Nedopatření vyšlo najevo poté, co jeden z dopisů obdržela finská akademická pracovnice s právem pobytu v Británii. Eva Johanna Holmbergová, která je provdána za britského občana, řekla, že "nemohla uvěřit svým očím", když jí bylo v dopise sděleno, že má měsíc na opuštění Británie.
Podle bývalého amerického prezidenta Billa Clintona byl Václav Havel někým, kdo dokázal svou zemi osvobodit bez jediného výstřelu. Charakterizuje ho jako člověka, který si uvědomoval, co je podstatou demokracie. Clinton to prohlásil v rozhovoru se zpravodajkou Českého rozhlasu v USA Lenkou Kabrhelovou. V interview se věnuje hlavně někdejšímu českému prezidentovi, ale také NATO nebo svým někdejším představám o tom, jak bude vypadat současný politický svět.
Brexit může pro Česko znamenat zajímavou šanci na větší spolupráci s japonskými firmami, uvádí zpráva o jednání ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka s jeho japonským protějškem Hirošige Sekem. Z pohledu budoucí spolupráce jsou podle něj nejdůležitějšími oblastmi energetika, průmysl 4.0, tedy výroba úzce propojená s digitalizací a následnou automatizací, a také výzkum a vývoj.
Chtělo by to jednou za rok zařídit, aby se Češi vrátili třeba jen na jeden týden do poměrů roku 1970 nebo 1987. Méně by nadávali.
V souvislosti s odchodem Velké Británie z Evropské unie si stále více lidí myslí, že členství v unii jejich zemi přináší spíše výhody než nevýhody. Vyplývá to z průzkumu, který v osmi státech EU - včetně Česka - uspořádala německá nadace Friedrich-Ebert-Stiftung. Nejvíce si členství v osmadvacítce cení Němci - 64 procent, což je oproti roku 2015 nárůst skoro na dvojnásobek. V Česku vzrostl počet stoupenců EU za poslední dva roky ze 13 na 25 procent.
Evropská unie by měla zmírnit svůj požadavek, že je třeba napřed vyjednat podmínky odchodu Británie z osmadvacítky a teprve potom řešit vzájemné budoucí partnerství. V nedělníku The Sunday Times to napsal britský ministr pro brexit David Davis. Podle něj vláda Theresy Mayové příští týden zveřejní pět nových dokumentů, v nichž navrhne možné uspořádání vztahů po brexitu. "Jsem přesvědčen, že počáteční fáze jednání již ukázala, že mnoho otázek ohledně našeho vystoupení (z EU) je neoddělitelně spjato s podobou našeho budoucího vztahu (s EU)," uvedl Davis. "Obě strany musí rychle postoupit k projednání budoucího partnerství a my chceme, aby k tomu došlo po říjnové Evropské radě," dodal.
Fyzická hranice mezi Irskem a Severním Irskem je podle britské vlády nepřijatelná. Navzdory dlouhodobé snaze Evropské unie o zklidnění tamější situace považují mnozí diplomaté takový požadavek za příliš idealistický. Další dokumenty týkající se brexitu budou zveřejněny nejpozději na začátku příštího týdne.
Británie odtajnila plány, jak si představuje budoucí obchodní vztahy s Evropskou unií. Chce s ní vyjednat přechodné období, kdy by mohl volný obchod bez cel a bariér pokračovat i po brexitu. Takový režim může trvat několik let. A i poté by měl být podle britských představ vzájemný obchod co nejsvobodnější.
Británie bude nejspíš i několik let po brexitu plnit pravidla Evropské unie a přispívat do evropského rozpočtu. Připouští to i tvrdí zastánci britského odchodu z EU. Londýn potřebuje dohodu na tomto přechodném období, aby brexit tvrdě nezasáhl jeho ekonomiku.
Většina Britů nesouhlasí se způsobem, jakým jejich premiérka Theresa Mayová vyjednává o odchodu země z Evropské unie. V průzkumu agentury ORB tak odpovědělo 61 procent dotázaných. Británie má méně než dva roky na to, aby s EU vyjednala podmínky brexitu. Jedním z důležitých bodů je finanční vyrovnání. V neděli uvedl list The Sunday Telegraph, že Británie je údajně připravená v rámci brexitu zaplatit do evropského rozpočtu až 40 miliard eur, tedy přes bilion korun.
Na slavném festivalu klasické hudby BBC Proms v Londýně neuspěli diváci, kteří mávali vlajkami Evropské unie. Pořadatelé je přinutili dát je pryč. BBC Proms je přitom známý neformální atmosférou a máváním vlajkami. Nejčastější je samozřejmě Union Jack, ale Skotové zde často drží svou vlajku, na dirigenta Jiřího Bělohlávka, dokud vedl orchestr BBC, se zase mávalo českou vlajkou. Organizátoři z koncertní síně Royal Albert Hall poté vydali prohlášení, v němž tvrdí, že vlajky byly odstraněny kvůli přílišné velikosti a kvůli tomu, že rušily diváky i hudebníky. Za EU a proti brexitu "demonstrují" ovšem i protagonisté. Óda na radost, evropská hymna, zazněla už dvakrát.
Celkem 23 evropských měst nabízí Evropské komisi, že u nich může nově sídlit některá z dvou unijních agentur. Jde o Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA) a Evropský orgán pro bankovnictví (EBA). Ty se dosud nacházejí v Londýně, odkud se kvůli odchodu Velké Británie z Evropské unie mají přesunout. Brusel obdržel od členských států EU celkem 27 nabídek, mezi nimi i od Prahy. Ta chce poskytnout útočiště bankovní agentuře. Komise nyní všechny nabídky posoudí a nová sídla následně schválí předsedové vlád členské sedmadvacítky. Rozhodnutí má být jasné na konci září. Mezi uchazeči jsou kromě Prahy i Bratislava, Frankfurt, Paříž, Kodaň nebo sám Brusel.
Ve Velké Británii nyní žijí zhruba tři miliony občanů jiných zemí Evropské unie, mezi nimi i 40 tisíc Čechů. Co s nimi bude za dva roky, až uplyne lhůta pro vyjednání odchodu Británie z EU? Britský ministr financí Philip Hammond tlačí na uzavření dohody o přechodném období, která by zaručila volný pohyb zboží, služeb a kapitálu i po roce 2019. Přechodné období je však podle států EU možné jen pod podmínkou, že Británie bude dál respektovat všechna evropská pravidla. A mezi ně patří i umožnění volného pohybu pracovních sil.
Zpěvák kapely The Rolling Stones Mick Jagger zveřejnil svůj první sólový výstup od roku 2011. Jedná se o dvě politicky laděné písně England Lost a Gotta Get a Grip, inspirované brexitem a zvolením Donalda Trumpa americkým prezidentem. Zatímco první píseň vypráví o zranitelnosti Anglie, druhý song je plný narážek na "šílence a autory fake news", kteří vládnou společnosti.
Obavy o budoucí příjmy a napjaté rozpočty domácností se už začaly přenášet na spotřebitelské výdaje. Ochota domácností k velkým nákupům klesla na nejnižší úroveň od prosince 2013, ukazují údaje společnosti IHS Markit.
Ve Velké Británii nyní žijí více než tři miliony občanů z ostatních zemí Evropské unie. Nejvíce je Poláků, Irů, Rumunů a Portugalců. Většina z nich je zaměstnaná a pracuje manuálně. Pro Británii znamenají důležitou pracovní sílu. I o jejich osudu se tento týden rozhodovalo na jednání Bruselu s Londýnem. Představitelé Británie a EU se však ani tentokrát nedokázali dohodnout, jaká práva budou mít po vystoupení Spojeného království z Unie, které je naplánováno na jaro 2019.
Předsedou britských Liberálních demokratů byl ve čtvrtek jednomyslně zvolen Vince Cable. Po zvolení slíbil, že momentálně čtvrté nejsilnější straně v zemi vrátí vliv a použije ho v úsilí o prosazení měkčího odchodu Velké Británie z Evropské unie. Jeho předchůdce Tim Farron v polovině června rezignoval po neuspokojivém výsledku v parlamentních volbách, ve kterých strana získala jen 12 mandátů. Cable byl jediným kandidátem.
V Bruselu ve čtvrtek skončilo další kolo jednání mezi Bruselem a Londýnem týkající se podmínek vystoupení velké Británie z Evropské unie. Hlavní vyjednavač za EU Michel Barnier na závěr čtyřdenního vyjednávání vyzval Británii, aby si lépe ujasnila svůj postoj v klíčových otázkách, jako jsou práva občanů EU na ostrovech po brexitu. Právě to bylo cílem setkání v Bruselu.
Až se ve středu v půl desáté večer na festivalu Colours of Ostrava rozezní písničky britské kapely alt-J, zaostřete na basistu a klávesistu Guse Unger-Hamiltona. Mezi koníčky někdejšího studenta anglické literatury patří čtení, sledování kriketu a tenisu, vaření, chození do muzeí a provozování restaurace. Právě Gusovi se Aktuálně.cz před Colours dovolalo do Portugalska, rozhovor s ním byl ale větší oříšek, než je ten muškátový.
Odchod Velké Británie z Evropské unie vrhá stín na Mekku internetových her o peníze na Gibraltaru. Tento byznys přitom tvoří až čtvrtinu hrubého domácího produktu této britské kolonie. Na Gibraltaru má povolení k internetovým hrám 30 společností, které zaměstnávají přes tři tisíce lidí různých národností. Podmínky brexitu, o nichž Londýn začal s Bruselem jednat, budou mít dopad i na internetové hry. Hrozí, že se společnosti provozující tyto hry přesunou z Gibraltaru na Maltu.
