Bude to jedna z největších solárních elektráren, jaká v České republice v nejbližší době vznikne. A rozsáhlý areál bývalého vojenského letiště Hradčany, kde dřív měli sovětští okupanti desítky stíhaček, bombardérů a vrtulníků, se zdá být pro záměr Libereckého kraje ideální. Jenže - jak upozorňuje armáda - s ralským letištěm se stále počítá pro zajišťování obrany Česka.
Je to jen pár dnů, co do středočeských Lešan dorazil vzácný a tak trochu i bolestivý kus historie. Pod plachtou na korbě náklaďáku se sem přes Rumunsko a Bulharsko "vrátil" sovětský vojenský transportér BTR-152, který sehrál důležitou roli v srpnu 1968. Tento typ byl totiž jedním z hlavních vozidel, v němž se po Československu pohybovala okupační vojska.
Velké množství příznivců Ukrajiny přišlo ve čtvrtek navečer na shromáždění, jehož účastníci kritizovali agresivní politiku Ruska v roce 1968 i v současnosti. Na akci s názvem "Jdi domů, Ivane" varovali, že se historie může opakovat, a proto je nutné podporovat Ukrajinu všemi způsoby. Zaznělo také varování, že v Česku můžou po volbách vládnout proruští politici.
Jen po revoluci vzniklo okolo 20 fikčních filmů pojednávajících o 21. srpnu 1968. Pelíšky, Rebely nebo Vlny známe všichni. Jak se ale o okupaci točilo za normalizace? A jak po ní? Některé autorské snímky nabourávají naši zarytou představu o české hrdosti, jiné jsou avantgardní, další ostudně trapné.
V létě roku 1968 se v Davli točil hollywoodský velkofilm Most u Remagenu. Pak přijely skutečné tanky armád Varšavské smlouvy. Američtí herci prchali, zatímco sovětská propaganda zneužila jejich rekvizity jako důkaz o invazi NATO. Příběh filmu, který se stal rukojmím dějin, odhaluje neuvěřitelný střet fikce s drsnou realitou okupace a zoufalý útěk filmařů ze železné opony.
Přestože od odjezdu posledního sovětského okupanta z Česka uteklo již více než 34 roků, stopy po 23leté přítomnosti vojáků řízených Moskvou je v Česku patrný dosud. Třeba v Ralsku, kde břízy a borovice postupně pohlcují zdevastované paneláky po rodinách sovětských důstojníků. Kousek odtud navíc přesně před 40 lety došlo k jedné z největších tragédií, jež okupanti v Československu způsobili.
21. srpen 1968. Datum hluboko vepsané v naší historii. Tanky Varšavské smlouvy tehdy vtrhly do měst v Československu, rozbily ideály a lidé ztratili naději na svobodu. Letos, 57 let poté, se na pražském Výstavišti koná už 4. ročník občanské připomínky této temné kapitoly – NeverMore 68. Za událostí stojí mimo jiné Barbora Šubrtová – dramaturgyně a kulturní aktivistka. Proč je nutné nezapomínat?
Byť Rudá armáda v roce 1945 okupovala československé území "jen" několik měsíců, podle historiků nese tohle období hodně podobností s tím, co sovětská vojska v našem státě prováděla v letech 1968 až 1991. Ať už jde o kriminalitu, prakticky nevymahatelnou spravedlnost či neochotu okupačních vojsk vrátit se domů. Badatelé se proto nyní chtějí na tohle "bílé místo" československých dějin zaměřit.
Pro desítky tisíc sovětských okupantů a jejich rodiny, kteří si zvykli na výdobytky života v Československu, začaly před pětatřiceti lety těžkosti. Praha dotlačila Moskvu k podpisu dohody o odchodu jejích vojáků. Ti v průběhu třiadvacetileté okupace zabili 402 lidí. Nejrychleji stahování proběhlo ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde místo dvanácti měsíců stačily jen čtyři týdny.
Před 56 lety do Československa vpadla vojska Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. "Dočasný pobyt" okupantů trval více než dvacet let. Vyzkoušejte si v kvízu Aktuálně.cz, co o srpnových událostech víte.
Historie má bohužel tendenci se opakovat v různých obměnách a lidstvo má bolestivou schopnost historické zkušenosti ignorovat. Při středečním pietním aktu k 56. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy to před budovou Českého rozhlasu v Praze řekl prezident Petr Pavel.
K výročí okupace Československa sovětskými vojsky v srpnu 1968 připravil tým plukovníka Otakara Foltýna sérii příběhů, v nichž Češi vzpomínají na okupaci. "Je potřeba lidem vysvětlovat, že svobodu musíme bránit. Třicet let jsme to zanedbávali," říká Foltýn k první kampani odboru strategické komunikace státu, který vede. Vznikla pod vedením muže, který stojí za úspěšným projektem Dárek pro Putina.
Bývalá rozhlasová hlasatelka Dagmar Hazdrová vysílala během okupace v srpnu 1968 více než dva dny v kuse. Do královéhradeckého rozhlasu nastoupila v roce 1961, kdy byla atmosféra v Československu velmi uvolněná. To se ale za pár let značně změnilo. "Národ úplně ztuhl," líčí pro Aktuálně.cz. O svých zkušenostech bude mluvit také 21. srpna na pražském Výstavišti v rámci akce NeverMore 68.
O srpnu 1968 dětskýma očima vypráví nový film Konec světa režiséra Bohdana Slámy. Hrdiny jsou kluk a jeho děda, kteří společně zažijí sovětskou okupaci na chalupě v Jizerských horách. V hlavní roli dědy se představí Miroslav Krobot, Vojtěch Veverka ztvární hocha Tondu. Z filmu, jejž kina začnou promítat 19. září, tvůrci právě vydali trailer.
Pražský dopravní podnik nechal přidělat vedle bronzové plastiky s nápisem Moskva-Praha ve vestibulu stanice metra Anděl první ze tří vysvětlujících tabulek. V textu je uvedeno, že tehdejší Československo bylo okupováno Sovětským svazem a přátelství mezi oběma zeměmi bylo pouze propagandistickým tvrzením. Upřesňující text v květnu schválili pražští radní.
Svým pronikavým viděním příčin a důsledků, ironií i skepsí se písničkář a básník Karel Kryl vždy vymykal. Jeho písně provokovaly a dodnes nenechávají posluchače lhostejnými. Svou naléhavostí oslovují stejně silně dnes jako koncem 60. let, kdy se jeho generační song Bratříčku, zavírej vrátka stal symbolem odporu proti srpnové okupaci Československa. Narodil se před 80 lety.
55 let uplynulo od slavných dvou vítězství československých hokejistů nad Sověty z MS 1969 ve Stockholmu. Někteří hráči si na protest proti okupaci přelepili pěticípou hvězdu na dresu, výsledky 2:0 a 4:3 nebo odmítnutí pozdravit soupeře vešly do historie. Prohlédněte si řetěz událostí, které ovlivnily dění v socialistickém Československu.
Je to přesně 55 let od doby, kdy se do ulic mnoha měst v Československu vyhrnuly do ulic davy. Lidé 28. března 1969 slavili "hokejovou pomstu" za okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Porážku sovětského mužstva na mistrovství světa v Stockholmu lidé brali jako symbol odporu. Fotogalerie ukazuje, jak tyto události zachytili významní fotografové Miloň Novotný, Emil Fafek a Miroslav Hucek.
Pátek 20. prosince 1974. Ve 20.15 hodin potemnělými Milovicemi ve středních Čechách zaburácí motor tanku. Místní jsou na charakteristický dunivý zvuk zvyklí. Jejich domy sousedí s tankodromem sovětské armády, která se v městečku nedaleko Nymburka usídlila po srpnu 1968. Tentokrát je to však přece jen jiné.
Litoměřice přijdou o pomník nazvaný Čest a sláva Sovětské armádě. Zastupitelstvo odhlasovalo přesunutí památníku z Jiráskových sadů na vhodnější místo. O přesun památníku se už delší dobu snažila iniciativa Za odstranění pomníku pomocí petice. "Děkujeme členům zastupitelstva za toto nelehké, ale správné rozhodnutí," uvedli její autoři.
Ruského opozičníka Alexeje Navalného zavraždil kremelský režim, je přesvědčený bývalý dlouholetý zpravodaj České televize v Rusku Miroslav Karas. V rozhovoru pro Aktuálně.cz označuje prezidenta Vladimira Putina za hlavu barbarské mocnosti, zvyklou na likvidaci svých oponentů. A vzpomíná také na svou návštěvu nejbližšího většího města od trestanecké kolonie za polárním kruhem, kde Navalnyj zemřel.
Výročí 55 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa připomene festival NeverMore 68 v areálu pražského Výstaviště. Jedním z hlavních témat letošního ročníku jsou dezinformace. Festival na 21. srpna nabídne koncerty, debaty, výstavy a projekce, především ale povede diskusi na téma svobody a pravdy.
Archiv matematika a amatérského fotografa Karla Bucháčka skrývá skutečné poklady. Snímky, které zachytil, vystihují dobu od poloviny šedesátých let do sametové revoluce. Fotografoval invazi sovětských vojsk v roce 1968, bourání pražského Žižkova, stavbu obrovských sídlišť i běžný život. Přesto se o něm příliš neví. Chce to změnit připravovaná fotografická kniha Přidušené město.
Zachraňoval životy ve španělské občanské válce, stál u zrodu Lidových milic a pak jako jediný z československých komunistů neschválil sovětskou okupaci. Nyní o klaďasovi pražského jara a záporákovi Vítězného února Františku Kriegelovi vznikl film Muž, který stál v cestě. Hlavní roli si zahrál Tomáš Töpfer, který se v rozhovoru vrací k vlastním zážitkům ze srpna 1968 i k natáčení v ukrajinské Buči.
Mnohé snímky krnovského fotografa Gustava Aulehly byly za bývalého režimu nepublikovatelné. Fotil život bez autocenzury, včetně prázdných komunistických hesel, sovětských okupantů a znuděných lidí na schůzích. Dlouho byl téměř neznámým fotoamatérem. Dnes už se řadí mezi významné osobnosti české fotografie 50. až 90. let. Nyní jsou jeho "dobře utajené fotografie" k vidění v pražské Leica Gallery.
Ve věku 93 let zemřel v sobotu někdejší český ministr zahraničí, diplomat, spisovatel a historik Jaroslav Šedivý. Celý život se věnoval zahraniční politice, po revoluci vstoupil do služeb diplomacie, zasloužil se o odchod sovětských vojsk z Československa či vstup Česka do Severoatlantické aliance. Byl držitelem vysokých českých i francouzských vyznamenání.
