Po celém světě se dnes oslavovalo 100. výročí ukončení první světové války. Do Paříže na vzpomínkovou ceremonii přijeli Donald Trump, Angela Merkelová, Vladimir Putin a dalších asi 70 politiků. Dění kolem oslav nejen ve Francii sledujeme v on-line reportáži.
Ruská místa, kde před sto lety bojovali a umírali za republiku čs. legionáři (a po jejím vzniku 28. října 1918 ještě pak další dva roky), navštívila dosud nejreprezentativnější česká sestava: potomci legionářů, členové obce legionářské či náměstkyně ministra obrany Alena Netolická s experty svého týmu. A byla to týdenní, místy velmi emotivní a napínavá, mise. "Existenci našeho státu bereme jako samozřejmost, jenomže když stojíte u hrobu třiceti legionářů kdesi na Urale, bez jejichž oběti bychom tu možná nebyli, tak se vás to obrovsky dotkne. Člověka to změní," svěřuje se Dagmar Martínková, předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně. Ve fotogalerii shrnujeme putování po stopách čs. legií v Rusku.
Ve Štrasburku se uskutečnila první vzpomínková akce ke sto letům od konce 1. světové války. Na koncertu francouzsko-německého přátelství v katedrála zazněla díla Ludwiga van Beethovena i Claudea Debussyho.
Kdybychom před sto lety zůstali v jednom státě, pravděpodobně by nás minul nacismus i komunismus, míní předseda Koruny České Petr Nohel. Jeho strana usiluje o obnovu monarchie v současných hranicích. Měli jsme zůstat součástí Rakouska-Uherska a stát reformovat tak, jak si přál král Karel, vysvětluje Nohel. Prezident je sice nejvyšší, ale pořád jen úředník, který má za deset let padla, nikdy nebude mít takovou morální autoritu jako panovník, domnívá se.
Monarchistický kvíz je vhodný i pro republikány.
V roce 1918 sváděli českoslovenští legionáři rozhodující bitvy s ruskými bolševiky. Dodnes na ně Rusové nevzpomínají lichotivě a jsou neochotní jim stavět pomníky. Sledujte videoreportáž Tomáše Vlacha.
Před sto lety, v létě a na podzim 1918, sváděli českoslovenští legionáři rozhodující bitvy s ruskými bolševiky. I když na své východní "československé" frontě byli úspěšní, proti obrovské síle revoluce sovětů neměli šanci. Jejich angažmá zůstalo v Rusku dodnes v historické paměti. Většinou však ne zrovna v pozitivním světle.
U francouzského Darney se 30. června 1918 shromáždilo na 6000 legionářů, aby přísahali věrnost československému státu. Přečtěte si rozhovor s pravnukem tehdejšího legionářského kapitána.
I sto let po skončení první světové války lze narazit na v podstatě neznámé a přesto velmi zajímavé snímky z té doby. Milovníci historických snímků mají nyní jedinečnou možnost jeden takový soubor vidět. V pražské galerii Zahradník právě vystavují fotografie makedonských Romů pořízené německými vojáky. Jde o velmi zajímavou etnografickou sondu do doby dávno minulé.
Před 100 lety, 28. dubna 1918, zemřel v Terezíně muž, který dal záminku k první světové válce. Bosenskosrbský student Gavrilo Princip, vrah arcivévody Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželky Žofie Chotkové.
Nový film režiséra Petera Jacksona o první světové válce se zaměří na tehdejší každodenní starosti, nikoliv na bitvy a strategie. Snímek, který vzniká ve spolupráci s britským Imperiálním válečným muzeem u příležitosti oslav konce první světové války, bude mít premiéru na podzim tohoto roku.
Je tohle ještě Evropa? Je to ještě křesťanství, kde Kristus nabádá "Mějte jedni druhé za přednější sebe"?
Hitlerova kniha Mein Kampf, která v Německu po letech znovu vyšla, se prodávala velmi dobře. Loni si ji koupilo 85 tisíc lidí. Neznamená to ale, že by Němci sympatizovali s Hitlerem: knihu podle historiků kupovali zájemci o dějiny nebo učitelé. Historici, kteří knihu vydali, ji navíc považují za potřebnou. Lidé by se podle nich měli seznámit s tím, jak fungovala propaganda.
Rusko se rozloučilo se zavražděným velvyslancem Andrejem Karlovem, kterého v pondělí zastřelil v Ankaře turecký policista. Prezident Putin zahájil ve čtvrtek v Moskvě na ministerstvu zahraničí ceremonii, kterou odpoledne uzavřela zádušní mše odsloužená přímo pravoslavným patriarchou Kirillem. Karlov dostal od Vladimira Putina posmrtně čestný titul Hrdina Ruska, nejvyšší vojenské vyznamenání v zemi. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov o mrtvém diplomatovi prohlásil, že "zemřel na bojové pozici". Jeho vražda vztahy mezi Tureckem a Ruskem zatím příliš nezhoršila, může ale být impulsem k tvrdšímu potlačování opozice v Turecku.
Zapomenutými hrdiny jsou Češi v srbských legiích. Sto let v těchto dnech uplynulo od jejich prvního bojového nasazení u měst Dobrudža, Kokardža či Amzač. Přestože byli jedni z prvních vojáků bojujících za vznik samostatného Československa, ví o nich dnes jen málokdo. O důvod víc, proč si je u příležitosti celosvětového Dne válečných veteránů připomenout. Ten připadá na 11. listopadu, jelikož přesně před 98 lety, v roce 1918, skončila první světová válka.
Unavení vojáci spící v rozbahněném zákopu, rozbořená města, zajatí němečtí vojáci, kteří vypadají jako dobrosrdeční strejdové ze sousedství. Fotky jednoho z prvních válečných fotografů Ernesta Brookse měly sloužit britské válečné propagandě, on však mnohdy zaznamenal i naprosto lidské momenty. Válka skončila 11. listopadu 1918. A díky Brooksovým snímkům ji dnes můžeme vidět očima člověka, který to vše zažil.
Rakousko-uherský císař František Josef I. má od soboty pomník v Pohledi na Havlíčkobrodsku. Jeho odhalení doprovázely projevy a v češtině zazpívaná císařská hymna. V závěru zazněly tři salvy ze zbraní vojáků v dobových uniformách. Malá ves poblíž Světlé nad Sázavou tak připomněla letošní 100. výročí úmrtí tohoto nejdéle vládnoucího rakouského císaře. Přihlíželo kolem 200 lidí.
Spolkový sněm přijal rezoluci, která označuje masakry Arménů - spáchané Turky v roce 1915 v průběhu první světové války - za genocidu. Proti byl jediný z přítomných zákonodárců. Turecký prezident i premiér s předstihem varovali, že takový krok může poškodit vztahy obou zemí. A Ankara vzápětí z Německa odvolala velvyslance. Přitom Německo je jednou ze zemí, které výrazně těží z dohody mezi Tureckem a EU o omezení přílivu uprchlíků do Evropy.
Francouzský spisovatel, moderní básník, představitel surrealismu.
Na seznam světového kulturního dědictví Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) v pátek přibyl telegram, kterým Rakousko-Uhersko vyhlásilo v roce 1914 válku Srbsku. Podle historiků šlo o vůbec první telegrafické vyhlášení války. O přijetí dokumentu na seznam UNESCO požádal srbský státní archiv už loni u příležitosti stého výročí začátku 1. světové války. Ve francouzštině ho sepsal tehdejší rakousko-uherský ministr zahraničí, hrabě Leopold Berchtold z Uherčic. "Telegram je jedinečným svědectvím světové diplomacie a mezinárodně významným dokumentem," uvedlo UNESCO. Vyhlášení války Srbsku z 28. července 1914 stálo na počátku více než čtyř let bojů první světové války.
