Dinosauří vejce staré zhruba 70 milionů let obvykle skrývá zárodek, nebo alespoň stopy po něm. V jednom případě z Číny ale paleontology čekalo překvapení zcela jiného druhu: místo embrya našli uvnitř třpytivé krystaly kalcitu. Vznikl tak přírodní dinosauří mineralogický unikát, který vědcům nabízí nejen estetický zážitek, ale i zcela nové poznatky o dávném prostředí i samotných vejcích dinosaurů.
Vědci objevili něco, co nemá v paleontologii obdoby: kosti dnes dávno vyhynulých savců se před tisíci lety proměnily v úkryt pro včelí larvy. Nález z Dominikánské republiky ukazuje, jak nápaditě dokázaly včely využívat své okolí.
Leží tisíce kilometrů od nejbližšího kontinentu a jen malá část lidí má možnost stanout u jeho slavných kamenných strážců – monumentálních soch moai. Teď se ale k ikonické archeologické lokalitě Velikonočního ostrova může přiblížit úplně každý. Tým vědců totiž vytvořil historicky první detailní 3D model hlavního lomu Rano Raraku, kde před více než osmi stoletími moai vznikaly.
Dva nově objevené prostory uvnitř Menkaureovy pyramidy v Gíze vzbudily mezi archeology bouřlivou debatu. Skeny odhalily anomální "kapsy" vzduchu skryté za nakloněnými kamennými stěnami, jejichž tvar i umístění naznačují, že by mohly souviset s dosud neznámým vstupem. Nebo alespoň s částí stavby, o níž jsme doposud neměli tušení.
Muzeum východních Čech (MVČ) v Hradci Králové 20. listopadu zahájí výstavu o nedávném objevu rozsáhlého sídliště z mladší doby železné v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku. V pondělí o tom informovali zástupci muzea. Lokalitu považují pro dané období za jednu z nejvýznamnějších minimálně ve střední Evropě.
Neví se, proč vzniklo. O tom, k čemu přesně se využívalo, existují jen dohady. Neznámý je dokonce i jeho původní název. Jen málokteré místo na světě je opředeno tolika tajemstvími jako Machu Picchu, ztracené a znovunalezené město Inků.
Vysvětil základní kámen budoucí katedrály svatého Víta, znal se s králem Janem Lucemburským, studoval s Karlem IV., později působil jako jeho diplomat a zástupce, málem se stal papežem, zakázal boží soudy, byl posledním pražským biskupem i prvním arcibiskupem. Arnošt z Pardubic byl pohřben v polském Kladsku a mezinárodní tým badatelů nyní vyzvedl jeho ostatky.
Zrodilo se tady písmo, zemědělství i první města světa. Teď ale krajinu na jihu Iráku, kolébku lidské civilizace, ohrožují extrémní změny klimatu. Starobylá města Ur a Babylon, zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, se rozpadají pod vlivem větru, sucha a soli.
Před deseti lety, v listopadu 2015, byl při zkoumání rybniční soustavy u Chýště na Pardubicku na rozoraném poli nalezen soubor českých denárů ražených knížetem Boleslavem II. z konce desátého století. Soubor 1700 stříbrných denárů z doby počátků české státnosti, který byl nazýván pokladem století, je kulturní památkou od roku 2020.
Jedna z největších archeologických záhad padla. Nová americká studie potvrzuje, že český inženýr Pavel Pavel byl před čtyřiceti lety na správné stopě. Několik tun vážící sochy moai z Velikonočního ostrova opravdu "chodily". A to díky obyčejné fyzice a neuvěřitelné důmyslnosti domorodců.
Píše se srpen 1590 a Angličan John White znovu vstupuje na ostrov Roanoke u pobřeží dnešní Severní Karolíny. Nečeká na něj vřelé přivítání, ale mrazivé ticho. Osadníci jsou pryč, 115 mužů, žen a dětí. Včetně jeho vnučky Virginie - prvního anglického dítěte narozeného v Americe. Druhý pokus o trvalé osídlení Nového světa selhal. Záhada Ztracené kolonie Roanoke se stala americkou legendou.
Nejdřív to vypadalo jako zašlé kovové šperky z bazaru za pár dolarů. Jenže když se na ně podíval někdo znalejší, přišlo překvapení. Nález z kanadského sekáče teď zkoumají odborníci – a může jít o středověký poklad s nečekanou historií. Možná dokonce až z časů Západořímské říše.
Pozůstatky pravěké dílny na zpracování kamene zřejmě našli archeologové v Turnově na místě budovaného výzkumného centra, které je poblíž Maškovy zahrady. Pokud se to potvrdí, půjde o první takový nález v této archeologicky významné oblasti. Archeolog turnovského muzea Roman Sirovátka předpokládá, že výsledky by měli mít odborníci do konce příštího roku.
V západní části Hradce Králové byl tento týden objeven další pravěký rondel. Na ploše pouhých 30 hektarů v městské části Kukleny tak jde už o druhou kruhovou stavbu datovanou do 5. tisíciletí před naším letopočtem.
Představte si, že byste během procházky Šumperkem nevědomky míjeli místo, kde před více než 2800 lety žili lidé, stavěli domy, vařili v hliněných nádobách a schovávali zrní do zemních zásobníků. Přesně takový příběh teď odkrývají archeologové na okraji města, kde narazili na pozůstatky dosud neznámé pravěké osady.
Část římské osady ze druhého století, nálezy z přelomu letopočtu i z laténské doby, tedy období asi 500 až 350 let před naším letopočtem, našli archeologové při výzkumu území, přes které povede obchvat Břeclavi. Informaci sdělil vedoucí výzkumu Matěj Forst ze společnosti Archaia, která výzkum provádí. Archeologové zatím prozkoumali pouze zlomek z 8,7 kilometrů, přes které obchvat povede.
Říká se mu magický prsten Petra Voka, ale poslednímu z Rožmberků nikdy nepatřil. Stejně jako legendární řád zlatého rouna a Závišův kříž je uchován v klášteře ve Vyšším Brodě. Badatelé nyní odhalili skutečnou minulost prstenu a rozluštili magické formule do něj vyryté. Zároveň vytvořili přesné digitální kopie klenotů spolu se Závišovým křížem.
V historickém centru východočeské metropole archeologové objevili dřevěný chodník z druhé poloviny 13. století. Objev učinili v Tomkově ulici při současném archeologickém záchranném výzkumu, řekla dnes mluvčí Muzea východních Čech v Hradci Králové Lucie Peterková. Výzkum archeologové provádějí od března v souvislosti s opravami kanalizace, vodovodu a nejnověji i se stavbou teplovodu.
Kolumbijští vědci objevili dosud neznámou linii lidského rodu. K objevu došli sekvenováním DNA pradávných ostatků nalezených na archeologickém nalezišti nedaleko Bogoty, napsala agentura Reuters.
Vědci objevili v odlehlé části argentinské Patagonie fosilii krokodýla pojmenovaného Kostensuchus antrox, který měl více než 50 zubů velkých jako měl Tyrannosaurus rex, a před asi 70 miliony lety lovil dinosaury. S odvoláním na studii o tom napsal web časopisu National Geographic.
Archeologové našli přes 400 objektů včetně hrobů na budoucí trase dálnice D7 u Slaného, nyní dokončují práce v terénu. Naleziště potvrdilo, že v oblasti působily po tisíce let různé kultury. Nálezy archeologové zpracují v laboratořích v Olomouci.
Nový dokument Mořeplavci pravěku přiblíží cestu námořníků, kteří před devíti tisíci lety přicestovali do Evropy z Malé Asie. Snímek o skupině českých dobrodruhů, kteří podnikli plavbu přes Egejské moře na člunu vydlabaném z jednoho kmene, vysílá 16. září od 21 hodin program ČT2.
Na základě výzkumu archeologického naleziště v jeskyni El Mirador v lokalitě Sierra de Atapuerca na severu země byl španělskými vědci popsán nový případ neolitického kanibalismu. Uvedla to španělská média. Vědci a archeologové prozkoumali kosti jedenácti lidí, které znaky kanibalismu vykazují. Chování podle nich nezapříčinil extrémní hlad ani rituály, ale konflikt mezi skupinami.
Skupina archeologů dočišťuje základy zaniklé staré Kotelské boudy z první poloviny 18. století. Kolem je krkonošský prales a k nejbližší silnici půl hodiny chůze horským terénem. K pochopení, proč v nadmořské výšce 960 metrů pracují, je potřeba zapojit fantazii. Před 250 lety tady byly horské boudy a louky s pasoucím se dobytkem, říká archeolog Univerzity Hradec Králové Petr Hejhal.
Archeologové v Peru odhalili 3500 let staré město Peñico, které pravděpodobně sloužilo jako důležitý obchodní uzel mezi komunitami na pobřeží Tichého oceánu, And a Amazonie. Leží poblíž slavné civilizace Caral, může tak být jejím pokračovatelem a objasnit, co se s touto nejstarší americkou civilizací stalo.
Analýza DNA jednoho starověkého Egypťana odhalila genetické propojení mezi kulturami starověkého Egypta a Mezopotámie. Vyplývá to z aktuální studie, kterou v úterý zveřejnil prestižní časopis Nature.
