Exprezident podpořil stovky kandidátů. Pokud v nadcházejícím hlasování vyhrají, bude to pro něj povzbuzením, aby za dva roky znovu kandidoval do nejvyššího úřadu. Jeho lež, že volby v roce 2020 byly zfalšované, mezitím ničí Spojené státy.
V republikánském Kongresu po listopadových volbách pravděpodobně posílí izolacionistické tendence. Pomoc Ukrajincům neskončí, ale bude nejspíš přiškrcena. Jak moc, závisí i na Evropanech.
Část amerických republikánů nechce pokračovat v podpoře Ukrajiny. Ne kvůli penězům, ale proto, že tiše souzní s ruským válečným zločincem, kterého omylem považuje za jakousi východní verzi Donalda Trumpa.
Nálepky s fašismem a nacismem jsou pro popis příčin vzestupu pravicových populistických stran a hnutí nepoužitelným a nebezpečným harampádím. Špatná, ledabylá diagnóza totiž vylučuje možnost úspěšné léčby.
Newyorská demokratická prokurátorka, která žaluje exprezidenta za majetkové nesrovnalosti, se už předem rozhodla, že podezřelý je vinen. Měla k tomu politický motiv. Je to průšvih, který Trumpovi může umést cestu zpět do Bílého domu.
Za slepou důslednost, s níž odmítají vidět a vnímat cokoli jiného než svůj šik za Trumpovými zády, by si tu porážku i zasloužili.
Demokraté se snaží změnit téma kongresových voleb. Místo referenda o Bidenovi z nich chtějí udělat souboj mezi ním a Trumpem. Spojené státy tak zažijí další negativní kampaň, jejíž hlavní zprávou bude, že zlo jsou ti druzí.
Američtí liberální politici i novináři přišli z bývalého šéfa Bílého domu o rozum. A jejich názoroví protivníci jsou na tom ještě hůř - ty může exprezident politicky úplně pohřbít.
Válka se sice odehrává na starém kontinentě, nejsou to ale Evropané, kdo by byl rozhodující silou v boji Ukrajinců proti Putinově agresi. Klíč v ruce drží Američané, jejichž odhodláni Kyjevu vojensky i finančně pomáhat je silnější.
Bývalý šéf Bílého domu vítězoslavně tančí na politických hrobech svých odpůrců. Jeho trumfovým esem se stala "velká lež" o ukradených prezidentských volbách. Poškozuje stranu i celou zemi.
Demokraté nejsou bez viny, svou kulturní progresí do společnosti vrážejí hluboké klíny. Ale řada je teď opravdu na republikánech. Myslí-li to se svou zemí do budoucna skutečně dobře, musejí se o to pokusit bez Trumpa, který politicky žije ze společenského rozdělení, zášti a zloby.
Nedávný výrok Nejvyššího soudu USA přinesl odpůrcům interrupcí sice důležité, ale nikoli definitivní vítězství. Republikáni slaví, jenže nic nekončí, boj pokračuje. Demokraté získali téma, které je sjednocuje a žene na barikády.
Američtí politici ještě stále dokážou překvapit. A tentokrát v dobrém. Biden dostane peníze na čisté zdroje a američtí výrobci na mikroprocesory. V Rusku a v Číně z toho bude mrzení.
Rozlomený politický proces ve Washingtonu je potravou pro lživou propagandu o úpadku Spojených států. Vyvolává však i skutečné pochybnosti u jejich spojenců.
Demokraté i republikáni mají podobný problém. Voličům se nezamlouvají jejich dosavadní lídři. Předešlá i současná hlava Spojených států avizují, že v roce 2024 půjdou do boje o Bílý dům. Lidé by ale rádi změnu. Modří hledají někoho mladšího, červení vyhlížejí trumpismus bez Trumpa.
Rozkol Ameriky na modrou (demokratickou) a červenou (republikánskou) začal na úrovni jednotlivých států, kde dnes lidé žijí podle odlišných zákonů a společenských norem. Konzervativní strážci ústavy teď ještě přilijí oleje do ohně.
Trumpovi voliči by chtěli jeho politiku, ale bez svého bývalého prezidenta by se už obešli. Boje a šarvátky, které setrvale vyvolává a provokuje, jsou už i pro ně únavné. To, co bylo na Trumpovi nové a zábavné, je už nudné a okoukané.
Česká zahraniční politika je po letech rozlomení srozumitelná a jednotná. Ve Washingtonu oceňují naši pomoc Kyjevu. Praha je pro Washington partnerem s cennou ukrajinskou zkušeností, o kterou se Američané zajímají.
Na rozdíl od aféry Watergate, kdy chtěli znát pravdu demokraté i republikáni, se Amerika teď rozdělila na dva národy. Republikáni věří v demokratické volební "podvody". Demokraté zase tvrdí, že republikáni chtějí omezit rovný přístup k volbám.
Spojené státy znají cenu svobody a jejich obyvatelé jsou ochotni pomáhat lidem odhodlaným ji bránit. Proto posílají Kyjevu zbraně a peníze. "Zaslouží si to," říkají o statečných Ukrajincích.
