Už v pátek večer se na vojenské základně v americkém městě Anchorage setkají prezidenti USA a Ruska. Hlavní téma? "Ukrajinská krize", jak o válce, kterou ruská armáda v únoru 2022 začala, ruská delegace mluví. Popisujeme, které části Ukrajiny chtějí Rusové získat a co bude výchozím bodem jednání, jež začne v 21:00 středoevropského času.
Kirill Šamijev je ruský politický expert, který pracuje v Evropské radě pro zahraniční vztahy. Zaměřuje se na civilně-vojenské vztahy Ruska a na jeho domácí politiku. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví například o tom, co se dá očekávat od pátečního setkání na Aljašce mezi Trumpem a Putinem, kde udělala Evropa chybu nebo kdo bude po jednání šťastnější.
Německý analytik Janis Kluge se věnuje ruské ekonomice, sleduje nábor do armády či dopady sankcí. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jaké je tempo ruských odvodů, proč Rusové chtějí do války, jak fungují sankce či co čekat od rusko-amerických jednáních o míru.
"Poslední evropský diktátor" Alexandr Lukašenko získal v posledních měsících novou roli. Na začátku války na Ukrajině v roce 2022 sice jeho země fungovala jako základna pro ruský útok, nyní ovšem spolupracuje s Američany jako prostředník k vyjednání míru mezi Ukrajinou a Ruskem. V rámci zlepšení vztahů dal dokonce rozhovor americkému týdeníku Time, kde popisuje Putinovo zákulisí.
Americký prezident Donald Trump v pondělí v podvečer českého času v Bílém domě promluvil před novináři. Uvedl například, že pojede do Ruska místo na Aljašku, a oznámil vyslání národní gardy do hlavního města Washingtonu D.C.
Estonské hraniční město Narva patří k místům, kde se podle některých analytiků Rusko chystá zaútočit na Pobaltí. Bezpečnostní analytik Mark Kohv to ovšem v nedávném komentáři rozporuje s tím, že nejsevernější pobaltská země je mnohem lépe připravená, než byla Ukrajina v roce 2014. A navíc je členem NATO.
Minulý týden přiletěl do Litvy z Běloruska vojenský dron. Nejnovější vyšetřování ukázalo, že stroj, který se ztratil z radarů, a trvalo několik dní, než jej litevské úřady našly, s sebou nesl výbušniny.
Více než tři roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu se novinářům z nezávislého serveru Mediazona a ruskojazyčné verze BBC podařilo zjistit jména zhruba 120 tisíc mrtvých ruských vojáků, kteří padli na frontě. Ve skutečnosti jich ovšem může být až dvakrát tolik, přičemž západní tajné služby odhadují, že celkové ztráty včetně nezvěstných a zraněných můžou činit až jeden milion mužů.
Lida Gatalai přišla po začátku války v roce 2022 do Česka, kde ji u sebe ubytovala česká rodina. "Doma" je ale v přístavním městě Oděsa, kam se na léto dočasně vrátila. Z místa pro Aktuálně.cz popisuje, jak situace ve městě, nad kterým létají ruské drony a rakety, teď v létě vypadá nebo proč musela vypnout aplikaci, která upozorňuje na útoky.
Když Rusové zaútočili na Ukrajinu, žila v Moskvě. V reakci na invazi se přesunula do napadené země, kam se od té doby vrací a píše o ní reportáže. Nedávno jí vyšla kniha. Skotská novinářka Jen Stout, která přijela do Prahy na pozvání Bakala Foundation, v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak se Ukrajina mění, v čem je podle ní děsivá, v co místní doufají i jak jsou na válku připraveni Britové.
Vladislav Inozemcev žije už nějakou dobu v USA. Jako ekonom a sociolog ruského původu sleduje ruskou ekonomiku. Napsal o ní několik knih a pravidelně se vyjadřuje do médií. V rozhovoru pro Aktuálně.cz 56letý expert vysvětluje, proč nefungují západní sankce, kde se zastaví Vladimir Putin, co Západ skutečně může udělat pro zhroucení Ruska nebo kde leží klíč k míru na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump podle všeho ztrácí trpělivost se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Nejnověji totiž oznámil, že zkracuje 50denní lhůtu, ve které chce uzavřít příměří ve válce na Ukrajině, a dává Putinovi čas do pátku 8. srpna. Pokud na to ruský lídr nekývne, zavede proti největší zemi světa další ekonomické sankce. Do Ruska už opět také míří Trumpův zmocněnec Steve Witkoff.
Ruský bloger a novinář Kirill Strelnikov se svými výroky zařadil mezi další ruské propagandisty a mohl by si podat ruce s bývalým premiérem a prezidentem Dmitrijem Medveděvem. V komentáři na webu ruské státní agentury RIA Novosti se totiž raduje z toho, že západní představitelé kdysi prohlásili, že Ukrajina bude bojovat do posledního muže. Ukrajinci podle něj zemřou jako laboratorní krysy.
V Česku žije Galyna Andrejciv přes 25 let. Organizuje demonstrace a založila nebo spoluzaložila hned několik neziskových organizací na podporu Ukrajiny. Je předsedkyní Pražského Majdanu a zároveň vede Ukrajinské centrum v Nuslích, kde pomáhá začleňovat uprchlíky do české společnosti, učí je česky a organizuje humanitární pomoc.
V úterních a středečních protestech na Ukrajině se mezi různými hesly ozývaly i výkřiky "Jermak pryč" či "Do p*dele s Jermakem". Údajně je to totiž právě Zelenského pravá ruka, kdo chce dostat protikorupční orgány v zemi pod kontrolu prezidentské administrativy. Popisujeme, kde se vzal "hlavní našeptávač" Andrij Jermak i jaký je jeho vliv na ukrajinského prezidenta.
Ukrajinci znovu protestují proti kontroverznímu zákonu oslabujícímu boj proti korupci, který v úterý prošel parlamentem a následně jej podepsal prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten ve středu večer protestujícím i spojencům ustoupil, když oznámil, že obnoví nezávislost protikorupčních agentur, a slíbil, že předloží nový zákon. To ve čtvrtek udělal.
Aktuálně.cz se podařilo spojit s Američankou DeAnnou Huffmanovou, která i s manželem a třemi dětmi přijela do Ruska za lepším životem v rámci projektu amerických vesnic kousek od Moskvy. Místo lepšího života ovšem žena bojuje s pitím a její manžel zase na ukrajinské frontě. Pár o tom točí a publikuje videa na YouTube.
Ukrajinský parlament v úterý schválil a prezident Volodymyr Zelenskyj k večeru podepsal kontroverzní zákon, který dává prezidentskému úřadu větší kontrolu nad protikorupčními institucemi v zemi. Zákon vyvolal na několika místech ve válkou napadené Ukrajině protesty.
Po rozpadu Sovětského svazu vzniklo jako náhrada Společenství nezávislých států (SNS), které aktuálně zahrnuje Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán. Ukrajina se do něj nikdy nezapojila a Gruzie jej ve svém proevropském období opustila. Bývalí spojenci ale v poslední době Rusko opouštějí, třeba proto, že chtějí se západními zeměmi obchodovat.
Zavládne na Ukrajině v dohledné době mír? Nebo zemi čekají další měsíce a roky války? Zkrotit Vladimira Putina se nedaří ani staronovému šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, ani lídrům evropských zemí. Jak to v zemi, jež se čtvrtým rokem brání ruské agresi, aktuálně vypadá, na místě už poněkolikáté sleduje šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno.
