Britská premiérka Theresa Mayová vyhlásila předčasné volby hlavně proto, aby přistřihla křídla radikálním zastáncům brexitu. Po volbách bude mít nejspíš v parlamentu pohodlnou většinu. Nebude se tak muset ohlížet na požadavky poslanců, kteří nechtějí žádnou dohodu s Evropskou unií. Mayová je pro brexit, ale nechce, aby znamenal příliš tvrdý náraz pro britskou ekonomiku.
Britská premiérka Theresa Mayová v úterý oznámila, že chce na 8. června vyhlásit předčasné volby. Podle Mayové Británie potřebuje zvlášť během vyjednávání o odchodu z Evropské unie jednotu v parlamentu. Tu ale podle svých slov nevidí a Westminster je prý rozdělený. O víkendu vyšel průzkum veřejného mínění, podle kterého mají konzervativci Theresy Mayové největší náskok před labouristy za posledních devět let.
Odchod Velké Británie z Evropské unie spustil v zemi sérii vnitropolitických otřesů. Na základě tzv. brexitu žádají nezávislost na Londýnu Skotové a chtějí o ní rozhodnout v pořadí již v druhém referendu. Intenzivněji se taky začalo v Británii skloňovat i odtržení Severního Irska a jeho znovuspojení se samostatnou Irskou republikou. Rozdělení z roku 1921 by se podle Dublinu mohlo brzy stát minulostí. Severní Irsko ale zatím váhá a experti varují před novými násilnostmi.
Co všechno bude brexit znamenat pro další vývoj v Evropské unii? Jak se změní postavení České republiky a co by ona měla nyní prosazovat? Hrozí odchod dalších zemí? O otázkách souvisejících s brexitem debatovali studenti Gymnázia Na Vítězné pláni v rámci diskuse pořádané zpravodajským serverem Aktuálně.cz ve spolupráci s Evropským parlamentem. Jejími hosty byli europoslanec Pavel Svoboda z KDU-ČSL a ekonom Lukáš Kovanda.
Co všechno bude brexit znamenat pro další vývoj v Evropské unii? Jak se změní postavení České republiky a co by ona měla nyní prosazovat? Hrozí odchod dalších zemí? O otázkách souvisejících s brexitem debatovali studenti Gymnázia Na Vítězné pláni v rámci diskuse pořádané zpravodajským serverem Aktuálně.cz ve spolupráci s Evropským parlamentem. Jejími hosty byli europoslanec Pavel Svoboda z KDU-ČSL a ekonom Lukáš Kovanda.
Evropský parlament schválil priority pro vyjednávání s Londýnem o brexitu. Základem jsou čtyři hlavní svobody Evropské unie: volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Kromě toho má Británie splnit všechny své finanční závazky vůči unii, umožnit pokračování společné bezpečnostní politiky a zaručit, že na hranicích s Irskem nezavede povinná víza.
Velká Británie v posledních dnech oficiálně zahájila proces odchodu z Evropské unie, vědci však uvádějí, že našli důkazy mnohem dávnějšího brexitu. Zjistili totiž, jak byl zničen úzký pás země, který kdysi spojoval dávnou Británii s Evropou. Podle studie zveřejněné v časopise Nature Communications jsou vědci přesvědčeni, že před 450 tisíci lety přeteklo velké jezero a voda z něj narušila pozemní spojení. Pozdější záplavy, zhruba před 150 tisíci lety, pak Doverskou - nebo i Calaiskou - úžinu úplně otevřely. Důkazy se našly na dně Lamanšského průlivu.
Evropský parlament schválil své priority pro rozhovory s Velkou Británií o brexitu. Klíčová jsou pro něj rovná práva všech občanů Evropské unie, a to i Britů. Usnesení, za kterým stáli socialisté, liberálové, lidovci i Zelení, podpořila drtivá většina poslanců, ruku pro něj zvedlo 516 zákonodárců. Proti jich bylo 133, zdrželo se 50 poslanců. Europoslanci stejně jako vrcholní představitelé EU trvají na tom, že budoucnost členství Británie na unijním trhu je neoddělitelně svázána se čtyřmi unijními svobodami, tedy volným pohybem osob, zboží, služeb a kapitálu. Evropský parlament bude v závěru jednání o brexitu potvrzovat veškeré dohody a ujednání.
Občany Evropské unie, kteří žijí ve Velké Británii, dál trápí nejasnosti kolem toho, jaký bude jejich oficiální status po oficiálním spuštění tzv. brexitu. "Rozvod" Velké Británie a EU je přitom zasáhne nejdřív. Součástí těchto jednání bude totiž velmi brzy status evropských občanů, kteří doposud na ostrovech pracují a žijí. Stejně jako práva Britů na evropském kontinentu. Londýn a Brusel předpovídají tvrdá a složitá jednání.
Americké administrativa s návštěvou českého prezidenta Miloše Zemana počítá, řekl po setkání nejvyšších ústavních představitelů na Hradě ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Odmítl tak spekulace, podle které by se návštěva nemusela vůbec uskutečnit. Podle něho chce prezident ve Spojených státech jednat o problému, který představuje růst terorismu. Ministr také nevyloučil to, že by se i on mohl stát součástí delegace, která do USA poletí. Ústavní činitelé diskutovali také o brexitu, který podle nich nesmí ohrozit evropský integrační projekt.
Britská premiérka Theresa Mayová ujistila Gibraltar, že Velká Británie bude chránit zájmy tohoto svého zámořského území. Řekla to v neděli v telefonickém rozhovoru předsedovi gibraltarské vlády Fabianu Picardovi. Londýn podle ní nikdy nepřistoupí na to, aby o Gibraltaru rozhodovalo Španělsko. Evropská unie dala minulý týden najevo, že by Španělsko mohlo mít v případě rozhodnutí o budoucím vztahu Gibraltaru k EU právo veta.
"Zahájení paralelních vyjednávání o všech tématech ve stejnou dobu, jak někteří v Británii navrhli, nebude," prohlásil předseda Evropské rady Donald Tusk. EU ale podle něj sdílí britskou touhu udržet silné vzájemné vztahy i po brexitu. Tusk připravil návrh plánu na jednání v několika fázích.
Deset ze třiadvaceti soutěžících britské reality show Eden strávilo rok na odlehlém skotském poloostrově Ardnamurchan. Filmový štáb jim neřekl, že na program se ve Velké Británii už více než půl roku nikdo nedívá. Prošvihli tak brexit, vítězství Donalda Trumpa ve volbách nebo rozchod Angeliny Jolie a Brada Pitta.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová i ministři obrany členských zemí budou v Praze řešit, jak lépe ochránit Evropu a její obyvatele. Z akce, která se uskuteční 9. června na Žofíně, mají vzejít konkrétní návrhy. Ty pak komise zapracuje do nové bezpečnostní strategie, kterou chce představit ještě během června. "Doufám, že pražský summit bude v debatě o společné bezpečnosti v Evropě přelomem," řekl Aktuálně.cz předseda vlády Bohuslav Sobotka.
"Britský populismus se přiblížil hodině pravdy", napsal deník The Washington Post.
Online rozhovor s ekonomem Viktorem Zeiselem.
Část Britů se na chvíli přestala zabývat brexitem a začala řešit legs-it. Jedná se o aféru, která vypukla pondělním vydáním deníku Daily Mail, jenž na titulní straně přišel s velkou fotkou britské premiérky a skotské první ministryně sedících v minisukních. Titulek hodnotí tyto nejmocnější ženy Velké Británie podle jejich nohou, což vyvolalo na veřejnosti velký poprask, a to nejen u žen. Lidé tento sexistický článek odsuzují, někteří navrhují, aby vyšel i v mužské variantě s Cameronem, Johnsonem a dalšími v trenkách. Britský tiskový regulátor je zavalen stovkami stížností.
Členské země Evropské unie tvrdí, že při jednáních o vystoupení Velké Británie z EU budou jednotné a nedovolí Britům vyjednat si speciální výhody. Něco takového by podle nich mohlo narušit jednotný evropský trh. Brusel i Londýn zároveň tvrdí, že se i přesto chtějí dohodnout během dvouletého přechodného období na co nejvýhodnější spolupráci. Bolet to bude obě strany, dodávají.
Za jednou z největších událostí v britské poválečné historii - vystoupením Velké Británie z EU - stojí nenápadných 262 slov. Tzv. článek 50 Lisabonské smlouvy o Evropské unii dává jednotlivým státům možnost ze společenství vystoupit. Jak bude ale "rozvodové řízení" Británie s EU v praxi vypadat? Řada evropských politiků v tom nemá úplně jasno. Přečtěte si přehledně.
Velká Británie ve středu oficiálně spustila tzv. brexit, tedy odlučování země od zbytku Evropské unie. Předáním dopisu, který už v úterý večer podepsala britská premiérka Theresa Mayová, země oficiálně aktivovala článek 50 Lisabonské smlouvy. Ten spustil dvouletou vyjednávací lhůtu mezi Bruselem a Londýnem. Po jejím uplynutí by mělo Spojené království - ať už s dohodou, nebo bez ní - Evropskou unii opustit. Dění kolem brexitu jsme sledovali živě v online přenosu.
