Skoro 500 lidí je souzeno v dosud největším procesu v Turecku, který se týká loňského pokusu o puč. Hlavním obžalovaným je duchovní Fethullah Gülen, kterého vláda považuje za hlavního strůjce převratu. Kromě Gülena bude v tomto procesu souzen i bývalý velitel letectva Akin Öztürk a další armádní důstojníci. Proces se koná za přísných bezpečnostních opatření.
Americký prezident Trump do Sýrie své jednotky nepošle. Spokojuje se s tím, že proti Islámskému státu bojují syrské vládní jednotky a Kurdové. Ti mají k dispozici zbraně od Američanů. Turecký deník Sabah nyní přišel s konkrétními čísly, jaký druh výzbroje a v jakém množství Kurdové od USA dostali.
Přes 800 lidí bylo minulý týden v Turecku zatčeno kvůli jejich údajným vazbám na duchovního Fethullaha Gülena. Toho považuje Ankara za hlavního organizátora loňského pokusu o převrat. Policie v minulém týdnu uvalila vazbu až na dvě stovky lidí podezřelých z kontaktů se zakázanou Stranou kurdských pracujících, kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Tato strana již desítky let vede ozbrojený boj za nezávislost Kurdistánu na Turecku. Za rok od zmařeného puče uvalily turecké úřady vazbu na zhruba 50 000 lidí.
Konec války v Iráku a Sýrii se blíží. Zatímco islamisté ztrácejí další a další území, na dobytém teritoriu hrozí chaos a nové sektářské boje. Jednotlivá etnika a náboženské skupiny chtějí urvat každá pro sebe co nejvíce. Iráčtí Kurdové organizují v září referendum o nezávislosti. Jejich syrští soukmenovci usilují o vlastní autonomní území s názvem Rojava.
V Turecku začal v pondělí soudní proces se dvěma stovkami lidí, kteří čelí obvinění, že se podíleli na loňském pokusu o puč. Jde hlavně o vojáky, 26 z nich jsou generálové. Drtivá většina je stíhaná ve vazbě. Mezi obviněnými je i duchovní Fethullah Gülen, kterého turecké vedení označuje za inspirátora neúspěšného převratu. Gülen je souzen v nepřítomnosti, žije v americkém exilu. Mnoha obviněným hrozí doživotí.
Turecko zakázalo německým poslancům vstup na vojenskou základnu Incirlik. Momentálně ji přitom využívají německé ozbrojené síly. Oficiálním důvodem je to, že Německo poskytlo azyl tureckým vojákům, které Ankara obviňuje z podílu na loňském neúspěšném pokusu o puč. Na turecké rozhodnutí zareagovala i kancléřka Angela Merkelová, podle které bude Německo v takovém případě hledat nové místo. Zvažuje prý Jordánsko.
Markéta Všelichová a Miroslav Farkas stanou před soudem v Turecku znovu 12. června. Do té doby si dala turecká prokuratura čas na rozmyšlenou. Ankara dva Čechy, kteří byli zadrženi loni v listopadu na hranici s Irákem, viní z terorismu. Turecká média dvojici označují za členy kurdské skupiny YPG, která bojuje v Sýrii. Všelichová s Farkasem však tvrdí, že jsou pouze humanitárními aktivisty a v Iráku chtěli zřídit polní nemocnici.
Čtyřicet doživotních trestů a více než 1500 let vězení žádá prokurátor pro pachatele teroristického útoku. Čtyřiatřicetiletý Abdulgadir Mašaripov podle obžaloby 1. ledna zavraždil v nočním klubu Reina 39 lidí a zranil 79 osob. K atentátu se přihlásila organizace Islámský stát (IS).
Rozhodnutí českého parlamentu uznat masakr Arménů v Osmanské říši za genocidu odsoudilo turecké ministerstvo zahraničí. Kritizovalo i prezidenta Miloše Zemana. Podle tureckého velvyslance v Praze poslanci podlehli "arménské propagandě". Jerevan naopak výsledek hlasování přivítal. Poslanci v úterý v podvečer přijali usnesení, v němž odsuzují "genocidu Arménů a dalších národnostních a náboženských menšin na území osmanské říše". Česko dosud masakr Arménů za genocidu oficiálně neuznalo, vyslovil se tak pouze před dvěma lety sněmovní zahraniční výbor. Za genocidu sto let staré události také opakovaně označil prezident Miloš Zeman.
Z Evropské unie přišlo na účet turecké vlády podle vyjádření Ankary zatím jen 790 milionů eur. To je asi čtvrtina prostředků ze slíbených tří miliard eur, které měla EU poslat Ankaře v rámci loňské migrační dohody. V pondělí o tom informoval mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin, kterého citovala agentura Reuters. Mluvčí také uvedl, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zažádá o obnovení členství ve vládní Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP). To mu umožňuje změna ústavy, kterou Turci schválili v referendu 16. dubna.
Už v neděli Turci v referendu rozhodnou o nové ústavě, která má výrazně posílit pravomoci prezidenta. Příznivci změn tvrdí, že to umožní turecké demokracii a státu lépe fungovat. Odpůrci naopak prohlašují, že výsledkem bude "diktatura" a že současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který je ve svých projevech stále agresivnější, už nebude moci nikdo kontrolovat. Jak na referendum nahlížejí obyvatelé, zjišťoval reportér Aktuálně.cz ve východotureckém Karsu.
Na řeckých ostrovech v Egejském moři je oproti loňsku klidnější situace. Kontroly běženců jsou rychlejší a na moři hlídkují lodě, píše z Řecka zpravodaj Aktuálně.cz. Na ostrově Lesbos navštívil uprchlické tábory, kde mluvil s běženci i lidmi, kteří jim pomáhají. "Počet uprchlíků poklesl o 90 procent oproti situaci před dohodou s Tureckem. Za měsíc je jich tu teď jako dříve za den," říká například Krysztof Borowski z Frontexu. Evropa se ale bojí zmatků v turecké pohraniční stráži.
Turecko se nejprve rozkmotřilo s Nizozemskem a Německem. A teď si našlo nový cíl: oznámilo omezení spolupráce s Rakouskem jako partnerskou zemí NATO. Chce tak potrestat Rakousko jako člena Evropské unie za jeho návrhy na zákaz agitace tureckých politiků v zemi a na ukončení jednání o vstupu Turecka do unie. Znamená to, že Turci zřejmě omezí účast na zahraničních misích, kde bude i Rakousko.
Džihádistická organizace Islámský stát začala evakuovat z Rakky své vůdce. Očekává útok na toto "hlavní město" svého samozvaného státu. K Rakce se chystají jednotky vedené syrskými Kurdy a spoléhají na americkou podporu. Ta ale není automatická, Bílý dům o ní ještě nerozhodl. Sýrie je jen součástí zápasu o moc na Blízkém východě a USA musí brát ohledy i na další země.
Spor mezi tureckým prezidentem Recepem Erdoganem a Nizozemskem dál nabírá na síle. Erdogan kvůli zrušení cest tureckých ministrů do Nizozemska obvinil tamní vládu, že v roce 1995 nepřímo zavinila smrt 8000 muslimů v bosenské Srebrenici. Mluvčí turecké vlády následně pohrozil, že jeho země "přehodnotí" dohodu s EU, na základě které zabraňuje běžencům ze Sýrie pronikat přes moře do Evropy. Podle některých expertů stupňuje prezident Erdogan v zemi kampaň před dubnovým referendem, které má výrazně posílit jeho pravomoci. A z EU si vytvořil vhodného strašáka, jímž láká turecké voliče.
Nizozemci od středečního rána hlasují pro své favority v důležitých parlamentních volbách. Volební místnosti se uzavřou v devět hodin večer středoevropského času. Hned poté budou známy první odhady. Čeká se především na výsledek krajně pravicové Strany pro svobodu politika Geerta Wilderse. Ten už svůj hlas odevzdal. Proč jsou tyto volby tak důležité nejen pro Nizozemce, ale pro celou Evropu? A jak se do nich promítne roztržka mezi nizozemskou vládou a Tureckem? Odpovědi na klíčové otázky najdete v přehledu.
Spojené státy poslaly do Sýrie několik set těžce vyzbrojených příslušníků námořní pěchoty. Přesunuli se z válečných lodí kotvících ve Středozemním moři, napsal americký list The Washington Post. Podle něj mají pomoci v boji proti teroristické organizaci Islámský stát.
Turecké úřady zadržely v Ankaře ruskou občanku kvůli kontaktům s mužem, který loni v prosinci zastřelil ruského velvyslance Andreje Karlova. Informovala o tom turecká média. Třiatřicetiletá žena, kterou turecká média jmenují jako Jekatěrinu B., loni v listopadu údajně s vrahem velvyslance měla kontakty prostřednictvím aplikace WhatsApp. Podle tureckého deníku Hürriyet žena pracovala jako prostitutka v pětihvězdičkovém hotelu v Ankaře. Karlova loni 19. prosince zastřelil na vernisáži v ankarské galerii turecký policista Mevlüt Mert Altintaş, který byl v té době postaven mimo službu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan za jeho činem vidí hnutí islámského duchovního Fethullaha Gülena.
Desítky tisíc státních zaměstnanců v Turecku přišly o zaměstnání a tisíce dalších zůstávají ve vězení kvůli obvinění z terorismu po loňském nepovedeném pokusu o státní převrat. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil ze zosnování puče islámského duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA. V měsících po puči byly v Turecku rozpoutány čistky. O práci přišli armádní představitelé i policisté, ale také mnoho novinářů, akademiků a státních úředníků. "Vláda s námi nejedná jako s rovnoprávnými občany této země," říká Fatma Özerová. "Vypadá to, že chtějí, abychom zmizeli. Cítím se jako pohřbená zaživa."
Turecký prezident Erdogan po loňském vojenském puči výrazně posiluje svoje pravomoci. Pokud mu je v dubnovém referendu Turci schválí, zavládne podle české politoložky Lucie Tungul v zemi diktatura. Erdogana doposud v jeho autokratických tendencích brzdila mimo jiné snaha Turecka vstoupit do EU. Po zmrazení přístupových jednání s Bruselem ale ztrácí prezident podle Lucie Tungul zábrany. A může jako odvetu pustit do Evropy skoro pět milionů syrských uprchlíků, které má zatím Turecko na svém území. "Reálné to je," říká česká politoložka v druhé části rozhovoru pro Aktuálně.cz.
