Reklama
Reklama

Blízký východ


Vlajka organizace Islámský stát
Vlajka organizace Islámský stát
Vlajka organizace Islámský stát

Únosy a bomby v autech. Islamisté mohou v Evropě použít metody z Blízkého východu, varuje Europol

Teroristická organizace Islámský stát mění podle Europolu svoji taktiku v Evropě. Jeho přívrženci by mohli začít používat metody, které znají z konfliktů v Sýrii či Iráku – například únosy, vydírání či umisťování bomb do automobilů. Europol také varuje, že verbíři islamistů se mohou zaměřit na uprchlíky v Evropě, protože teroristé chtějí "rozdmýchat migrační krizi, polarizovat populaci v EU a obrátit její části vůči těm, kdo hledají útočiště".

Generál James Mattis.
Generál James Mattis.
Generál James Mattis.

Šílený pes Mattis bude Trumpovým ministrem obrany. Hrozbou je pro něj Írán

"Íránský režim je nejvážnější hrozbou pro stabilitu a mír na Blízkém východě," prohlásil v dubnu na půdě Centra strategických a mezinárodních studií ve Washingtonu James Mattis, kterého si budoucí prezident USA Donald Trump tento týden zvolil za nového šéfa Pentagonu. Politika Trumpa vůči Teheránu ale může narazit na zájmy Ruska.

Reklama
Orchestr
Orchestr
Orchestr

Co Syřan, to muzikant? Rodák z Aleppa založil v Německu orchestr z uprchlíků

Bývalý člen Syrského národního orchestru arabské hudby uprchl před válkou před třemi lety a usídlil se v Německu. Aby mohl pokračovat ve své kariéře, sestavil vlastní orchestr složený výhradně ze syrských uprchlíků. Jeho cílem je ukázat světu, že Syřané jsou na Blízkém východě oprávněně považováni za skvělé muzikanty. "Měl jsem docela štěstí, že jsem se narodil v Aleppu," říká s tím, že ve městě je muzikantem skoro každý.

Afghánistán - válka
Afghánistán - válka
Afghánistán - válka

Při útoku na afghánský Bagrám zemřeli čtyři Američané, Češi jsou v pořádku

Během exploze, která zasáhla spojeneckou základnu Bagrám v Afgánistánu, zemřeli čtyři Američané. Bagrámské letiště se nachází v provincii Parván v centrální části Afghánistánu. Jeho vnější ostrahu pomáhá zajišťovat 168 českých vojáků. Mluvčí generálního štábu české armády Jan Šulc v sobotu řekl, že Češi působící v Bagrámu jsou v pořádku.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan

Erdogan by chtěl rozšířit hranice Turecka, na Balkáně prý mají Turky rádi

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naznačil, že by chtěl rozšířit vnější hranice své země. "Nemůžeme být uzavřeni na 780 000 kilometrech čtverečních," prohlásil turecký prezident na slavnosti u příležitosti 78. výročí smrti zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala Atatürka. "Pokud dnes půjdete do Sýrie, Iráku, Afriky nebo na kterékoliv místo na Balkáně a zeptáte se tamních lidí na jejich názor na Turky, nikdy neuslyšíte výrazy jako útlak a masakry," uvedl Erdogan. Ten se ve své politice odvolává jak na Atatürka, tak i na Osmanskou říši, která kromě dnešního území Turecka zahrnovala v různých dobách i další oblasti Blízkého východu a také Balkánu a severní Afriky.

Reklama
Libanonský prezident Michel Aún
Libanonský prezident Michel Aún
Libanonský prezident Michel Aún

Libanon má po více než dvou letech znovu prezidenta, je jím bývalý armádní velitel Michel Aún

Novým libanonským prezidentem se po vleklých politických sporech stal bývalý armádní velitel Michel Aún. Země byla bez hlavy státu od května 2014. Hlasování se konalo v parlamentu za přísných bezpečnostních opatření. Zisk prezidentského křesla pro Aúna je součástí politické dohody, která počítá s jmenováním sunnitského vůdce Saada Harírího premiérem, uvedla agentura Reuters. Pondělní zčásti chaotické hlasování se uskutečnilo v několika kolech. Jednaosmdesátiletý generál je křesťan, ale jeho kandidaturu podpořilo v Libanonu vlivné radikální šíitské hnutí Hizballáh. Prezidentský mandát je v Libanonu šestiletý.

Foto: Život a smrt ve střílnách a tunelech. Reportér Aktuálně.cz na frontě s Islámským státem
Foto: Život a smrt ve střílnách a tunelech. Reportér Aktuálně.cz na frontě s Islámským státem
Foto: Život a smrt ve střílnách a tunelech. Reportér Aktuálně.cz na frontě s Islámským státem

Foto: Život a smrt ve střílnách a tunelech. Reportér Aktuálně.cz na frontě s Islámským státem

Kurdové a irácká armáda tento týden zahájily ofenzivu na Mosul. Islámský stát klade odpor, vysílá na pozice útočníků sebevražedné atentáty. Podívejte se, jak to vypadá na kurdských pozicích několik desítek kilometrů od Mosulu. Některé fotografie jsou z míst, vzdálených pouhých dvanáct kilometrů od města. Reportér Aktuálně.cz Martin Novák je pořídil krátce před začátkem ofenzivy.

Reklama
Nový ministr zahraničí, nestor Alain Juppé
Nový ministr zahraničí, nestor Alain Juppé
Nový ministr zahraničí, nestor Alain Juppé

Juppé chce vytlačit britské pohraničníky z Francie. Ať rozhodují u sebe, kdo k nim může

Podle Alaina Juppého by se měla změnit francouzsko-britská dohoda z roku 2003, která posunula britské hraniční kontroly na francouzskou stranu Lamanšského průlivu. Prohlásil, že není možné, aby Francouzi na svém území vybírali lidi, které Británie na své území vpustí a které nikoliv. Tuto práci by měl dělat Londýn. Francouzský politik je bývalým premiérem vlády Jacquese Chiraka a nyní je starostou Bordeaux. Zároveň je favoritem na prezidentského kandidáta francouzské pravice.

Jedna z raněných při koncertu v sále Bataclan.
Jedna z raněných při koncertu v sále Bataclan.
Jedna z raněných při koncertu v sále Bataclan.

Nová hrozba pro Evropu: Ženy džihádistky se emancipují, útočí už i samy

Pařížský prokurátor François Molins se podobně jako další experti obává, že počet útoků, které budou mít na svědomí zradikalizované ženy, postupně poroste. Jejich rolí přitom ještě donedávna bylo pouze se starat o děti a o rodinný krb. Stále častěji ale mají na starosti například logistickou podporu. Francouzi na začátku září zatkli čtveřici žen napojenou na radikální teroristickou organizaci Islámský stát (IS), které plánovaly zaútočit u katedrály Notre Dame a na vlakové nádraží v Paříži.

Zničené Ramádí
Zničené Ramádí
Zničené Ramádí

Povstalci v Sýrii zřídili tajný tábor pro bývalé členy IS

Povstalecká skupina Džajš at-Tahrír zřídila v Sýrii tábor pro někdejší členy takzvaného Islámského státu (IS) a jejich rodiny. Tvrdí to zpravodajové BBC. Podle velitele skupiny Muhammada Ghabího je cílem změnit smýšlení těchto lidí. V táboře žijí zběhové i příslušníci IS, kteří byli dopadeni. Mnozí z 300 obyvatel kempu si ale stěžují na kruté zacházení a chtějí místo opustit.

Reklama
Válka v Jemenu
Válka v Jemenu
Válka v Jemenu

Při bojích v Jemenu padl vysoce postavený generál věrný prezidentovi Hádímu

Generálmajor Abdal Šadádí, který velel třetímu jemenskému vojenskému okruhu se štábem ve městě Maríbu východně od Saná. Jde o nejvýznamnějšího představitele sil loajálních Hadímu, který byl zabit během již 19 měsíců trvající války v Jemenu. Konflikt v Jemenu začal v březnu roku 2014, kdy šíitští povstalci obsadili metropoli Saná a začali zabírat další území na západě a jihu země. Během bojů přišlo o život na 9000 lidí.

Rusko se stahuje ze Sýrie.
Rusko se stahuje ze Sýrie.
Rusko se stahuje ze Sýrie.

Rusko bude mít v Sýrii trvalou leteckou základnu. Státní duma ratifikovala smlouvu s Damaškem

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, v pátek ratifikovala rusko-syrskou smlouvu, která dává Moskvě právo zřídit na syrském území stálou leteckou základnu. Podle zprávy agentury Interfax pro ratifikaci zdvihli ruku všichni poslanci. Náměstek ruského ministra obrany Nikolaj Pankov při odůvodnění návrhu ratifikace konstatoval, že Damašek dává ruskému letectvu právo využívat trvale základnu na letišti Hmejmím v pobřežní provincii Latákíja. Rusko v této lokalitě už od loňského roku udržuje nemalý počet bojových letounů, jimiž bombarduje postavení syrských povstalců a podporuje pozemní operace syrské armády. Smlouvu o základně Hmejmím uzavřely ruská a syrská vláda už loni v srpnu.

Poprava oprátka oběšení ilustrační foto
Poprava oprátka oběšení ilustrační foto
Poprava oprátka oběšení ilustrační foto

Írán plánuje snížit počet poprav. Před šibenicí chce uchránit drogové dealery

Chceme odstranit trest smrti pro ty zločince, kteří jednají ze zoufalství, zdůvodňuje jeden z íránských poslanců návrh. Ten ale zřejmě narazí u zastánců tvrdé ruky. Podle nich trestní zákoník odpovídá islámským tradicím a nehodlají na něm nic měnit. Loni přitom bylo v zemi popraveno asi 950 lidí, některá lidskoprávní uskupení hovoří až o 1500 mrtvých.

Šimon Peres
Šimon Peres
Šimon Peres

Zemřel bývalý izraelský premiér i prezident Šimon Peres, bylo mu 93 let

Peres prodělal před dvěma týdny mrtvici a od té doby byl v kritickém stavu. Pohřeb se uskuteční v pátek. Dorazí na něj státníci z celého světa. V roce 1994 získal Peres spolu s tehdejším izraelským premiérem Jicchakem Rabinem a palestinským předákem Jásirem Arafatem Nobelovu cenu za mír za historickou mírovou dohodu s Palestinci.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama