Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že je z ruského prezidenta Vladimira Putina zklamán, ale že s ním ještě neskončil. Kromě toho oznámil dodání dalších zbraní bránící se Ukrajině a pohrozil cly ve výši sta procent na zboží z Ruska a od jeho obchodních partnerů. Kreml v úterý reagoval slovy, že Trumpovy návrhy jsou vážné a bude třeba je analyzovat.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil zásilku nových zbraní pro Ukrajinu v přepočtu za víc než 200 miliard korun. Ve snaze ukončit válku, kterou na východě Evropy vede už čtvrtým rokem Rusko, dal jejímu vůdci Vladimiru Putinovi 50denní lhůtu k jednání o míru, jinak hrozí zavedením vysokých cel. Jejich síla je sice podle odborníků sporná, ale i tak jde o zásadní změnu Trumpova přístupu.
Americký prezident Donald Trump údajně během pondělí oznámí nový plán na vyzbrojení Ukrajiny. Podle zdrojů serveru Axios má zahrnovat i útočné zbraně. To je zásadní změna proti tomu, co šéf Bílého domu doposud prohlašoval. Nové zbraně by mohly pomoci bránící se Ukrajině; Trump si od nich slibuje, že tím (konečně) přesvědčí ruského prezidenta Vladimira Putina k jednání o míru.
Ještě v lednu 2022, měsíc před vypuknutím války na Ukrajině, hrál Serhij Stachovskyj tenis. V roce 2013 například na slavném turnaji ve Wimbledonu vyřadil tehdejšího obhájce vítězství Rogera Federera. Pak přišla válka a místo na tenisovém kurtu nyní Stachovskyj bojuje na frontě, ve speciální jednotce tajné služby SBU.
Rusko by se podle Peskova nemělo vracet do dob, kdy "negativita vůči vlastní zemi byla součástí redakční politiky některých publikací". Uvedl to v rozhovoru pro ruský časopis Expert, kde komentoval vývoj žurnalistiky v největší zemi světa. Pochvaloval si také, jak díky cenzuře za poslední tři roky od začátku války na Ukrajině vzrostlo vlastenectví.
Běloruský opozičník Sjarhej Cichanouski se po svém propuštění z vězení podle všeho hodlá vrátit do souboje s "posledním evropským diktátorem" Alexandrem Lukašenkem. Řekl, že ho do tří týdnů svrhne, jenže na to nedostal potřebné peníze a odborníci, které Aktuálně.cz oslovilo, si myslí, že jsou jeho šance velmi nízké.
Země sdružující se v organizaci BRICS - jíž se přezdívá protipól západních organizací, jako jsou G7 či NATO - vyslaly své zástupce na summit do Brazílie, kde v uplynulých dnech jednaly o "posílení spolupráce globálního Jihu". Tím jsou většinou míněny různé země světa převážně jižně od rovníku, které bývají označovány také jako rozvojové. Summitu se kvůli zatykači nemohl zúčastnit Vladimir Putin.
Americký prezident Donald Trump není spokojený s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, protože zabíjí mnoho lidí a Spojeným státům navíc "servíruje spoustu keců", i když se neustále tváří velmi mile. Trump to řekl novinářům na zasedání svého kabinetu.
Americká televize CNN s odvoláním na své zdroje ze zpravodajských služeb tvrdí, že severokorejská armáda má v plánu poslat dalších 30 tisíc vojáků na Ukrajinu, aby bojovali na straně Ruska. Ukazují to prý satelitní snímky lodí a nákladních letadel, které se pohybují mezi Ruskem a KLDR.
Před několika dny varoval šéf německé rozvědky, že Rusko může vyslat "zelené mužíčky", známé už z invaze na Krym v roce 2014, do nejsevernější pobaltské země, do Estonska. O tom, jestli je to reálná možnost, zda se dá věřit článku pět, který by měl zajistit bezpečnost států NATO, a proč je rád za Trumpův tlak na Evropu, jsme mluvili s estonským ministrem zahraničí Margusem Tsahknou.
Nedávno se vrátil ze Sumské oblasti Ukrajiny, která přímo hraničí s Ruskem. V rozhovoru pro Aktuálně.cz se Petr Drbohlav, regionální ředitel pro Východní partnerství a Balkán humanitární organizace Člověk v tísni, rozpovídal o své poslední návštěvě Ukrajiny, jak se země změnila, jaké jsou její problémy nebo třeba jestli se bojí, když jede do válkou zasažených regionů.
Ruský prezident Vladimir Putin se sice snažil nedávné úspěšné útoky Ukrajinců na ruskou vojenskou infrastrukturu "vymlčet", ale nakonec se k nim vyjádřil. Ukrajince označil za teroristy, se kterými se nevyjednává. Kvůli tomu prý příměří není vůbec potřeba. Podle odborníka na Rusko Tomáše Glance z Curyšské univerzity se tím snaží obhájit bezohlednost ruské armády vůči civilnímu obyvatelstvu.
Ukrajinci v rámci tajné operace Pavučina dokázali nepozorovaně dostat drony až tisíce kilometrů od hranice své země a zaútočit na základny ruských strategických bombardérů. Údajně měly zasáhnout až 41 strojů, podle BBC bylo nenávratně zničeno třináct letadel. Aktuálně.cz popisuje, co přesně ukrajinský útok poškodil, jaký to může mít vliv na Rusko či jak je Ukrajinci přesně provedli.
Ruský dobrovolnický sbor, který bojuje ve válce na straně Ukrajiny, ve středu zveřejnil video se zajatým vojákem, který tvrdí, že je Čech. Podle dostupných informací se zdá, že jde zřejmě o v Rusku dlouhodobě žijícího Jakuba Jurčagu. Ten tvrdí, že se do války dostal omylem a Rusové ho oklamali - měl totiž na frontě pracovat jako medik.
Charkov je druhé největší ukrajinské město, před válkou v něm žil podobný počet lidí jako v Praze. Už tři roky jej však Rusové - i kvůli jeho blízkosti rusko-ukrajinské hranici - ostřelují. Lékařka z Charkovské národní lékařské univerzity Julija Volková představuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz projekt podzemní nemocnice, kterou s kolegy budují.
Poradce ruského prezidenta Anton Kobjakov zavzpomínal v úterý během právnické konference v Petrohradu na sovětské časy. Ty podle něj neskončily, Sovětský svaz se totiž podle jeho názoru z právního hlediska nerozpadl, a válka na Ukrajině je tak jenom vnitrostátním konfliktem. Podobné výroky přitom čas od času trousí také jeho šéf, ruský prezident Vladimir Putin.
Narodil se v éře Sovětského svazu v ukrajinském Krivém Rohu jako rusky mluvící Žid, proslavil se jako komik a herec - a nakonec si získal pozornost celého světa coby lídr napadené země. Tak zní stručná vizitka Volodymyra Zelenského. V úterý 20. května uplynulo přesně šest let od chvíle, kdy usedl do křesla prezidenta Ukrajiny. Je stále tak populární?
Igor Lipsic pracoval jako ekonom už v době Sovětského svazu a předpovídal, že se země zhroutí. Podobně teď mluví o ruské ekonomice, která podle něj začala klesat. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Lipsic popisuje, jak válka na Ukrajině dopadá na běžného Rusa, kdo si může koupit korejský automobil nebo v čem se ekonomicky podobá dnešní Rusko Sovětskému svazu.
Tři roky po bombardování Mariupolu, který se stal symbolem ukrajinského utrpení, tam úřady zabavují tisíce domů a staví nové. Město mělo být podle ruské propagandy zcela opravené už letos, ovšem podle nezávislého serveru Bumaga se tak při současném tempu výstavby stane nejdřív v roce 2043. Obraz zdevastovaného města se snaží vylepšovat i influenceři v ruském žoldu.
Rusko má v plánu letos vyrobit více než 600 řízených střel Ch-101. To je víc než desetinásobek toho, co vyrábělo ještě před několika lety. Velká část součástek, které Rusové při výrobě používají, je západní výroby, případně pocházejí z Číny, Běloruska, Íránu a dalších spřátelených zemí. Naznačují to dokumenty, které zveřejnila ukrajinská televize 24TV.
