V roce 1945, kdy ulice anglických měst lemují nevyspravené nebo zdevastované budovy, vybombardované pozemky jsou zavalené sutí a domy připomínají ohromné zuby, ze kterých někdo vyvrtal kaz, se odehrává v češtině nedávno vydaný román skotské spisovatelky Muriel Sparkové. „Všichni slušní lidé byli chudí, alespoň se to obecně předpokládalo, a ti nejlepší byli chudí duchem,“ píše.
O Čechoslovácích, kteří bojovali za druhé světové války v zahraničí, se mluví často, příběhy ženských bojovnic jsou však téměř neznámé. V britských armádních pomocných sborech přitom působilo mnoho československých žen, a to nejen jako kuchařky či sekretářky, byly také řidičkami, meteoroložkami, tlumočnicemi, zbrojířkami i velitelkami přesunů konvojů. Jejich osudy zmapovala Karolína Stegurová.
Mezinárodně uznávaný spisovatel a ilustrátor Petr Sís tento pátek ve vyprodaném sále pražského Centra současného umění Dox pokřtil české vydání své knihy Nicky & Věra.
Bedřich Homola působil během první světové války v československých legiích, za druhé světové války byl významnou osobností protinacistického odboje, za což ho Němci popravili. I tak, nebo spíše právě proto, na něj komunisté nechali zapomenout. Jeho vnuk Zdeněk Homola, jenž o něm napsal knihu, v rozhovoru při příležitosti Dne válečných veteránů říká, že o jeho zásluhách dlouho nevěděl ani on sám.
Den válečných veteránů, čili 11. listopad, odkazuje ke konci 1. světové války. V Česku je oficiálně připomínán od roku 2004. Zřejmě největší letošní akce se ve čtvrtek koná na náměstí Míru v Praze. Prohlédněte si vojenskou techniku či zbraně, které budou od 10 hodin k vidění. Například transportér Titus, legendární Jeep Willys a Humvee, ale také výstroj čs. legionářů z období 1914-1920.
Osahávání, nucení k pohlavnímu styku či vyhrožování léčbou elektrošoky. To jsou některé výpovědi pacientek známého psychiatra Jana Cimického. DVTV svědectví poskytla i televizní moderátorka Martina Hynková Vrbová. Hostem je i senátorka z ODS Miroslava Němcová. Novou očkovací kampaň ministerstva okomentuje neurolog Martin Jan Stránský a na závěr příběh ztraceného náramku z 2. světové války.
Otřesy tichomořské sopky Suribači vyzvedly z mořského dna vraky dvou desítek lodí. Vojáci Spojených států je na místě potopili během bitvy o ostrov Iwodžima na konci druhé světové války. Šlo o jedno z nejkrvavějších střetnutí v dějinách americké námořní pěchoty.
V říjnu 1941 z Alexandrie vypluli příslušníci Československého praporu 11 - Východního do libyjského přístavu Tobruk, který za druhé světové války bránili proti nacistům. Ti jim posměšně říkali "pouštní krysy". V německo-italském obklíčení vydrželi Čechoslováci spolu s Brity, Australany a Poláky až do 10. prosince 1941, kdy prolomili pozice nepřítele. Nakonec však Tobruk 21. června 1942 padl.
V dubnu 1944 dva slovenští Židé uprchli z koncentračního tábora v Osvětimi, aby svědčili o holokaustu a existenci plynových komor. Filmové drama Zpráva připomíná, že po útěku museli vynaložit téměř stejně vyčerpávající úsilí, aby o pravdivosti svých slov přesvědčili svět.
Výstava fotografií nedávno zesnulého Pavla Diase v pražském Domě U Černé Matky Boží připomíná 80. výročí zahájení židovských transportů z českých zemí. Jmenuje se Torzo - Vzpomínky pro budoucnost a potrvá do 28. listopadu.
Ani v těch nejnebezpečnějších situacích neztrácel palubní střelec čs. perutě RAF Eduard Šimon humor. Kolegové si ho za války vážili i kvůli mimořádné odvaze. Po komunistickém puči však byl z armády vyhozen a 15. října 1949 za dodnes ne zcela jasných okolností zahynul při přestřelce s příslušníky SNB. Ve druhé polovině 60. let byl na popud jeho manželky Emilie případ znovu prošetřován.
Otakara Batličku, nevšedního dobrodruha, cestovatele, spisovatele, radiotelegrafistu a neohroženého protinacistického bojovníka v jedné osobě, zatklo gestapo před osmdesáti lety 14. října 1941. Po nelidském mučení ho zavraždili benzenovou injekcí do srdce v Mauthausenu 13. února 1942 přesně v 15:16, jak vyplývá z německých záznamů o chování odbojářů v posledních vteřinách jejich života.
Život Otakara Batličky, spisovatele, dobrodruha, jakých je málo, vynálezce, sportovce, ale také výjimečného radiotelegrafisty a neohroženého bojovníka proti totalitě, ukončila 13. února 1942 dávka benzenu vstříknutá injekcí přímo do srdce. Gestapo ho dopadlo 14. října 1941. Připomeňme si obrazem život tohoto pozoruhodného muže, na jehož mistrně vypointované povídky se vždy dychtivě čekalo.
Adam Hradilek, historik Ústavu pro studium totalitních režimů, dokončuje knihu o Petru Artonovi - českém letci RAF, který ale po válce pomáhal komunistům k moci a v Británii působil jako komunistický agent. "V den, kdy přišla poslední úprava mé knihy před tiskem, měl pan Arton pohřeb. S knihou se minul o pár týdnů," říká Hradilek. Petr Arton zemřel 6. října 2021, za tři měsíce by mu bylo sto let.
V roce 1942 sdílela drtivá část České pravoslavné církve se svým národem jeho největší ponížení a utrpení. Ale i hrdinství. Po likvidaci zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se sedm nejhledanějších vojáků v protektorátu ukrylo v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze. Po jejich odhalení byly zatýkáni pravoslavní činovníci, mnohé v září a říjnu nacisté zavraždili.
Před 128 lety, 27. ledna 1895, se narodil legendární velitel Pražského povstání generál Karel Kutlvašr. Životní útrapy, zatčení komunistickou StB i okamžiky jeho propuštění z nespravedlivého žaláře svěřila Kutlvašrova žena Jelizaveta svému deníku. "Dva esenbáci Karlíčka odvedli. U nás zůstali čtyři muži a udělali prohlídku. Nebyla jsem polekaná, ale šíleně rozzlobená," vzpomínala na osudný den.
Před 76 lety, 1. října 1946, tribunál v Norimberku vynesl dvanáct rozsudků smrti a dalších trestů pro představitele německého nacistického režimu. Podívejte se v unikátních fotografiích na příběhy lidí, kteří byli za zločiny během války odsouzeni a mnozí přitom tvrdili, že o nich buď nevěděli, nebo jenom museli poslouchat rozkazy.
Leningradská symfonie skladatele Dmitrije Šostakoviče tuto středu večer ve vyprodané Dvořákově síni pražského Rudolfina zahájila 126. sezonu České filharmonie. Dílo, které se stalo symbolem boje proti fašismu, uvedl šéfdirigent Semjon Byčkov.
V letech 1935-1938 Československo budovalo opevnění tvořené betonovými bunkry různých velikostí a typů, zejména v oblasti hraničních hor. Méně známou součástí této obranné linie je tzv. Pražská čára, pás betonových pevnůstek táhnoucí se Čechami od severu k jihu. Byly jich stovky, dochovalo se jen několik. Jsou připomínkou okupace, která Československu vzala možnost se účinně bránit agresi.
Plzeň drží smutek. V USA v pondělí zemřel v 99 letech americký veterán Earl Ingram, který v květnu 1945 s jednotkami generála George Pattona osvobozoval město.
