Velkou cenu Francouzské akademie za román získal se svou nejnovější knihou Civilizations (Civilizace) také v Česku známý spisovatel Laurent Binet. Tentokrát vypráví alternativní historii, kdy Evropu v 16. století obsadí dobyvatelé z říše Inků. O ocenění informovalo nakladatelství Grasset, jež Binetova díla vydává ve Francii.
Ve věku 89 let včera zemřel jeden z nejvlivnějších amerických literárních teoretiků a profesor Yaleovy univerzity Harold Bloom. Deník New York Times jeho odkaz spatřuje v tom, že Bloom hájil západní kánon literatury v době, kdy se na seznamech doporučené četby začaly objevovat populární či dříve opomíjené tituly.
„Zapomeňte na steampunk! U nás jsme měli parokoko, éru parních strojů za vlády Jejího Veličenstva královny Marie Terezie. A největší páru ze všech hrdinů měl Juro Jánošík, pravá ruka palatina Turza,“ stojí na záložce zvláštní prózy nazvané Juraj Jánošík proti Dračímu řádu, kterou nedávno vydalo nakladatelství Argo.
Jak se z neznámé mladé absolventky dublinské Trinity College, která se na škole specializovala spíše na debatní klání a politologii, přes noc stane autorka světového bestselleru? Co potřebuje kniha v druhé dekádě 21. století, aby nezapadla v záplavě konkurence, a jaké kvality musí mít román, jejž knihkupci objednávají po tisících a čtenáři kupují hned v několika exemplářích?
Nakladatelství Argo na trh poslalo dva komiksy, které se dotýkají sexu a vztahů. Navzdory hravé formě nejde o lechtivé, ale naopak závažné čtení. Titul Nevyhnutelná opotřebovanost citů se dotýká intimního života v důchodovém věku, zatímco Sex a lži nahlíží na Maroko. Tam sice sex oficiálně pomalu neexistuje, přesto má země pátou nejvyšší spotřebu internetové pornografie na světě.
Za červenou knihovnu pro holky s červeným diplomem označuje spisovatelka Pavla Horáková (44) svůj loňský román Teorie podivnosti. Líčí všední i paranormální jevy z pohledu humanitní vědkyně Ady, pomalu vstupující do krize středního věku.
Obyvatelé Bánovců nad Bebravou, kde působil jako kněz, k němu vzhlíželi v bezmezné úctě. Pozdější prezident Slovenského státu Jozef Tiso přitom na místní faře vymýšlel své projevy plné nepokrytého antisemitismu a na počátku druhé světové války se sešel s Adolfem Hitlerem, aby mu později dobrovolně pomohl s likvidací slovenských židů.
Živý mýtus. Přehledný příběh, kde se nestane v podstatě nic, co by nebylo podobenstvím. Turecký nobelista Orhan Pamuk ve svém desátém, česky nedávno vydaném románu nazvaném Rusovláska neanalyzuje současnost rodné země, i když se děj odehrává teď či v nedávné minulosti.
Rodák ze Sokolova, spisovatel Miloš Urban, se svou poslední knihou vrací do Karlových Varů, kde prožil středoškolská léta. Jako nostalgie po ztraceném městě mládí Urbanův nový román nazvaný Kar funguje, jako mysteriózní thriller už méně.
Mezi velkými modernistickými autory má Angličan D. H. Lawrence zvláštní postavení. Byť je uznáván, někým přímo zbožňován, nepodařilo se mu dosáhnout postavení Jamese Joyce v próze ani T. S. Eliota v poezii.
První odešel Julio Cortázar. Před sedmi lety se poroučel Carlos Fuentes. A když na onen svět zamířil i Gabriel García Márquez, ze slavné generace latinskoamerických spisovatelů 60. let minulého století zůstal poslední velikán: Mario Vargas Llosa.
Kdyby se Franz Kafka uzdravil z tuberkulózy, možná by přestal psát a stal by se sociálním pracovníkem. Myslel si to jeho celoživotní přítel a propagátor spisovatelova odkazu, literát Max Brod, kterého v knize Kafka 3 - Roky poznání cituje Reiner Stach.
Agenti a špioni mají často co vyprávět po skončení své pracovní kariéry. Málokdo z nich ale smí. Svět tajných služeb má svá pravidla, mezi ně patří i závazek mlčenlivosti. O některých věcech se psát a hovořit jednoduše nemůže. A pokud ano, tak s velkým časovým odstupem. Agent americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Antonio "Tony" Mendez patřil k tomu málu, kdo mohl část svých pestrých zážitků zveřejnit. A stálo to za to.
Veselým nedorozuměním začíná své nejnovější dílo Madeleine Albrightová. Bývalá americká ministryně zahraničí potká známého a říká mu, že píše knihu. "Na jaké téma?" ptá se muž. "Fašismus," odvětí Albrightová. Muž se zatváří zmateně. "Fashion?"
Hned na první stránce svého nového románu Hipík nejslavnější současný brazilský spisovatel, také u nás masově oblíbený Paulo Coelho, předesílá: toto jsou autobiografické vzpomínky na mládí, toto je vyprávění z období hippies a hledání sebe sama. Na následujících zhruba 260 stranách čtenář s autorem cestuje na exotická místa a především zažívá pouť autobusem z Amsterdamu do Káthmándú, hlavního města Nepálu.
Kanaďanka Margaret Atwoodová vždy psala romány idejí. Její příběhy předkládají obraz a sdělují myšlenku. Ta čtenáři zůstává v mysli dávno poté, co zmizí postavy. Jako by ani nebyly tak důležité: v textech fungují coby nositelé významu. Vztahy mezi nimi nebývají složité a introspekce se v příbězích vyskytuje zřídka.
Italský filozof a spisovatel Umberto Eco jednou zalitoval, že nikdy nepřečte všechny knihy, které má ve své knihovně. Tak to pravděpodobně cítí většina intelektuálů, ne každý ale vlastní knihovnu o padesáti tisících svazcích, jakou měl Eco ve svých dvou sídlech.
Jaromír Švejdík je pacifista, který by nevzal zbraň do ruky. Přesto teď vydal noirový komiks Zatím dobrý, v němž díky jeho kresbám znovu ožil příběh bratří Mašínů, kteří se v 50. letech z komunistického Československa prostříleli až do Západního Berlína.
Možná to bude jeden z nejkontroverznějších českých komiksů, podobně jako příběh jeho protagonistů, bratří Mašínů, patří k nejkontroverznějším v československých dějinách. Stejnojmenné komiksové zpracování cenami ověnčeného knižního bestselleru Zatím dobrý od Jana Nováka, které právě vydala nakladatelství Argo a Paseka, vyznívá rozporuplně.
Historické události nás stále přitahují a vzrušují. Nemůžeme se vymanit ze vztahu k minulosti, protože si nevíme rady s budoucností, s tím, kam jít, kam vyrazit, po tom všem, co jsme jako civilizace a svět zažili.
