Obálce knihy vévodí zrezivělý klíč. Na zvonění klíči už přitom v listopadu 1989 nedošlo. Moci se chopila armáda a lidové vzedmutí po deseti dnech zadusila. Komunisti tak v této zemi vládnou dodneška. Alespoň v novém románu Aleny Mornštajnové nazvaném Listopád, který vychází tento čtvrtek.
Po šesti letech se v soudní síni vyjasnilo, zda byla policejní omezení na pražském Albertově v roce 2015 přiměřená. Opatření při oslavách výročí sametové revoluce byla nejtvrdší za dlouhou dobu. Na akci za účasti tehdejšího Bloku proti islámu vystoupil prezident Miloš Zeman. Kvůli uzávěře se nemohl přidat k vedlejšímu průvodu aktivista, který nyní uspěl s žalobou. Aktuálně.cz verdikt prostudovalo.
Historicky první předseda Senátu a předseda první polistopadové české vlády dnes slaví osmdesáté narozeniny. A hledá výřečnost, která mu v politice tak často chyběla.
Sami sobě už roky utíkáme, sami sebe už roky neznáme, rozptýleni všedností, starostmi i zábavou. Virus se nás pokusil odvrátit od nudy konzumu, klepe na dveře naší podstaty.
V době, kdy se máme snažit dodržet vlastní slib a platit dvě procenta HDP (nebo aspoň 1,4 procenta) na obranu, jsme zase cukli. Babiš si zalavíroval a cukl.
Jsme už tak lhostejní, že nám musí vláda zakazovat vylézt z domu, protože se bojí, že budeme mejdanovat? Snad ne. Ale je na pováženou, jak trpně ta omezení, jež vláda neumí ani pořádně odůvodnit, přijímáme.
Lidé by se neměli nechat zblbnout, musí si pomoci sami, stále je to obrovská šance, říká Lída Rakušanová, která promlouvala k Čechům z Rádia Svobodná Evropa. Všichni se po revoluci těšili na to, že když režim padl, je už všechno v pořádku a můžou se těšit na světlé zítřky. Ale neuvědomovali si, že je potřeba nějaké zítřky vybudovat, líčí novinářka, které vyšla kniha vzpomínek Svobodná v Evropě.
Letošní připomínky brutální akce Sboru národní bezpečnosti proti studentům 17. listopadu 1989 proběhnou kvůli pandemii v porovnání s minulými lety nesrovnatelně skromněji. Připomeňme si proto impuls, který vedl k pádu komunistické totality několika dobovými snímky, ale i těmi z oslav svobody a demokracie.
Historie sporu o to, jak se má vůbec samotný svátek jmenovat, dobře odráží dilema, které dnes se svou komunistickou historií máme.
„Jsem vytrvalostní typ, žádný sprinter,“ říká Jiří Černý. Přestože mluví o sportu, totéž platí o jeho celoživotní novinářské činnosti. 64 let poté, co napsal první článek o muzice, se nejznámější a nejstarší stále činný český hudební kritik dočkal mimořádného uznání. V sobotu večer byl uveden do Síně slávy cen Anděl.
Bylo by fajn, kdyby předseda Senátu Miloš Vystrčil kandidoval na Hrad, kde kdysi prezidentoval Václav Havel. Ale hlavně je fajn, že se vrací k hodnotám listopadu 1989.
Materiálové studie o činnosti československých bezpečnostních složek v listopadu 1989 zahrnul historik a od roku 2017 poslanec za ODS Pavel Žáček do nedávno vydané knihy Jakešovo gestapo. Představuje důležitý zdroj poznatků a s dalšími klíčovými prameny, na jejichž publikaci se nezřídka rovněž podílel padesátiletý Žáček, tvoří nepřehlédnutelný dokumentační monument.
"Autor, který vám říká, že pravda neexistuje nebo že všechny pravdy jsou pouze relativní, vás žádá, abyste mu nevěřili. Tak mu nevěřte," varoval zesnulý myslitel před postmodernou.
V Česku neexistuje větší dobročinná nezisková organizace, než je Člověk v tísni. A nikdo takovou organizaci neřídí déle než Šimon Pánek. Jeden ze studentských vůdců z listopadu 1989 dnes řídí kolos s obratem dvě miliardy korun a desítkami tisíc klientů doma i ve světě. V rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že elity podcenily vývoj po sametové revoluci a nyní z toho těží populisté.
Pokud čteme ve zprávě BIS za rok 2018 „mezi řádky“, můžeme konstatovat, že premiér a vláda službu podporují i přes to, že vnímá Hrad, Miloše Zemana, jako jakéhosi agenta Ruska a Číny. Babiš tedy balancuje Zemana a zjevně drží ve funkci šéfa BIS Michala Koudelku. Považuje ho (tak on přemýšlí) za výhodu pro sebe. Doufejme, že se to nezmění.
Agenti v šedivých ulicích Prahy, odposlechy a temné hry estébáků. To vše v kulisách pádu komunistického režimu v Československu.
Poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD) 17. listopadu 1989 sice nebyl na Národní třídě, ale zákrok tehdejší komunistické moci proti studentům na něj intenzivně dolehl. Deník Aktuálně.cz v archivních dokumentech narazil na informaci, že ve svém zaměstnání zorganizoval petici proti zásahu. Její osud ale ilustruje, že v prvních dnech po 17. listopadu ještě nebyla situace zdaleka jasná a rozhodnutá.
I po třiceti letech si grafik Pavel Šťastný vybavuje chvíli, kdy se dozvěděl, že jeho návrh, jak má vypadat logo Občanského fóra, vyhrál. "Bylo to ve dvě hodiny v noci, samozřejmě to bylo překvapení," vzpomíná Šťastný, který tehdy jako student stávkoval ve škole. Postupem času se stal uznávaným grafikem a letos také spolupracoval s lidmi, kteří pořádali oslavy výročí sametové revoluce.
Když uprostřed války C. S. Lewisovi už zaléhaly uši z nenávistné rétoriky, vypsal se z toho v Radách zkušeného ďábla - knize fiktivních dopisů protřelého pekelníka začínajícímu kolegovi. Po vzletných slovech, která přinesl sváteční víkend, si na prahu nového týdne zaslouží připomínku přísloví o ďáblovi, který toho moc nenaspí.
Součástí oslav 30. výročí sametové revoluce byl na Národní třídě i videomapping portálu Paměť národa. Na fasády domů se promítaly třeba tváře lidí, kteří se komunistickému režimu postavili, nebo mu naopak věrně sloužili.
