Západ by měl více naslouchat muslimům, kteří doma ve svých zemích aktivně burcují proti džihádistické ideologii. I přes nebezpečí a hrozby, které jim to přináší. Rozhovor Aktuálně.cz poskytla Karime Bennouneová, autorka knihy Tady vaše fatwa neplatí.
V blízkovýchodních zemích přibývá písečných a prašných bouří. Nejvíce zasaženy jsou Írán a Kuvajt, vyplývá ze zjištění OSN. Důvodem je nejen oteplování, ale také ozbrojené konflikty, kvůli nimž se špatně hospodaří s vodou a půdou. Písečné bouře se navíc začaly objevovat v oblastech, kde se dosud nevyskytovaly, například ve Střední Asii.
Devět mrtvých si vyžádaly dva atentáty na jižním předměstí Damašku. Zraněno je šestnáct lidí. Oznámila to syrská organizace ochránců lidských práv (SOHR). Jednu nálož odpálil na svém těle sebevražedný útočník, druhá bomba explodovala v automobilu. Útoky se odehrály na předměstí Sajjida Zajnab, kde žijí hlavně šíitští muslimové, kteří jsou v Sýrii v menšině. Na předměstí se nachází mauzoleum Zajnab, což je významné šíitské poutní místo. Zajnab je jedna z vnuček proroka Mohameda.
Izrael počínaje pátečním ránem až do nedělní půlnoci uzavřel přechody na obě palestinská území. Jde o dodatečné bezpečnostní opatření přijaté po středečním atentátu v Tel Avivu, kde dva Palestinci zastřelili čtyři Izraelce. Už ve čtvrtek Izrael zrušil povolení vstupu více než 80 000 Palestinců, směřujících o postním měsíci ramadánu do mešit v Jeruzalémě. Přechody mají zůstat uzavřeny pro všechny Palestince s výjimkou humanitárních případů. Novinář AFP ale sdělil, že na přechodu Kalandíji bylo ráno několik stovek lidí a do Izraele prošli. Podle Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zaída Husajna by hromadné zamítnutí vstupu pro Palestince mohlo představovat "zakázaný kolektivní trest".
Podle izraelského úřadu COGAT je staženo povolení vydané pro 83 000 lidí. O dalších opatřeních bude rozhodovat bezpečnostní kabinet svolaný premiérem Benjaminem Netanjahuem. Izrael původně o ramadánu umožnil setkávání rodin z Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu a vydal několik set povolenek pro vstup do jeruzalémských mešit. Při středečním atentátu v nákupním středisku v Tel Avivu střelci zabili čtyři osoby a šest lidí zranili.
Institut pro ekonomiku a mír vydal nový Světový index míru, ve kterém seřadil 163 zemí podle stupně stability míru. Navíc vyčíslil, že každoročně stojí konflikty a terorismus lidstvo více než 13,6 bilionu amerických dolarů. Globální situaci nejvíce zhoršují konflikty na Blízkém východě. Zbytek světa je klidnější než dříve.
Obyvatelé města se v předtuše těžkých bojů snaží dostat z Fallúdže, bojovníci Islámského státu se je však pokoušejí zadržet. Ze severu a západu čelí IS ofenzívě také v Rakce v Sýrii. Džihádisté intenzivněji než dříve "odhalují" a popravují špiony ve vlastních řadách.
Není jasné, zda obávaný Buldozer je Syřan, či Iráčan. Dlouho ale působil v irácké provincii Anbar, kde sťal mnoho lidí označených za nepřátele Islámského státu. Dříve byl zachycen na džihádistických videích v Jemenu.
Podle tureckého deníku Hürriyet chce turecká armáda ve spolupráci s Američany vypudit Islámský stát z takzvané manbidžské kapsy východně od Aleppa. Zatím není řeč o nějakém podrobném plánu nasadit velké pozemní síly. Podle Američanů je nutné v boji s džihádisty spoléhat na Kurdy, protože Arabů je málo.
Islámský stát klade irácké armádě ve Fallúdže tvrdý odpor. Vojáci v noci museli zastavit postup do centra města. "Naše síly se ocitly pod těžkou palbou, nepřítel je velmi dobře schován v zákopech a tunelech,“ cituje agentura Reuters jednoho z iráckých důstojníků. Město je posledním ze dvou velkých opěrných bodů Islámského státu v Iráku, tím druhým je Mosul. Armáda a šíitské milice Fallúdžu obklíčily a chtějí ji dobýt. Očekávají se však tvrdé a vleklé boje. Teroristé mají uvnitř města zhruba tisícovku bojovníků. Ve Fallúdže uvízly desetitisíce civilistů ohrožených kritickým nedostatkem potravin. Organizace OSN pro uprchlíky uvedla, že stovky rodin IS drží ve městě jako živé štíty.
Na účtu Abúa Asada Almáního, údajného islamisty z Německa, se objevily dvě fotografie žen "na prodej". Jenom sexuálních otrokyň z řad jezídů podle odhadu Kurdů drží Islámský stát okolo 1800. Na internetu jsou k sehnání nejen otrokyně, ale i návody, jak s nimi "správně" zacházet. Některé z doprovodných komentářů nicméně islamistovi, který je zveřejnil, vyčetly, že fotografie ukazují odhalené tváře žen.
V pondělí ráno po čtvrté hodině místního času se začaly do centra valit tanky, obrněné transportéry a konvoje s iráckými vojáky. Čeká však na ně – stejně jako v předchozích bitvách – zuřivý odpor odstřelovačů IS, automobily napěchované výbušninami a nálože nastražené na ulicích i v domech. Američané v bojích před dvanácti lety nazývali místního protivníka "Satan".
"Přistěhovalec nebo uprchlík musí rychle získal práci, aby se mohl postarat sám o sebe bez toho, aby potřeboval pomoc vlády či státu," říká Američan iráckého původu Ali Sudani.
Vůz Achtára Mansúra dostal zásah ve chvíli, kdy kolem nejel jiný automobil a než stihl dorazit do pákistánského města Kvéta. Z internetu byla známá jeho fotografie. Tvář nového šéfa Hajbátulláha Achunzády známá není.
V Džable nejprve explodovala nálož v automobilu na autobusovém nádraží. Lidé pomáhali zraněným a převáželi je do nemocnice. Byl mezi nimi ale i atentátník Islámského státu. Když se dostal dovnitř na oddělení, kde lékaři zraněné přijímali, odpálil na sobě sebevražednou vestu. Podle některých informací z místa byla útočníkem žena.
Vyšetřovatelé se začínají klonit k názoru, že tragédii letu MS804 z Paříže do Káhiry způsobil technický problém, nikoliv teroristé. Černé skříňky ale ještě stále leží na dně Středozemního moře.
Při útocích spáchaných ve dvou městech na syrském pobřeží přišlo o život více než sto lidí. Oznámila to syrská organizace ochránců lidských práv (SOHR). Ve městěch Tartús a Džabla sebevražední atentátníci zaútočili například na autobusové zastávce nebo u nemocnice. Obě města leží v západní provincii Latákíja, která je domovem vládnoucích alávitů a velkých bojů byla prozatím ušetřena. V pondělí městy otřáslo podle SOHR nejméně sedm výbuchů. Z jejích informací vyplývá, že 34 osob přišlo o život v Tartúsu a 38 v Džable. Většina z nich jsou civilisté. K útokům se přihlásil Islámský stát.
Řecko chce v následujících dvou dnech evakuovat uprchlický tábor Idomeni na hranici s Makedonií, ve kterém žije skoro 9000 lidí. Z Atén byly podle řecké televize Mega vyslány policejní posily, aby pomohly vyklizení tábora zajistit. Podle televize je v něm 8500 osob. Policisté prý byli vysláni, aby "předešli negativní reakci menšiny uprchlíků," kteří jsou v táboře. Provizorní tábořiště v Idomeni vzniklo, když Makedonie uzavřela hranice pro uprchlíky, kteří masově proudili do Evropy z Blízkého východu a z Afriky. Loni jich touto cestou přišel více než milion.
Irácký premiér Hajdar Abádí oznámil zahájení vojenské operace, jejímž cílem je získání Fallúdži, jedné ze současných bašt džihádistů. Irácké jednotky "se přibližují k velkému vítězství" proti Islámskému státu (IS), uvedl Abádí obklopený vojenskými veliteli v televizním projevu. Armáda již v neděli tamní obyvatele vyzvala, aby město opustili. Ti, kteří nebudou moci odejít, mají vyvěsit bílou vlajku, vzkázala. Fallúdža byla prvním iráckým městem, které IS dobyl v lednu 2014, půl roku před tím, než během drtivého postupu ovládl rozsáhlé oblasti v severním Iráku a sousední Sýrii.
Fallúdža leží na řece Eufratu 50 kilometrů západně od Bagdádu. Před válkou v ní žilo kolem 300 000 obyvatel. Byla prvním iráckým městem, které Islámský stát dobyl v lednu 2014, půl roku před tím, než během drtivého postupu ovládl rozsáhlé oblasti v severním Iráku a sousední Sýrii.
