Po sečtení téměř všech hlasů mají příznivci změn zatím 51,4 procenta. Hlasovat mohly i téměř tři miliony Turků žijících v zahraničí - například v Německu podpořilo Erdogana 63 procent účastníků referenda. Hlavní opoziční strana, Republikánská lidová strana, si stěžuje na neregulérnost hlasování.
Podle turecké televize NTV zatím při sčítání hlasů odevzdaných v dnešním referendu vedou zastánci ústavních změn, jejich náskok se ale snižuje. Po sečtení 98 procent hlasovacích lístků má reforma posilující postavení prezidenta 51,3 procenta hlasů. Poslední volební místnosti se uzavřely v 16 hodin středoevropského času, ve více než třetině provincií na východě země už o hodinu dříve. Nejdůležitější referendum moderní historie Turecka sleduje přímo na místě náš zpravodaj.
V tradičním velikonočním poselství Urbi et Orbi vyzval papež František k míru na Blízkém východě a odsoudil útoky v Sýrii. Poselství přihlížely desetitisíce lidí. Křesťané si v neděli připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista
Ve čtvrtek dorazí na dvoudenní návštěvu USA čínský prezident Si-Ťin Pching. Půjde o jeho první osobní setkání s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten ho přivítá v uvolněné atmosféře svého floridského letoviska Mar-a-Lago v Palm Beach. Samotná jednání budou ale pravděpodobně ostřejší. Podle Trumpa je v sázce hodně a Si-Ťin Pchingovi poslal po Twitteru veřejný vzkaz: "Není možné mít takový tržní deficit a ztrácet pracovní místa. Americké firmy musejí být připraveny hledat jiné alternativy." Svůj postoj ale nový americký prezident v posledních týdnech mírní.
Pašování uprchlíků do Evropy je pro převaděče pořád velmi lukrativní byznys. I přes dramatický pokles počtu lidí, kteří se chtějí dostat nelegálně do některé ze zemí EU, jde stále o obchod s obratem ve výši několika miliard dolarů ročně. Běženci, kteří pašerákům zaplatí velké částky za cestu do Evropy, přitom nemají žádnou jistotu. Často čelí i vydírání. Pašeráci využívají během svých akcí sociální sítě a evropská policejní agentura Europol přiznává, že je velmi těžké je vystopovat. I přes uzavření tzv. balkánské trasy přitom tyto gangy loni propašovaly přes Srbsko do EU víc než 110 tisíc běženců.
Jemen sužuje jedna z největších humanitárních krizí současného světa. Jednou z nejchudších arabských zemí hýbe občanská válka, ve které bojují příznivci současného a bývalého prezidenta. Od doby, kdy se do konfliktu v roce 2015 zapojila leteckými údery mezinárodní koalice vedená Saúdskou Arábií, v něm zahynulo více než 7600 lidí, z toho přes 1560 dětí. Dalších zhruba 42 tisíc obyvatel Jemenu utrpělo zranění.
Každý den zemře na světě přes 800 dětí mladších pěti let na onemocnění způsobená nedostatkem čisté vody a špatnou hygienou. Nedostatečný přístup k čisté vodě trápí 36 zemí. V důsledku klimatických změn se situace bude zhoršovat. Na Světový den vody vydala organizace UNICEF alarmující zprávu, podle které budou vážné zdravotní problémy kvůli nedostatku čisté vody hrozit každému čtvrtému dítěti na světě.
Americká firma Nike začne příští rok prodávat sportovní hidžáby. Muslimské sportovkyně tak budou moci zahalit své vlasy do moderního prodyšného materiálu s notoricky známou bílou "fajfkou". V reklamní kampani společnost spolupracovala s krasobruslařkou ze Spojených arabských emirátů Zahrou Lari, která hodlá bořit mýty. "Jsem zahalená, jsem muslimka, pocházím z pouštní země a dělám zimní sport. Můžu dělat cokoliv," vzkazuje.
Sýrií už šest let zmítá občanská válka. Statisíce dětí, které se do ní narodily nebo v ní prožily většinu svého života, trpí podle mezinárodní organizace Save the Children posttraumatickým stresovým syndromem. U 70 procent dětí ve věku do 12 let se projevuje tzv. toxický stres, který může vážně ovlivnit jejich psychické zdraví v dospělosti. Kromě pomočování a ztráty řeči vede v některých případech až k sebevražedným sklonům. Podle psycholožky Marcii Brophyové čelí Sýrie riziku celé "ztracené generace". Podobně jako Evropa po první světové válce.
Tunisko je označováno za kolébku a také úspěšný příklad tzv. arabského jara. Masových protestů, které se na přelomu let 2010 a 2011 vzepjaly v arabských zemích a hlásaly demokracii. Po čtvrtstoletí vlády Tunisané svrhli prezidenta a odvolili ve svobodných volbách. Dokument Čtvero revolučních období, který uvede festival Jeden svět, pohledem dvou žen - prozápadní novinářky Áminy a věřící muslimky Džauhary - poukazuje na to, že porevoluční cesta nebyla jednoduchá, představy o budoucí demokracii se i mezi Tunisany ohromně liší. A že ne všechno se nakonec povedlo.
Nedůvěra v evropské instituce mezi obyvateli členských zemí narůstá. Evropská unie proto hledá cesty, jak to změnit. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přišel s pěti možnými scénáři, jak by Unie budoucnosti mohla vypadat. Narazil ale na kritiku ze strany europoslanců.
Ondřej Horváth z humanitární organizace Člověk v tísni navštívil minulý měsíc irácký Mosul, největší město, jehož se zmocnila teroristická organizace Islámský stát. Podle něj vypadá osvobozená východní část města překvapivě nepoškozeně, ale lidé si s sebou následky vlády džihádistů ponesou ještě dlouho. Bojovníci Islámského státu terorizovali obyvatele, stříleli i na děti. Přesto je pro část obyvatel islamistická myšlenka stále přitažlivá, říká Horváth. Zatímco východní část Mosulu od IS irácká armáda osvobodila, na západní část se obrátila teprve nedávno.
Jahjá Sinvár je spoluzakladatelem jeho ozbrojeného křídla Hamásu, nyní by se měl stát šéfem jeho exekutivního vedení v Pásmu Gazy. Sinvár má za sebou dlouholeté vězení v Izraeli a staví se proti jakýmkoli kompromisům s tímto státem. Hamás právo Izraele na existenci neuznává.
Egypťan Abdalláh Ridá Hamamí, který v pátek napadl mačetou vojenskou hlídku před Louvrem v Paříži, v neděli odmítl vypovídat. Útočník jednoho z vojáků lehce zranil, další voják potom Hamamího několikrát postřelil. Jeho stav byl zpočátku kritický, ale v sobotu již byl mimo ohrožení života. Francouzský prezident François Hollande jeho útok označil za teroristický čin.
Jordánské hášimovské království je stát na Blízkém východě. Hlavním městem je Ammán.
Ne Spojené státy, ale Evropa je příkladem pro zbytek světa. Obyvatelé starého kontinentu to ale nechtějí vidět, tvrdí významný francouzský ekonom Jacques Attali. Z oslabení EU by podle něj těžili nový americký prezident Donald Trump i Moskva. Unie proto musí pokračovat v posilování svých struktur, hrozbu může odvrátit plánovaná Evropská obranná unie, myslí si Attali. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu poskytl vlivný francouzský ekonom rozhovor serveru EurActiv. Jeho znění přetiskujeme ve vlastním překladu a částečně zkrácený.
Iráčtí vojáci v Mosulu osvobodili část města, v níž je hrobka proroka Jonáše, který podle bible žil v okolí Ninive v dnešním Iráku. Podle mluvčího iráckých jednotek nad hrobkou zavlála irácká vlajka. Postava Jonáše je známa i z koránu, kde je prorok nazýván Júnus; příběh o jeho kázání a o tom, jak se dostal do břicha ryby, je oproti bibli pozměněn. Hrobka stála na místě, kde byl prorok údajně pohřben. Islámský stát (IS) Mosul obsadil v červnu 2014 a hrobku těžce poškodil výbušninami. Podle generála Abdalghaního Asadího, který velí protiteroristické jednotce, má nyní vláda pod kontrolou 90 procent východního Mosulu. Podle OSN přišlo v boji o Mosul o své domovy zhruba 148 tisíc lidí.
Irácké jednotky zatím zajistily méně než čtvrtinu areálu Mosulské univerzity, čelí tvrdému odporu ozbrojenců Islámského státu. Dobytí univerzity má strategický význam pro postup k dalším mostům přes řeku Tigris, jež rozděluje druhé největší město v Iráku. Ofenziva u Mosulu začala loni v říjnu.
Téma klimatických změn opět nabralo na síle, a to díky Donaldu Trumpovi. Přestože ten nakonec po svém zvolení americkým prezidentem neurčitě připustil, že mezi změnami klimatu a lidskou činností existuje spojitost. Na extrémní sucho způsobené zvyšováním teplot přitom doplácejí hlavně ty země, které mají na globálním oteplování nejmenší podíl. Část severní Afriky se podle odborníků stane v tomto století neobyvatelnou. Podobný osud čeká v budoucnu také Blízký východ. Klimatické změny tak mohou vytvořit migrační vlnu nebývalých rozměrů.
Rakousko chce přitlačit na země Afriky a Blízkého východu, jež odmítají přijímat zpět své občany, kteří v Evropě neuspějí s žádostí o azyl. Podle Vídně by jim Evropská unie měla pohrozit snížením rozvojové pomoci. Jde například o Tunisko, Nigérii nebo Alžírsko. S postojem Rakouska souhlasí i Česká republika. Jiné země Unie jsou však proti a raději by prosadily migrační dohody mezi Evropou a jednotlivými státy.
