Na začátku listopadu 1989 visely politické změny v Československu ve vzduchu. Všude kolem režimy ustupovaly: v Polsku, Maďarsku a východním Německu. V severních Čechách však bylo ve vzduchu především obrovské znečištění. Zamoření smogem, průmyslovými zplodinami dosáhlo právě v listopadu 1989 nejkritičtějších hodnot za více než pět let.
Dnes zas musíme začít číst mezi řádky, TV Barrandov je nejhorším případem, jak se dá manipulovat a na tom získávat divácký rating. Mluvčí prezidenta nemůže mít televizní pořad a současně být nestranným mluvčím nestranného prezidenta. Politici média zneužívají, u nás se počítá s tím, že když si někdo kupuje média, dělá to účelově, říká Pavel Štingl, autor výstavy Komunikace 89.
Za komunismu se žilo lépe, všechno bylo levnější - to je asi nejčastější argument zastánců doby před rokem 1989. Zda to tak skutečně bylo, zjistíte v rozsáhlém přehledu Aktuálně.cz. Podle dat českých statistiků jsme porovnali nejen platy, ale také ceny zboží. Spočítali jsme, jak dlouho bylo a je potřeba šetřit na pračku nebo auto i jak se za poslední tři desetiletí změnila spotřeba domácností.
Většina seniorů tvrdí, že se v uplynulých 30 letech v porovnání s dobou před listopadem 1989 zlepšila životní úroveň jejich rodin. Na druhou stranu se podle nich zhoršily vztahy mezi lidmi a horší je i politická kultura a chování politiků. Co se týče možnosti vyjadřovat svobodně své názory, zhruba čtvrtina lidí starších 60 let nezaznamenala v tomto ohledu změnu.
Heleně Vodenkové bylo 18 let, když se 17. listopadu 1989 ocitla uprostřed vřavy na Národní třídě. K účasti na protestním studentském pochodu z Albertova ji tehdy přemluvila sestra. Letos se stala tváří fotografické knihy Jana Šibíka s názvem 1989, aniž o tom dopředu věděla. Tajuplná madona se svíčkou chodí ukazovat svůj nesouhlas s vládou dodnes, bojí se totiž, že se nesvoboda do Česka vrátí.
Za svobodu bojovali desetiletí a vyhráli. Přesto si myslí, že úplně vyhráno nebude nikdy. "Nejvíce je svoboda ohrožena, když si myslíme, že už ji máme zajištěnu," varuje Petr Pithart. "Před první světovou válkou či na konci 20. let v Německu byla většina lidí zaskočena – ale už bylo na všechno pozdě," dodává. Aktuálně.cz přináší v seriálu Tváře vzdoru '89 vzpomínky těch, kteří vzdorovali totalitě.
Češi i Slováci se shodnou, že sametová revoluce měla smysl. Mezi národy se ale najdou odlišnosti. Téměř dvakrát tolik Slováků než Čechů si myslí, že se za komunismu žilo lépe. Na rozdíl od Čechů si také Slováci stěžují třeba na polistopadové zdravotnictví a nedostatek pracovních příležitostí. Plyne to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění a sociologických ústavů obou zemí.
"Komunisty nenapadlo při protirežimních protestech v roce 1989 jiné řešení než rozhánět demonstrace silou. Věřili, že když rozbijí dostatek lebek a zpřelámou dost kostí, dostaneme strach a necháme toho. Strach jsme měli. Ale vzdát jsme se nechtěli," říká v seriálu profilových rozhovorů k 30. výročí listopadové revoluce 1989 někdejší studentský vůdce a dnes diplomat Václav Bartuška.
Čím nižší mají lidé vzdělání, tím více vzhlížejí k době před rokem 1989 v tehdejším Československu. Podle průzkumu společnosti NMS Market Research pro Paměť národa hodnotí jednoznačně kladně dobu po roce 1989 jen 36 procent lidí nad 40 let.
Ústavní soudce Suchánek citoval z Nového zákona. Držme se toho: bázeň a čest nepatří lidem, kteří se rozhodli jít proti demokratickým principům.
U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz několik desítek osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Jsme součástí euroatlantické civilizace, i když se nás parta zoufalců neustále snaží zařadit jinam," říká umělec a výtvarník Zdeněk Řanda (* 1979) alias Pasta Oner.
Dokud se pražské letiště jmenuje po Václavu Havlovi, je to letiště moci bezmocných hrdinů. Pokud by ho přejmenovali po Karlu Gottovi, stalo by se z něj letiště moci totalitních mocných, kteří dokázali zlomit páteř i mistrům, jako byl popový zpěvák Karel Gott.
U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovil online deník Aktuálně.cz třicet osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Chránit svobodu a demokracii je trvalá klopotná práce," odpovídá v anketě eurokomisařka Věra Jourová (*1964).
U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz třicet osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Nesmíme se nechat zastrašit," odpovídá v anketě jeden z nejslavnějších českých hokejistů Dominik Hašek (* 1965).
Narodila se po sametové revoluci, vyrostla ve svobodném Česku. Handicapovaná surfařka Kristýna Křenová v anketě Aktuálně.cz k výročí 17. listopadu 1989 odpovídá na to, co pro ni znamená Václav Havel i život v demokracii. „Svoboda pro mě znamená úplně nejvíc. Žiju život, který postrádá kus svobody, nemůžu se svobodně hýbat. O to víc si vážím jiných svobod,“ říká sportovkyně.
Fotograf Jaroslav Kučera patří k legendám české fotožurnalistiky. V rozhovoru popisuje, jak vznikl jeho ikonický záběr Václava Havla objímajícího Alexandera Dubčeka. Situace nastala poté, co se dozvěděli, že odstoupil Ústřední výbor komunistické strany v čele s nepopulárním a vysmívaným Milošem Jakešem. Hovoří také o tom, jak se v roce 1989 fotilo, a o své nové knize Sametová revoluce.
Příběh chartistů Chnápkových je jen těžko uvěřitelný. Ukazuje, že některých koutů Česka se revoluce v listopadu 1989 a návrat demokracie nijak nedotkly a vše zůstalo takřka při starém - komunističtí vládci, soudci i úředníci jsou stále na svých místech a rodina Chnápkova s nimi řeší problémy doteď.
U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz třicet osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Myslím, že utkání ještě není ani zdaleka u konce, ale zatím to vidím spíš na remízu," odpovídá v anketě novinář a moderátor DVTV Martin Veselovský (*1972).
"Chtěli jsme žít svůj vlastní život a ne podle většiny. Podle toho, že se něco má," vysvětluje jeden z představitelů undergroundu František "Čuňas" Stárek své tehdejší a vlastně i dnešní postoje. Z kriminálu byl propuštěn 26. listopadu 1989 a ihned se zapojil do ustavování Občanského fóra. V seriálu Tváře vzoru ´89 přinášíme vzpomínky těch, kteří vzdorovali komunistické totalitě.
Čínské oslavy sedmdesáti let vzájemných vztahů se včera na pražském Žofíně zúčastnil i český prezident. Chybět bude naopak u oslav třicátého výročí 17. listopadu. Je dobré si občas připomenout, co kdy vlastně slavíme a proč.
