2. světová válka



Jak válčili Fajtl a autor Nebeských jezdců. Film o letcích RAF zahrne neznámé záběry
Odyseu dvou českých letců britského královského letectva RAF, kteří bojovali na západní i východní frontě druhé světové války, odvypráví dokumentární film Tomáše Bojara nazvaný Good Old Czechs. Složen je výhradně z dobových záběrů, které tvůrci shromáždili z archivů po celé Evropě. Spousta jich dosud nebyla k vidění.



Oběti heydrichiády dostaly po 80 letech jména. Známy jsou teď i osudy jejich vrahů
Vraždění českých vlastenců nacisty, heydrichiáda, trvala od 27. května do 3. července 1942. Byla to odveta za likvidaci architekta holokaustu a špičky nacistické hierarchie Reinharda Heydricha. Historik Vojtěch Šustek vůbec poprvé zveřejňuje jména a osudy stovek lidí, kteří řádění gestapa a popravčích čet před 80 lety nepřežili. Uvádí i jména a poválečné osudy velitelů nacistických komand.



V Letech začala demolice vepřína. U obce vznikne památník romským obětem holocaustu
Na okraji obce Lety u Písku začala v pátek demolice bývalého areálu vepřína, na jehož místě stál během druhé světové války romský koncentrační tábor, ve kterém zemřely stovky vězňů. Na jeho místě vláda plánuje během příštího roku vybudovat památník obětem holokaustu, který bude stát přes 100 milionů korun.



Vylodil se v Normandii a skončil v lágru. Před 100 lety se narodil generál Paroulek
Jan Paroulek, poněkud pozapomenutý hrdina druhé světové války, se narodil přesně před 100 lety. Český rodák z Osečku u Poděbrad se při bojích v západní Evropě vypracoval z pěšáka až na velitele tankové čety. Jeho úspěšnou kariéru však utnul nástup komunismu a pobyt v Jáchymovských uranových dolech.



V hromadném hrobě v Polsku se našel popel 8000 obětí z koncentračního tábora
V hromadném hrobě na severu Polska, nedaleko nacistického koncentračního tábora Soldau, byl odhalen popel 8000 lidí. Obsahoval 17,5 tuny lidského popela, napsala BBC.



Nacisté v protektorátu nakradli deset tisíc zvonů. Do Prahy se vrátí jeden památný
Na pražském Rohanském ostrově umístí nový pamětní zvon o hmotnosti 9801 kilogramů. Váha zvonu symbolicky odkazuje k 9801 zvonům, které byly odvezeny z protektorátu v létě roku 1942 do hamburských válečných továren. Nacisté je odváželi právě z místa na Rohanském ostrově, které bylo označováno jako hřbitov zvonů. Půjde o druhý nejtěžší zvon v Česku, první je známý Zikmund ze svatovítské katedrály.



Krvavá bitva muže proti muži. Jak Sověti s pomocí mrazu ubránili Stalingrad
Dobytí Stalingradu mělo pro německého diktátora Adolfa Hitlera zvláštní význam - jeho zničení pro něj představovalo konec Sovětského svazu. Rudá armáda ale s vypětím všech sil a s pomocí mrazivého počasí město ubránila. Před osmdesáti lety, v lednu 1943, bitva vrcholila.



"Dala se mučit a slova neřekla." Příběhy Čechů, kteří pomáhali ukrytým parašutistům
"Nebyl spáchán zločin, byl vykonán soud a trest, soud dobře uvážený a trest dobře připravený," pronesl 30. května 1942 k likvidaci říšského zastupujícího protektora Reinharda Heydricha v londýnském proslovu k domovu tehdejší exilový ministr Jaroslav Stránský. Parašutistům pomáhaly stovky lidí, mnohdy je nezlomilo ani tvrdé mučení gestapa. Aktuálně.cz přináší příběhy několika z nich.



Parašutisté padli po sedmi hodinách boje. Jejich těla zahrabali u zdi, hlavy zmizely
Boj sedmi parašutistů, kteří se podíleli na likvidaci jednoho z nejvlivnějších nacistů a architekta holokaustu Reinharda Heydricha, má i po 81 letech citlivá tajemství. Historici si pokládají dvě hlavní otázky: Co se stalo s těly parašutistů? Kde skončily lebky, jež jim němečtí patologové z archivnických důvodů odňali? Jejich zodpovězení má podle expertů pro Česko stále nemalý historický význam.



Mysteriózní ruiny v Krušných horách. V nacistické továrně pracovali i váleční zajatci
Schody, které nikam nevedou. Fotogenické ruiny bývalé nacistické továrny a zajateckého tábora Sauersack na Rolavě uprostřed Krušných hor lákají čím dál více turistů. Táhne je sem nejen industriální, téměř mysteriózní, vzhled památky, ale i bohatá historie.



Transport, utrpení, boj. Neznámé osudy Čechů, které drtil nacistický i sovětský teror
Po pádu Polska v roce 1939 nacisti plánovali zřídit v bažinách okolo Lublinu „židovskou rezervaci“. Později do odsunu zařadili také Židy z okolí Ostravy. Na mapě deportací se tak objevilo další místo, návrší u Niska nad Sanem ve východní části okupovaného Polska. Osobně je vybral vedoucí židovského referátu Hlavního úřadu říšské bezpečnosti Adolf Eichmann. Historici zmapovali osudy těchto lidí.



Hitlerova katedrála z oceli. Kanonáda trvala hodinu a půl, než šel Bismarck ke dnu
Chlouba nacistického námořnictva a jedna z největších bitevních lodí, které bojovaly ve druhé světové válce. Adolf Hitler doufal, že za pomoci Bismarcku dokáže třetí říše přerušit lodní zásobování Velké Británie, tím celou zemi vyhladoví a donutí ke kapitulaci. Plán ale nevyšel. Projděte si příběh "katedrály z oceli", která se potopila 27. května 1941 po souboji s bitevními loděmi.



Heydrichiáda je německý sprint, oslava odvahy, atentát. Polovina deváťáků výraz nezná
U příležitosti 80. výročí od likvidace jednoho z nejvlivnějších nacistů Reinharda Heydricha připravila redakce Aktuálně.cz test pro žáky devátých tříd. Cílem bylo zjistit, zda znají okolnosti atentátu. Ukázalo se, že žáci mají povědomí o tom, jakou funkci Heydrich zastával nebo jak se jmenovali parašutisté, kteří ho smrtelně zranili. Cizí jim je ale pojem heydrichiáda a neznají důsledky atentátu.



Obrazem: Josef Gabčík, Jan Kubiš a ti druzí. Ze 101 parašutistů přežilo jen padesát
Atentát na jednoho z nejvlivnějších nacistů Reinharda Heydricha je natolik výjimečným činem Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, že z paměti lidí "vymazal" mnohdy tragické osudy 101 čs. parašutistů vysazených do okupované vlasti z Velké Británie. Nemluvě o těch z Východu. Válku přežila polovina. U příležitosti 80. výročí akce Anthropoid připomínáme skupiny vysazené ve stejné době jako Gabčík s Kubišem.



První výsadky úkol v protektorátu nesplnily, končily tragicky. Anthropoid je výjimkou
Vlast opouštěli v roce 1939. Poměry doma byly v době jejich návratu dramaticky jiné: lidé měli větší strach, gestapo bylo zkušenější a tím také nebezpečnější, okupační úřady svědomitější. Parašutisté byli sice vycvičeni, nepočítali ale s drsnou realitou protektorátu. Z první vlny výsadků tak většina padla v boji či byla popravena. K výročí akce Anthropoid připomínáme osudy dalších výsadkářů.



Konec války. Pro Stalina jsme byli válečnou kořistí, padlí rudoarmějci za to nemohou
Ruští vojáci v uniformách sovětské Rudé armády osvobozovali v roce 1945 Československo, jejich následovníci dnes vedou na Ukrajině stejně nemilosrdnou válku jako tehdy německý wehrmacht. Jak si tedy 8. května připomenout Den vítězství nad nacismem, když navíc 1., 2. a 4. ukrajinský front Rudé armády, který bojoval v okupovaném Československu, tvořili až ze 60 procent Ukrajinci.



Pět dní boje povstalců vedených generálem Kutlvašrem, které vstoupily do historie
Pražské povstání se stalo největší bitvou Čechů na vlastním území v moderních dějinách. Velel mu generál Karel Kutlvašr. Pět krvavých dní vstoupilo do historie. Jeho hlavní aktéry ale po válce semlela komunistická moc. Že si Praha vyjednala kapitulaci okupačních armád dřív, než dorazila Rudá armáda, se Moskvě politicky nehodilo. Kutlvašr byl 11,5 roku nespravedlivě vězněn. Zemřel v roce 1961.