Představa, že Tomáš Garrigue Masaryk byl jen filosof s vysokými ideály, je zavádějící. "Velmi dobře ovládal propagandu," říká historička Mary Heimannová, které deset let po anglickém originálu nyní v češtině vychází kniha nazvaná Československo: Stát, který zklamal.
Válečný film 1917 režiséra Sama Mendese je technicky něco, co tu ještě nebylo. Nabízí mimořádné spojení kamery a speciálních efektů, tvrdí kritik Kamil Fila. Podle něj je 1917 na jednu stranu dokonalé jako počítačová hra, na druhou ale také postrádá drama. "Je to jen příběh o splněné misi," dodává Fila.
Tvůrci natočili válečný snímek 1917 technicky skvěle, působí jako dokonalá počítačová hra, tvrdí filmový kritik Kamil Fila. Zároveň se ale podle něj ztrácí filmové drama. Je to příběh jen o splněné misi. A takový dnes už vyhrávat hlavní Oscary nebude. Patos, heroismus a to, že film vypadá skvěle, už prostě nestačí, dodává Fila.
Tisíce mužů z Čech a Moravy zahynuly před sto lety v zajateckých táborech dnešního Uzbekistánu a Kazachstánu (někdejšího Turkestánu). O osudech těchto vojáků, padlých v první světové válce, se však mnoho neví. Ani řada potomků často netuší, kde a za jakých okolností jejich předci zahynuli. Radim Chrást a další badatelé se to snaží změnit.
Před sto lety zemřely v zajateckých táborech ve Střední Asii tisíce Čechoslováků. Do oblasti tehdejšího Turkestánu se letos vypravil badatel Radim Chrást, aby zmapoval jejich osudy. "V blízkosti bývalých zajateckých táborů z první světové války jsou pohřbeny tisíce Čechů a Slováků, o kterých víme až zoufale málo. Natož aby měli důstojné pomníky," říká.
Nezměrná muka zažili čeští legionáři v první světové válce na Balkáně. Na jejich hrdinství se přesto postupně zapomnělo. V regionu dnešního Srbska a okolních zemích spočívají ostatky desetitisíců našich předků. Až nyní jsou vojáci postupně identifikováni.
Vnuk posledního rakouského císaře a českého krále Karel Habsbursko-Lotrinský prohrál v úterý v Rakousku spor u ústavního soudu, který se týkal podoby jeho jména.
Počátky dopravního letectví byly velmi dobrodružné a provázely je poměrně časté nehody. Jedna z těch tragických se odehrála u Teplic nad Metují 30. října 1922. Havaroval zde dopravní Potez VII na lince Praha-Varšava, pilotovaný leteckým esem z první světové války Paulem d’Argueffem. Byla to zřejmě první letecká nehoda v civilním letectví na území Československa.
Inokentiji Chlebnikovovi z ruského města Kurgan už došla trpělivost s úřady jeho města. V dopise českému velvyslanci v Rusku si stěžuje na byrokracii krajanů i neúctu Čechů ke svým předkům, kteří jim před sto lety vybojovali samostatný stát. "V roce 1985 byl v našem městě barbarsky zbourán pomník 54 československým legionářům, kteří tu i s ruskými vojáky položili životy za svobodu Československa a Ruska. Velmi mě proto udivuje, že Češi nepožadují obnovení zničeného legionářského pomníku. Anebo je příbuzným padlých českých hrdinů lhostejná vzpomínka na jejich statečné předky?" ptá se Inokentij Chlebnikov. Přinášíme reportáž přímo z ruského Kurganu a Zlatoustu.
Chtěl bojovat s bolševiky, avšak jeho legionářští velitelé rozhodli jinak. "Budeš hrát divadlo," nařídili budoucí herecké a režijní legendě Zdeňku Štěpánkovi (1896 až 1968). Jeho hereckého talentu si cenili víc než bojového odhodlání. Štěpánkův vnuk, režisér Jakub Tabery, navštívil místa, kde se jeho dědeček léčil v čeljabinském lazaretu z těžkého zranění a kde tak trochu náhodně naplno rozvinul kariéru profesionálního herce. "Když se dal alespoň trochu dohromady, začal pro raněné kamarády hrát divadlo anebo četl knihy těm, kteří neviděli," vypráví Tabery.
O bojích československých legií v Rusku před 100 lety toho víme poměrně dost. Tím spíše překvapí archivní snímky, které je ukazují ve zcela nebojových situacích. Legionáři zakládali divadla, orchestry a fotbalová mužstva. Pořádali sokolské slety a nejrůznější sportovní turnaje. A i tím si získávali přízeň místních. Podívejte na unikátní fotografie (s přispěním nakladatelství EPOCHA) z chvil odpočinku Čechoslováků.
Na území dnešní Ukrajiny zahynuly v minulosti tisíce Čechů. Ať už jde o ty, kteří padli v první světové válce v československých legiích nebo v rakousko-uherských uniformách, bránili první republiku před rudými jednotkami Maďarské republiky rad, stali se oběťmi stalinských represí, anebo se v druhé světové válce postavili nacismu. Jen někteří mají svůj hrob nebo alespoň pomník se jménem. Jak to chce ministerstvo obrany změnit? V nové etapě výstavby a obnovy pomníků. Podívejte se.
Jen z území dnešního Česka zahynulo v první světové válce nejméně 350 tisíc mužů. Bojoval v ní někdo z každé české rodiny - ať už v československých legiích nebo v rakousko-uherské armádě. A z každé druhé rodiny v tomto konfliktu někdo padl. U ukrajinského Starého Martyniva jich v boji o přechod řeky Dněstr zahynulo 700 a třeba u Toruně další stovky. Většinou jde o stále neznámé padlé. "Postupně ale získávají jména," říká Pavel Filipek z odboru pro válečné veterány českého ministerstva obrany.
Na francouzském pobřeží poblíž Calais se od prosince objevuje vrak německé ponorky, který byl desítky let pohřben v písku. Plavidlo se stává místní turistickou atrakcí, informoval zpravodajský server BBC.
Rusko se ani po sto letech nedokáže shodnout v názoru na československé legionáře. Zatímco jedni je na smrt nenávidí, druzí je přinejmenším respektují. Rusové stále tápou v tom, na jakou historii chtějí navázat: zda na carskou, anebo na bolševickou z let občanské války a Sovětského svazu. Při týdenním putování Uralem a Povolžím je možné narazit na oba protipóly.
Před více než týdnem ve Spojených státech proběhly volby do Kongresu a prezident Donald Trump během té doby udělal hned několik výrazných kroků. Například se pohádal s reportérem CNN nebo vystoupil proti svému evropskému spojenci, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Mezitím se navíc čekají čistky v Trumpově týmu.
Babiš v Paříži slavil sto let od konce první světové války a zároveň neslavil 36 let od doby, již StB popsala jako podpis vázacího aktu agenta Bureše.
Osmdesát prezidentů a premiérů z celého světa včetně českého ministerského předsedy Andreje Babiše se sešlo u Vítězného oblouku v Paříži. Na vzpomínkové akci u příležitosti stého výročí konce první světové války uctili památku 10 milionů zabitých vojáků a podepsání příměří. To začalo platit v 11 hodin 11. 11. 1918. Konflikt byl jedním z nejkrvavějších v dějinách a přetvořil evropskou politiku i demografii.
Na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se do Paříže v neděli sjelo sedm desítek hlav států a vlád včetně prezidentů Spojených států Donalda Trumpa a Ruska Vladimira Putina či německé kancléřky Angely Merkelové. Oslav se účastní i český premiér Andrej Babiš.
Před 110 lety vyhlásilo Rakousko-Uhersko jako odvetu za sarajevský atentát na Ferdinanda d'Este válku Srbsku. Konflikt vyústil v první světovou válku, do které bylo nasazeno až 70 milionů vojáků. Brit Tom Marshall jim a také těm, kteří ve válce přišli o život, vzdal poctu tím, že koloroval některé z historických fotografií. Podívat se na ně můžete ve fotogalerii.
