Těžko najít mezi automobilovými inženýry slavnější jméno, než byl Ferdinand Porsche. Rodák z Vratislavic nad Nisou proslul jako autor nesmrtelného Volkswagenu Brouk, podílel se na vývoji předválečných závodních speciálů a je pochopitelně i zakladatelem slavné automobilky Porsche. Přesto všechny nápady "největšího autoinženýra 20. století" nebyly tak úplně geniální.
Babička jí odmala vyprávěla, že její praděda byl za druhé světové války partyzánem. V dospělosti se o téma romského odboje začala více zajímat a ponořila se do archivů. „Mám pocit, jako by byla historie psaná bez Romů,“ říká Vera Lacková, autorka filmu Jak jsem se stala partyzánkou, který uvedl festival Jeden svět a nyní je v online distribuci na platformě Dafilms.
Malé lotyšské městečko nestíhá úpět, jak se přes něj valí dějiny a režimy. Je to z bláta do louže. Mladík Ansis však na svět hledí očima prosťáčka, do jehož duše nemají jak proniknout sváry 30. a 40. let minulého století.
Zkušeností se sovětskými veliteli posbíral nepřeberně. S Rudou armádou bojoval v březnu 1943 u Charkova i Sokolova, na vlastní kůži zažil peklo karpatsko-dukelské operace.
Románovou kronikou Šikmý kostel nadchla čtenáře daleko za hranicemi Těšínského Slezska. Ještě před vydáním posledního dílu plánované trilogie se Karin Lednická rozhodla připomenout tragédii, která se odehrála v roce 1944 v obci Životice. Gestapo zde v odvetné akci zavraždilo šestatřicet mužů, následovalo zatýkání a odvážení do koncentračních táborů. O události dnes ví jen málokdo.
Symbolicky 15. března, tedy v den výročí německé okupace Československa, se pro veřejnost otevřel první Institut Paměti národa. Nachází se v centru Pardubic v podzemí nedávno zrenovované Machoňovy pasáže. Najdeme tu muzeum nové generace plné interaktivních prvků. Příběhy Paměti národa může návštěvník zažít jako pasivní účastník.
Parašutistům dával speciální výcvik, sám pak bojoval u Dunkerquu. Maršál Montgomery mu udělil britský Vojenský kříž za statečnost, českoslovenští komunisté jej ale záhy „ocenili“ degradací a vězením. Podcast Na cestě připomíná jedinečný životní příběh generálmajora Antona Petráka.
V červenci 1942 vznikl v ruském Buzuluku pod velením tehdejšího podplukovníka Ludvíka Svobody 1. československý samostatný polní prapor. Stal se základem Svobodovy armády, která v roce 1944 z východu osvobozovala Československo. Připomeňte si události a osudy lidí ve fotogalerii Aktuálně.cz.
Lidé mohou stále přispívat na zvon, který bude symbolizovat všechny zvony odvezené z Protektorátu Čechy a Morava. Dílo váží téměř 10 tun na připomínku 9 801 zvonů, které nacisté odvezli a roztavili. Iniciativa Sanctus Castulus jej v srpnu umístí na pražský Rohanský ostrov, odkud byly v roce 1942 shromážděné české zvony převezeny do nacistického Německa. Zvon bude druhým největším v metropoli.
V Česku začala unikátní sbírka na odlití velkého zvonu. Ten bude symbolicky připomínat 9 801 zvonů, které z kostelů, radnic a návsí zabavili za druhé světové války nacisté, aby z nich vyrobili zbraně. Zvon bude vážit 9 801 kilogramů a k vidění bude u Vltavy na pražském Rohanském ostrově. Půjde o druhý nejtěžší zvon v Česku, první je známý zvon Zikmund. Za projektem stojí spolek Sanctus Castulus.
Unikátní aplikace MemoGIS ukazuje, kde v Praze během druhé světové války bydleli pražští Židé, než byli deportováni a zavražděni nacisty. Ukazuje místa, kde byli lidé židovského původu šikanováni za malichernosti a trestáni za porušení protižidovských nařízení. Koupání v řece, jízda v tramvaji, nakupování ve špatné provozní době, vycházka v parku, návštěva restaurace... Vše bylo zakázané.
Od příjezdu Reinharda Heydricha, jednoho z nejvlivnějších nacistických pohlavárů, uplynuly koncem ledna 1942 pouhé čtyři měsíce. Jeho represivní mašinerie však za tu dobu způsobila odboji značné ztráty. Sokolská rezistence, bez jejíž pomoci by paraskupina Anthropoid Heydricha nikdy nezlikvidovala, přežila. O významné roli odboje v operaci Anthropoid je další díl seriálu Aktuálně.cz.
Pátrání historiků po osudech nevinných Čechoslováků uvězněných v sovětském gulagu přináší i zcela nečekané objevy. Třeba rozporuplný životní příběh Michala Krecula, který se v roce 1944 jako partyzán účastnil napadení skupiny ukrývajících se židovských odbojářů. Historik Adam Hradilek předkládá důkazy o jeho zapojení do dlouho neobjasněné vraždy deseti neozbrojených civilistů včetně čtyř žen.
Ve 104 letech zemřel nejstarší skaut v Česku Eduard Marek. Za války skončil na tři měsíce ve vězení, komunisté ho zase zavřeli do uranových dolů. „Měl jsem navrženo 25 let nebo doživotí, ale protože jsem zatvrzele zapíral, dali mi alespoň těch deset let. Skaut nám dával povinnost pomáhat bližnímu a tam, kde je to nejvíc potřeba,” vzpomínal v rozhovoru pro DVTV v roce 2019.
Od chvíle, kdy československá armáda začala přijímat do svých řad i ženy, uplynulo osmdesát let. Čechoslovačky přitom za druhé světové války sehrály důležitou roli v armádách hned na několika frontách. Jejich příběhy jsou však většinou dosud téměř neznámé. Na východní frontě v SSSR se přitom často dostaly přímo k boji a svoji statečnost projevovaly třeba jako zdravotnice či dělostřelkyně.
Z okupované republiky prchaly desetitisíce Čechů, Slováků i Rusínů. Ti, kteří vstoupili do bolševického Sovětského svazu, zpravidla skončili nespravedlivě v trestaneckých táborech. Sověti 3. ledna 1942 rozhodli, že vězněné čs. státní příslušníky amnestují, aby se mohli zapojit do boje s nacistickým Německem, jehož vojsko tehdy Rudou armádu drtilo. Mnoho vězňů zemřelo na vysílení či padlo.
Co má společného mýdlo s jelenem, portrét prezidenta Masaryka či deska Beatles? Za každým z těchto předmětů stojí jeden z "našich Němců". Tak vítá návštěvníka nová stálá expozice v Ústí nad Labem, kterou si nenechal při své cestě do Česka ujít německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Výstava připomíná osm století společného soužití Čechů a Němců. Některé exponáty byly 70 let ukryté na půdě.
Do atentátu na Reinharda Heydricha zbývalo 151 dnů. Na letišti Tangamere v jihoanglickém Sussexu se 28. prosince 1941, sešlo sedm mužů hned ze tří československých paraskupin. Josef Gabčík a Jan Kubiš z Anthropoidu byli mezi nimi.
Když před 80 lety zaútočila japonská armáda na americkou námořní základnu Pearl Harbor na Havaji, zemřelo 2335 amerických vojáků. Mezi těmi, kteří přežili, byl tehdy jednadvacetiletý Lauren Bruner. Na poslední chvíli se dostal z potápějící se lodi USS Arizona, kterou zachvátily plameny.
Franka Frištenského odmala formovali slavní zápasníci z otcova rodu, a tak se po emigraci z Československa profesionálně věnoval sportu. O předcích z matčiny strany nic nevěděl. Hana Kleinová synovi nikdy neřekla, že přežila koncentrační tábor a domů se vrátila jako sirotek. Při psaní knihy Moje máma z Terezína, která vyjde 1. prosince, proto pátral v archivech a zpovídal její spoluvězeňkyně.
