Ředitel veřejnoprávní televize ZDF slíbil německému komikovi Janu Böhmermannovi pomoc s možnými soudními spory, kterým může čelit. Zároveň ujistil, že zodpovědný redaktor, který se satirikem sporné scény probíral a který je umožnil odvysílat, se nemusí obávat žádných disciplinárních opatření. Televize nicméně záznam s básní ze svého internetového archivu vyřadila.
Počet běženců využívajících středomořskou trasu k cestě do Evropy v posledních několika týdnech vzrostl. Může za to uzavřená balkánská trasa a teplejší počasí. Rakousko se narůstajícího počtu migrantů v sousední Itálii bojí a je připraveno v případě potřeby uzavřít hranice. Podle rakouských odhadů čeká v Libyi na cestu za lepším životem v Evropě až 300 000 lidí. Řada politiků proti tomuto rozhodnutí protestuje.
Zastupitelské úřady Spojených států v Turecku varovaly své občany před "věrohodnou" hrozbou sebevražedných atentátů. Doporučují dbát nejvyšší opatrnosti především v Istanbulu a letoviscích na jihozápadním pobřeží.
Z Řecka do Turecka by měla být v pondělí vrácena první skupina běženců, čímž se začne uplatňovat dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem, informovala agentura AFP s odvoláním na zdroj z Evropské komise. V první skupině vrácených migrantů bude prý 500 lidí. Turecký premiér Ahmet Davutoglu bez bližšího upřesnění dnes potvrdil, že v pondělí začne platit dohoda s EU o tom, že Ankara začne zpětně přijímat uprchlíky z Řecka, kam se dostali z Turecka. Navrácenými osobami budou "Syřané, kteří nepožádali o azyl, Afghánci a Pákistánci", uvedl zdroj. Migranti na ostrově Chios začali proti dohodě protestovat, strhli plot a vydali se k přístavu.
Po teroru v Ankaře v únoru a březnu Česko první stupeň ohrožení terorismem nevyhlásilo. Po Bruselu ano, i když nám prý nic nehrozí.
Na jihovýchodě země se cílem bombového útoku stalo obrněné policejní vozidlo. Při dvou samostatných přestřelkách v Ankaře byli zabiti čtyři lidé, podle úřadů se ale v těchto případech nejednalo o útoky ozbrojenců. V celé zemi panují zpřísněná bezpečnostní opatření kvůli nedělnímu sebevražednému atentátu, který připravil o život 37 lidí. Přihlásila se k němu kurdská skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK).
K odpovědnosti za nedělní atentát v Ankaře se přihlásila skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK). O život při něm přišlo 37 lidí, desítky byly zraněny. Vláda útok připisovala zakázané Straně kurdských pracujících (PKK) a jako odvetu zahájila v pondělí nálety na pozice této strany na severu Iráku. Zahynulo při nich 45 kurdských bojovníků. Skupina Sokoli osvobození Kurdistánu bojuje dlouhodobě proti turecké vládě a přihlásila se také k únorovému atentátu, při němž v Ankaře zahynulo 30 lidí. Atentát byl podle ní odvetou za vojenské operace, které proti kurdské menšině na východě země vede turecká armáda z rozkazu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Počet obětí nedělního bombového útoku v Ankaře stoupl na 37. Dalších sedm desítek zraněných lidí je stále v nemocnicích, stav 15 z nich je kritický. Ministr vnitra Efkan Ala uvedl, že explozi v centru metropole způsobil automobil naložený výbušninami. Úřady z činu podezřívají separatisty ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Zástupci PKK nicméně ještě v neděli atentát odsoudili. Mohutný výbuch otřásl čtvrtí Kizilay v neděli večer. Premiér Ahmet Davutoglu uvedl, že zadrženo bylo 11 lidí.
V centru Ankary došlo v neděli v podvečer k explozi auta naloženého výbušninami. 34 lidí zahynulo, na místě bylo také 125 zraněných. Podle stanice TRT explodoval automobil v blízkosti autobusové stanice. Úřady podezírají ze zosnování útoku Stranu kurdských pracujících (PKK) nebo některou na ni napojenou skupinu. Prezident Recep Tayyip Erdogan večer řekl, že ani nejnovější útok neoslabí odhodlání Turecka bojovat s terorismem.
Při pátečním pumovém a raketovém útoku přišli na jihu Turecka o život dva policisté a 35 lidí utrpělo zranění. Policie útok připsala tureckým Kurdům. Členové Strany kurdských pracujících (PKK) podle zdroje agentury Reuters atentát spáchali ve městě Nuaybin, které leží u syrské hranice. Další detaily zatím nejsou k dispozici kromě toho, že k pumovému útoku byl použit automobil. Turecko řadí PKK k teroristickým organizacím. Boje proti této separatistické skupině byly obnoveny po krátkém příměří loni, kdy Turecko vstoupilo do bojů v Sýrii a zaměřilo se především na tamní kurdské milice, které obsazují oblasti u turecké hranice.
Za bombovým útokem v Ankaře minulý týden stál podle vyšetřovatelů občan Turecka Abdulbaki Sömer. Původně se přitom policie domnívala, že sebevražedným atentátníkem byl Syřan. Během útoku zemřelo 29 lidí.
K teroristickému útoku, který se stal ve středu v Ankaře, se přihlásila skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK). Atentát je prý odvetou za vojenské operace, které proti kurdské menšině na východě země vede turecká armáda. Prezident Erdogan se domníval, že za útok jsou zodpovědné syrské kurdské milice (YPG), proti nimž Turecko už nějaký čas bojuje. Sebevražedným atentátníkem je pravděpodobně Zinar Raperin, který se odpálil u autobusu převážejícího turecké vojáky. Teroristé pohrozili také dalšími útoky.
Podezření padá na separatistickou Stranu kurdských pracujících, která s tureckou armádou bojuje na jihovýchodě země. Způsob provedení atentátu neodpovídá předchozím akcím Islámského státu.
Nejméně 28 mrtvých a přes 60 zraněných si dnes vyžádal teroristický útok v centru Ankary. Explodoval nastražený vůz s výbušninami. Mezi oběťmi a zraněnými převládají vojáci.
V provincii Dyarbaikr na jihovýchodě Turecka ve čtvrtek zahynulo pět lidí a téměř 40 jich bylo zraněno po explozi automobilu s výbušninami. Za akcí stojí kurdští radikálové. Po explozi následoval útok raketovými a pěchotními zbraněmi. Mezi mrtvými a zraněnými jsou policisté i civilisté.
Násilí na ženách bylo v Evropě i před migrační krizí, řekla k událostem v Kolíně nad Rýnem šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová. Incident v Německu okomentovala na návštěvě Prahy po schůzce s českým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem, se kterým řešila především migrační krizi. Oba se shodli na tom, že Unie v řešení krize zaspala a nyní potřebuje hlavně obnovit důvěru mezi jednotlivými státy a jejich jednotu.
Ruský ministr masové komunikace se stal obětí útoku tureckých hackerů, kteří na jeho profil na Instagramu nahráli obrázky vojáků a stíhaček turecké armády. Incident může znovu otevřít otázku, jak americké internetové společnosti dodržují ruské zákony.
Turecko bylo v uplynulých 13 letech pro Rusy hlavní turistickou destinací. Loni ho navštívilo kolem 3,3 milionu Rusů, v první polovině letošního roku přes milion. Po zrušení Egypta - kvůli explozi bomby na palubě ruského letadla na Sinaji - nabízely ruské cestovní kanceláře jako alternativu právě Turecko. Po sestřelení ruského bombardéru Turky je ale všechno jinak.
Nedělní předčasné volby v Turecku se značným náskokem vyhrála Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou založil a vedl nynější prezident Recep Tayyip Erdogan. Do parlamentu se těsně dostali i Kurdové, oproti červnovým volbám si ale pohoršili. Volby se uskutečnily podle zahraničních komentářů za zhoršené bezpečnostní situace a obav ze stavu ekonomiky. Turečtí voliči vybírali nový parlament podruhé za posledních pět měsíců. Podle komentátorů jde o černý den pro Turecko, obzvláště kvůli Erdoganovým autoritářským sklonům.
Podle turecké prokuratury existují jasné důkazy, že útok na kurdské levicové demonstranty v Ankaře zorganizovala buňka IS ve městě Gaziantep, které leží u hranice se Sýrií. Buňka dostala přímé rozkazy od extremistů z Islámského státu v Sýrii. Stejná buňka nese zodpovědnost i za čtyři předcházející útoky, které začaly již v květnu.
