Turecko vstoupilo do bojů v Sýrii až letos a přitom obnovilo vojenské operace proti Kurdům. Agentura AFP napsala, že postup Kurdů z jejich tradiční oblasti na severovýchodě Sýrie směrem na západ vyvolává v Ankaře obavy. Turecko považuje PYD za spojence turecké Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara řadí k teroristickým organizacím a proti níž letos obnovila boje.
Letadlo mířící z Vídně do Abú Zabí minulý týden nouzově přistálo kvůli asi padesátileté Slovence, která byla podle mluvčího letecké společnosti Air Berlin agresivní. Incident se stal poté, co žena, které se prý náhle udělalo nevolno, použila toalety v obchodní třídě namísto obsazeného wc ve své ekonomické třídě.
V Turecku byli zadrženi dva lidé, kteří den před útoky v Ankaře psali na síti Twitter o přítomnosti bomby. Úřady se snaží zjistit, zda zadržení věděli předem o chystaném masakru, nebo zda mají vazbu na pachatele útoku. Podle policie mají oba podezřelí vazby na separatisty z Kurdské strany pracujících (PKK).
Ať už se k výbuchům přihlásí kdokoli, útočil na mír v Turecku. Pokud země upadne do chaosu, příliv uprchlíků se ještě znásobí.
Lidé bojující o životy své vlastní i o životy druhých, tak zachytili fotografové agentury Reuters neštěstí v turecké Ankaře. Upozorňujeme, že na fotkách jsou oběti útoku krátce po explozích.
Při dvou explozích v centru Ankary zahynulo nejméně 95 lidí, dalších téměř 250 bylo zraněno a je stále v nemocničním ošetřování. Jde tak o nejhorší teroristický útok v historii Turecka. Příčina výbuchů, které se odehrály krátce před začátkem mírového pochodu, se vyšetřuje. Podle všeho šlo však o útok sebevražedného atentátníka. Turecká vláda označila výbuchy za teroristický čin, za podezřelé považuje Islámský stát a kurdské bojovníky. Dvě nálože explodovaly u hlavního vlakového nádraží v centru metropole.
Kurdští separatisté odmítli vyhlášení jednostranného příměří v nejnovějším ozbrojeném konfliktu s tureckou vládou, podle nich musí být příměří oboustranné. Zároveň tureckou vládu obvinili z toho, že pokračováním v boji se snaží získat další hlasy před nadcházejícími volbami. Kurdští separatisté ve středu naznačili připravenost zprostředkovaně zahájit rozhovory o klidu zbraní. Vláda v Ankaře ale chtěla, aby rebelové nejprve složili zbraně a vrátili se do svých základen v severním Iráku, než by s vojenskými operacemi ustala turecká armáda. Snaha o mírové řešení problémů zkrachovala letos v červenci, násilné střety jsou v posledních týdnech v Turecku na denním pořádku.
Za opatřením je turecký telekomunikační úřad a cílené stránky jsou obtížně dostupné nejen v Turecku, ale také v severním Iráku, kde působí zakázaná turecká Strana kurdských pracujících.
Premiér Ahmet Davutoglu zopakoval, že s největší pravděpodobností stojí za explozí radikálové z hnutí Islámský stát.
Uprchlíci přicházejí do Turecka kvůli tuhým bojům mezi Kurdy a radikální organizací Islámský stát.
Turky čekají začátkem června volby. Rozhodnou o tom, zda se parlamentní republika změní ve stát ovládaný prezidentem s diktátorskými metodami.
"Berkin Elvan je nesmrtelný" skandovali demonstranti, než se dostali do konfliktu s pořádkovými silami.
Kritizovaný komplex o rozloze 20 hektarů stojí na okraji turecké metropole v místě, kde chtěl zakladatel moderního Turecka Mustafa Kemal Atatürk založit lesní farmu.
Turecké ministerstvo zahraničí špionáž považuje za "absolutně nepřijatelnou".
Město plné architektonických skvostů a odkazů východní kultury, brána Orientu, ráj levných nákupů, nebo moderní pulzující metropole?
K rozehnání protestujících použila policie slzný plyn a vodní děla a několik desítek jich zadržela.
Mezi zatčenými jsou podle tureckých médií manažeři a personál důlní firmy.
Patnáctiletý hoch odjel s kamarádem, o jeho osudu není nic známo
Mocenské přetahování vyvolal korupční skandál Erdoganova kabinetu.
Podle Erdogana vytvářejí stoupenci duchovního Fethuláha Güllena druhé mocenské centrum
