Velitel ukrajinské armády, generál Valerij Zalužnyj, byl ve čtvrtek odvolán. O tom, že se uvažuje o jeho výměně, promluvil prezident Volodymyr Zelenský poprvé v neděli. "Jde o nutný restart," řekl v rozhovoru pro italskou televizi Rai News. Vojáci bojující nedaleko Avdijivky s prezidentovým postojem už po prvních vyjádřeních příliš nesympatizovali. "Na bitevním poli velitele neměníš," říkají.
Na konci druhého roku války na Ukrajině se do popředí dostává problém s nedostatkem rekrutů. Tamní vláda proto předložila nový návrh zákona, jehož cílem je zajistit dostatek vojáků pro obranu proti ruské invazi. Kromě snížení minimálního věku pro odvod udává i maximální délku vojenské služby. Podle vojáků bojujících ve frontové linii u Bachmutu jde o nesmysl. "Neděláme si naděje," říkají.
Ukrajinská průzkumná jednotka 45. samostatné dělostřelecké brigády využívá na východní frontě bezpilotní letouny s pevnými křídly. Sbírá díky nim nejnovější informace o těžkých zbraních a pohybu Rusů, kteří už druhým rokem vedou plnohodnotnou agresi na Ukrajině.
Bývalý poslanec Státní dumy Boris Naděždin, který se uchází o post ruského prezidenta, předložil podpisy potřebné ke kandidatuře. Bylo jich 105 tisíc, což je maximální počet, který mu povoluje zákon. Bývalý moskevský radní je známý poměrně otevřenou kritikou současného prezidenta Vladimira Putina. Kritici Kremlu se obávají, zda nemá Naděždin jen dodat zdání spravedlivého politického souboje.
Na zasněženém cvičišti nedaleko hranic s Běloruskem podstupují ukrajinští branci přísný bojový výcvik. Společně s ukrajinskou armádou se ho zúčastnili také cizinci sloužící v mezinárodní legii, ale i pohraničníci a národní garda.
Jednotky ukrajinské armády držící pozice v Sumské oblasti na severovýchodě okupované země jsou pod neustálou palbou. Podle vojáků z pozorovacího stanoviště poblíž hranice s Ruskem diverzní skupiny okupantů často překračují hranici. "Jsou aktivnější. Neustále vypouští bezpilotní letouny. To se dřív nedělo," vypráví jeden z nich v reportáži agentury Reuters.
Ukrajina je pod dosud nevídaným tlakem. Od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 nebyla vystavena tak ohromným útokům na velkou vzdálenost jako na přelomu a počátku letošního roku. A nejde jen o jejich množství, změnila se i taktika agresora.
Ukrajinci měsíčně přijdou o zhruba 10 tisíc dronů. Zařízení využívají k průzkumu i útokům zejména na frontové linii, například u města Avdijivka v Doněcké oblasti, kde ruské a ukrajinské jednotky pokračují v intenzivních bojích. Zařízení mohou armádu vyjít draho. Aby napadená země ušetřila, vyrábí vojáci součástky pro průzkumná i bojová zařízení na 3D tiskárnách.
Rusové podle ukrajinských vojáků změnili bojovou taktiku. K vyhledávání nepřátel začali používat drony s nočním viděním a termokamerou. Mohou tak nově útočit na armádu okupované země i v noci. Tmu přitom dosud, díky své technologické převaze, využívali hlavně Ukrajinci. "Šance na přežití potom, co vás odhalí, jsou velmi malé," říkají vojáci z fronty.
Zničené domovy, pohled na ukrajinské uprchlíky nebo hřbitovy obětí. Nejen takové snímky jsou k vidění ve fotoknize s názvem UKRAJINA 24/02/22 -, za níž stojí pětice dokumentárních fotografů. Ti za poslední dva roky najezdili po Ukrajině tisíce kilometrů, aby zmapovali dopady války, kterou tam loni v únoru rozpoutalo Rusko. Aktuálně.cz nabízí výběr fotek, které se v limitované edici knihy objeví.
Budeme podporovat Ukrajinu tak dlouho, dokud to bude třeba, opakují evropští politici. Až na to, že vůbec, lze namítnout jazykem mladé generace. Před klíčovou unijní schůzkou platí obě věty. Evropa chce Kyjevu pomoci, Viktor Orbán ale hrozí, že to nedovolí. Nutný je souhlas všech států EU. Která věta bude platit po konci tohoto summitu v pátek, rozhodnou oponenti maďarského premiéra.
Pro Ukrajince je v současnosti nedosažitelné dorovnat se Rusku v počtu zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin nyní potřebuje, aby jeho agrese v sousední zemi byla pomalá a dlouhá. "Není to ale beznadějné," tvrdí Volodymyr Dacenko, který je analytikem ukrajinské verze časopisu Forbes a zároveň je členem reformního týmu státní společnosti Ukroboronprom, která sdružuje ukrajinské zbrojařské firmy.
Ukrajinci tvrdí, že nyní drží rekord efektivního zásahu odstřelovací puškou. Člen ukrajinské bezpečnostní služby (SBU) měl zabít ruského vojáka na vzdálenost 3800 metrů. Přesný výstřel překonal předchozí rekord kanadského odstřelovače z Iráku z roku 2017.
Neslavně pro ruskou armádu dopadl příspěvek, který na sociální síti Telegram zveřejnil poradce guvernéra Orelské oblasti Sergej Ležněv. Rus 14. listopadu nahrál snímky a videa z údajné humanitární pomoci pro obyvatele okupovaného města Kreminna ležícího v Luhanské oblasti. Den na to na místo zaútočily ukrajinské jednotky. Polohu šlo dobře lokalizovat i kvůli benzince v pozadí.
Rusové mnohem častěji používají k útokům na nepřítele drony, tvrdí ukrajinské jednotky. Důkazem toho je podle nich více zraněných vojáků. "Dron shodil granát přímo do zákopu, kde jsem seděl na hlídce," popsal zraněný ukrajinský voják Mychajlo s tím, že ho granát "jenom" zranil, kdežto jeho spolubojovník zemřel.
Rusko se snaží využít toho, že je druhým největším vývozcem zbraní na světě. Po zahájení agresivní invaze na Ukrajinu žádá své odběratele po celém světě, aby mu poslali zpátky vojenské vybavení. Snaží se tak doplnit zásoby, které mu kvůli válce ubývají.
Rusko by se nemělo podceňovat, uvedl minulý týden fakticky první muž ukrajinské armády Valerij Zalužnyj a varoval před novou fází války: pozičními boji, které jsou výhodné pro Rusko. Armáda podle něj potřebuje nové vojenské schopnosti a technologie, aby průběh války zvrátila ve svůj prospěch. Tvrzení zahraničních médií, že by se situace octla v patu, prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj odmítl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již podle jeho spolupracovníků oklámává sám sebe a zůstává ve vedení země téměř jediným, který stále věří, že Ukrajina konflikt vyhraje, píše americký časopis Time. Hlava státu si údajně odmítá připustit vzrůstající potíže na frontě a tvrdí, že zmrazit nyní válku by znamenalo ji prohrát.
"Nejednat je ještě děsivější. Překonávám strach o vlastní život," říká ruský voják Ghandi, který se dobrovolně rozhodl bojovat proti své rodné zemi na straně Ukrajiny. Jednotka složená z ruských občanů – prapor Sibiř – se skládá hlavně z příslušníků etnických menšin žijících v Rusku.
Ruská armáda vyslala k východoukrajinskému městu Avdijivka i zastaralé - a pro současnou fázi konfliktu v mnohém zranitelné - sovětské transportéry BTR-50, jejichž výroba skončila před více než 50 lety. Naznačují to dronové fotografie z místa bojů, které se rozšířily po sociálních sítích.
