Podle německého režiséra Edwarda Bergera si svět musí připomínat hrůzy první světové války. Řekl to na Torontském filmovém festivalu, kde představil novou adaptaci Na západní frontě klid. Snímek podle stejnojmenného románu Ericha Marii Remarqua částečně vznikl v Česku, Německo ho vyšle do boje o Oscara. Diváci jej uvidí 28. října ve videotéce Netflix.
Britský osobní parník Lusitania, který byl spuštěn na vodu 7. června 1906, patřil na začátku 20. století k nejrychlejším lodím světa a několikrát získal Modrou stuhu za dosažení nejlepšího času při překonávání Atlantiku. Do historie se však plavidlo zapsalo z jiného důvodu.
„Francie je dnes zemí, která uprchlíky přijímá, nebo je odmítá, ale sami Francouzi nikam neutíkají. Chtěl jsem ukázat, že tomu tak vždycky nebylo,“ říká Miguel Bonnefoy, který francouzsky píše o svých předcích z Chile a Venezuely.
Je tomu 120 let, co se 7. února 1904 narodila Irena Bernášková. Nacisté ji 26. srpna 1942 zavraždili. Odvážná a zarputilá odbojářka se stala vůbec první Češkou popravenou nacisty v Berlíně. Spolu se svým otcem, grafikem Vojtěchem Preissigem, byla výraznou osobností českého odboje. Nyní oba připomene muzeum Československé obce legionářské ve východočeském Žamberku.
Dne 2. července 1917, dosáhli českoslovenští legionáři vítězství v bitvě u Zborova. Ač byla bitva jen epizodou na bojištích první světové války, její výsledek v důsledku napomohl i vzniku samostatného československého státu. Grafiku k výročí bitvy připravila redakce Aktuálně.cz ve spolupráci s Čs. obcí legionářskou.
Půl roku poté, co francouzský deník Le Monde na titulní straně označil nález téměř šesti tisíců stran rukopisů spisovatele Louise-Ferdinanda Célina za „jeden z největších literárních objevů století“, se první z dosud neznámých děl dostane ke čtenářům. Román nazvaný Válka vydá 5. května nakladatelství Gallimard v prestižní takzvané Bílé edici, informovala agentura AFP.
Den válečných veteránů, čili 11. listopad, odkazuje ke konci 1. světové války. V Česku je oficiálně připomínán od roku 2004. Zřejmě největší letošní akce se ve čtvrtek koná na náměstí Míru v Praze. Prohlédněte si vojenskou techniku či zbraně, které budou od 10 hodin k vidění. Například transportér Titus, legendární Jeep Willys a Humvee, ale také výstroj čs. legionářů z období 1914-1920.
V zimě, když mukly hnali v sovětském gulagu do práce, bývalo i -50 stupňů. Kdo padl, zůstal ležet, pomoci se nedočkal. Mezi nimi i Čech Karel Šilhavý. Měl kurděje, vstát nedokázal. A tak ho nechali v tundře. Ležel tam tři dny. Pak vyplivl všechny zuby, postavil se a došel do tábora. Litevský vězeň, jinak zubní technik, mu udělal železné zuby. "Táta měl tedy železný úsměv," říká jeho dcera Irena.
Filmové drama, které právě vzniká a v němž hrají Martin Hofmann, Ondřej Vetchý či Michal Dlouhý, odkrývá motivy čs. legionářů v Rusku, proč do legií vstupovali, i když je znovu pohltila válečná vřava, co je drželo při životě v nekonečné Sibiři či proč nepřišli o rozum ani při nevídaných krutostech bolševiků. I o tom je mimochodem VI. manifestační sjezd legií se sobotním pochodem Prahou.
"Je až neuvěřitelné, jaké obtíže volyňští Češi zvládli, co vše vybudovali a že je nezlomil německý nacismus, ukrajinský nacionalismus ani komunismus. Ze všech hrozných ran se vždy vykřesali. Nikdy se nevzdávali a drželi při sobě," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz historička Dagmar Martinková. I o tom je její nová kniha Na pozvání cara. V Česku dnes žije minimálně 300 tisíc potomků volyňských Čechů.
Na loukách závodí "useknuté" traktory s řídítky a kluci na pionýrech, o kus dál létají letadla z první světové války a bouchají granáty. A nakonec zpívá Standa Hložek a Wohnouti. Vítejte v padesátihlavé obci Ctiboř na Vysočině, kde probíhá už dvanáctý ročník původně recesistických závodů zemědělských strojů. Akce ovšem přerostla v tradici, kterou ale místní dělají stále zdarma a pro svou radost.
Bez československých legionářů v Rusku, Itálii či Francii a jejich bojových úspěchů by Československo nikdy nevzniklo. I přesto o nich víme stále málo. Zejména o tisících, jejichž ostatky spočívají i v Kazachstánu či Rumunsku. "Zapomínalo se na ně už při jejich návratu domů v roce 1920," říká v rozhovoru Milan Mojžíš, tajemník legionářské obce, která vznikla právě před 100 lety 22. května 1921.
Unikátní pojízdné muzeum legiovlaku je kvůli pandemii koronaviru zaparkované v železničním depu. Československá obec legionářská (ČSOL) seznamuje proto veřejnost i v lockdownové pauze alespoň virtuálně s dosud málo známými příběhy čs. legionářů. A přispívají k tomu i desítky jejich potomků, kteří databázi ČSOL obohatili v uplynulých dnech o 600 veřejnosti dosud anonymních snímků svých předků.
Do Československa, na jehož vzniku mají legionáři lví podíl, se jejich poslední konvoje vracely před 100 lety. Badatelé však ani dnes nevycházejí z údivu nad jejich schopnostmi. "Bojovali, živili a šatili 70 000 vojáků i v těch nejdrsnějších podmínkách Sibiře," říká historička Daniela Brádlerová. Založením spořitelny, banky či rozsáhlé logistiky předběhly čs. legie v Rusku dobu o celá desetiletí.
Jak se v roce 1968 mohl z nedotknutelného komunistického generála Jana Šejny stát spolupracovník CIA, z reformátora generála Václava Prchlíka asfaltér a z ministra reformní vlády generála Martina Dzúra normalizátor? Pozoruhodné osudy generálů v klíčových okamžicích historie ukazuje nový dokumentární seriál České televize. Zde jsou příběhy sedmnácti z nich. A rozhovor s dramaturgem dokumentu.
Pražské povstání se stalo největší bitvou Čechů na vlastním území v moderních dějinách. Velel mu generál Karel Kutlvašr. Nyní v nakladatelství Epocha vychází jeho vzpomínky, které sepsal v komunistickém kriminále. Režim je tehdy zabavil a ukryl. Generál vypráví o tvrdých bojích, o zákulisí vyjednávání s Němci i o nastupujícím politikaření, jež ovládlo společnost po konci války. Zemřel v roce 1961.
Zatímco za Velké války vycházely denně v novinách dlouhé seznamy padlých, nezvěstných a raněných a za heydrichiády naháněly hrůzu proslulé seznamy popravených, dnešní mrtví na koronavirus zůstávají s výjimkou několika celebrit či jejich příbuzných anonymní.
Židé prožili většinu své historie jako psanci. Pak se cosi přihodilo a z Židů se stala nejúspěšnější skupina moderního světa. A jak tvrdí americko-ruský historik Yuri Slezkine, i ze všech ostatních se tak trochu stali Židé.
Do první poloviny 20. století se mohou vrátit návštěvníci Muzea města Ústí nad Labem prostřednictvím nové výstavy o díle nejvýznamnějšího tamního fotografa Rudofa Jenatschkeho. Začala tento týden, potrvá do 14. března příštího roku.
Nové poznatky o tom, proč chtěl nacistický vůdce zničit rakouskou královskou rodinu, předkládá americký spisovatel James Longo v česky právě vydané knize nazvané Hitler a Habsburkové.
