, aby se po brexitu z obyvatel členských států stali občané druhé kategorie.
Londýn, hlavní město Spojeného království, leží na jihovýchodě země při ústí řeky Temže. Produkuje 20 % hrubého domácího produktu (HDP) celé Británie a londýnská City je jedno z největších světových obchodních center. Finančně-technologické firmy ve Velké Británii se ale momentálně obávají brexitu a zvažují přesídlení. Česko by pro ně mohlo být novým domovem. Podívejte se na působivé černobílé snímky z Londýna od našeho fotografa Libora Fojtíka.
Premiérka Nicola Sturgeonová odložila rozhodnutí o vyhlášení nového referenda o odtržení Skotska od Velké Británie až na konec rozhovorů o brexitu. Předpokládá zároveň, že jednání o britském odchodu z Evropské unie skončí na podzim příštího roku. Odklad, který Sturgeonová oznámila na půdě skotského parlamentu může podle některých britských médií souviset s výsledkem nedávných předčasných parlamentních voleb v Británii, ve kterých přišla Skotská národní strana (SNP) Nicoly Sturgeonové o dvě desítky poslanců.
Téměř milion Poláků, kteří už delší dobu žijí a pracují ve Velké Británii, se ocitlo v nečekané nejistotě. Loňské rozhodnutí Londýna vystoupit z Evropské unie výrazně změnilo postavení cizinců na britských ostrovech. Britové chtějí omezit volný pohyb pracovní síly a ani víc než rok po referendu nikdo přesně netuší, kam ve svých omezeních půjdou. Poláci i další cizinci mají přitom v zemi rodiny, firmy i dlouhodobé projekty. Získat britské občanství i trvalý pobyt v zemi je navíc čím dál složitější.
Londýn a Brusel už naplno vyjednávají o odchodu Velké Británie z EU. V případě, že bude britská vláda trvat na přísných podmínkách odchodu (tzv. hard brexit) a opuštění společného trhu, přijde unijní rozpočet o desítky miliard eur. Zbylé bohatší země EU ho ale odmítají navýšit. Ty méně bohaté - včetně Česka - nechtějí na druhou stranu přijít o velké peníze z tzv. kohezních fondů. Praze hrozí, že přijde až o sto miliard korun v unijních příspěvcích.
Britská premiérka Theresa Mayová řekla v pondělí v britském parlamentu, že s občany Evropské unie žijícími v zemi legálně bude i po odchodu Británie z evropského bloku zacházeno jako s Brity. Dodala, že s Bruselem by ráda uzavřela reciproční dohodu. Mayová také představila konkrétní podobu toho, jak hodlá po brexitu zajistit práva občanů zemí EU v Británii. Už minulý týden se svými plány seznámila své kolegy na summitu EU.
Menšinová vláda britské premiérky Theresy Mayové může začít fungovat. Její konzervativci získali podporu severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), Mayová s nimi v pondělí oficiálně uzavřela dohodu. Unionisté vyjednali výměnou za svoji podporu jednu miliardu liber pro severoirský region.
V Bruselu v pátek skončil summit Evropské unie, jehož cílem bylo ujasnit si postup při odchodu Velké Británie z EU či domluvit práva evropských občanů žijících v království poté, co brexit proběhne. Jedním z témat byla uprchlická krize a problém kvót na přerozdělování uprchlíků, ale také strategie lepšího zabezpečení jižních hranic Evropské unie, tak aby se zamezilo migraci. Francouzský prezident Emmanuel Macron společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou kritizovali nesoulad mezi členskými zeměmi. Summit však probíhal v optimistické náladě, jelikož všechny země ekonomicky rostou a snižuje se nezaměstnanost.
Nový britský návrh na to, jak po brexitu zajistit práva občanů EU v Británii, nenaplňuje podle šéfa unijních summitů Donalda Tuska očekávání, která v této věci mají ostatní členské země EU. Tusk tak v pátek na tiskové konferenci komentoval návrh, s jehož základními obrysy své evropské kolegy seznámila britská premiérka Theresa Mayová ve čtvrtek. Británie konkrétní návrh toho, jak chce po odchodu z EU zajistit práva občanů zemí EU v Británii, předá partnerům v pondělí. Tuto záležitost unie pokládá za základní prioritu vyjednávání, které začalo začátkem týdne.
V pátek 23. června je to přesně rok, co Britové v referendu rozhodli o vystoupení z EU. Jednání o podobě brexitu ale začala až nyní. Zbylé země unie jsou zatím vůči Britům naprosto jednotné. Trvají na tom, že Británie nejdřív musí souhlasit s tím, kolik v rámci "rozvodu" zaplatí. Londýn by taky měl garantovat práva víc než tří milionů evropských občanů žijících na ostrovech. Jak říká český velvyslanec při EU Martin Povejšil, tyto zájmy spojují všech zbylých 27 zemí unie. Je ale možné, že tato jednota se postupem času začne drolit.
Britská premiérka Theresa Mayová řekne ve čtvrtek lídrům zemí Evropské unie, jak chce po brexitu zajistit práva evropských občanů v Británii. Unie trvá na tom, aby si Evropané na britských ostrovech udrželi všechna práva tak, jak je mají teď. Řada britských politiků zase opakuje, že budou k Evropanům "velkorysí". Teprve po vyřešení těchto problémů je unie ochotná probrat, jaký bude její vztah s Británií poté, co se brexit stane realitou.
Jen třetina obyvatel Evropské unie ví, jaký pozitivní efekt přinesly regionu, ve kterém žijí, unijní fondy. Například Češi z nich od vstupu do EU dostali stovky miliard korun, přitom jen 33 procent obyvatel vnímá členství v unii výhradně pozitivně. Evropský parlament chce proto investovat do zlepšování informovanosti občanů unijních států o konkrétních evropských investicích. Pomoci mají digitální technologie a sociální sítě.
Britská královna Alžběta II. ve středu přednesla tradiční projev v londýnském Westminsteru. Zahájila tak schůzi nového britského parlamentu, který vzešel z červnových voleb. Projev naznačuje, na co se nová vláda soustředí. Královna si ho ale nepíše sama, de facto jen přečetla to, co jí doručila premiérka Theresa Mayová. Ta v současnosti stále ještě nemá uzavřenou oficiální dohodu s unionisty o podpoře její menšinové vlády konzervativců.
