Ruského opozičníka Alexeje Navalného zavraždil kremelský režim, je přesvědčený bývalý dlouholetý zpravodaj České televize v Rusku Miroslav Karas. V rozhovoru pro Aktuálně.cz označuje prezidenta Vladimira Putina za hlavu barbarské mocnosti, zvyklou na likvidaci svých oponentů. A vzpomíná také na svou návštěvu nejbližšího většího města od trestanecké kolonie za polárním kruhem, kde Navalnyj zemřel.
Výročí 55 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa připomene festival NeverMore 68 v areálu pražského Výstaviště. Jedním z hlavních témat letošního ročníku jsou dezinformace. Festival na 21. srpna nabídne koncerty, debaty, výstavy a projekce, především ale povede diskusi na téma svobody a pravdy.
Archiv matematika a amatérského fotografa Karla Bucháčka skrývá skutečné poklady. Snímky, které zachytil, vystihují dobu od poloviny šedesátých let do sametové revoluce. Fotografoval invazi sovětských vojsk v roce 1968, bourání pražského Žižkova, stavbu obrovských sídlišť i běžný život. Přesto se o něm příliš neví. Chce to změnit připravovaná fotografická kniha Přidušené město.
Zachraňoval životy ve španělské občanské válce, stál u zrodu Lidových milic a pak jako jediný z československých komunistů neschválil sovětskou okupaci. Nyní o klaďasovi pražského jara a záporákovi Vítězného února Františku Kriegelovi vznikl film Muž, který stál v cestě. Hlavní roli si zahrál Tomáš Töpfer, který se v rozhovoru vrací k vlastním zážitkům ze srpna 1968 i k natáčení v ukrajinské Buči.
Mnohé snímky krnovského fotografa Gustava Aulehly byly za bývalého režimu nepublikovatelné. Fotil život bez autocenzury, včetně prázdných komunistických hesel, sovětských okupantů a znuděných lidí na schůzích. Dlouho byl téměř neznámým fotoamatérem. Dnes už se řadí mezi významné osobnosti české fotografie 50. až 90. let. Nyní jsou jeho "dobře utajené fotografie" k vidění v pražské Leica Gallery.
Ve věku 93 let zemřel v sobotu někdejší český ministr zahraničí, diplomat, spisovatel a historik Jaroslav Šedivý. Celý život se věnoval zahraniční politice, po revoluci vstoupil do služeb diplomacie, zasloužil se o odchod sovětských vojsk z Československa či vstup Česka do Severoatlantické aliance. Byl držitelem vysokých českých i francouzských vyznamenání.
Vůle pomáhat Ukrajině musí přetrvat, uvedl v souvislosti s nedělním 54. výročím začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou premiér Petr Fiala (ODS). Česko podle něj počítá s další vojenskou a humanitární pomocí Ukrajině. Chce pomoci s opravou poničených škol, nemocnic a dalších věcí, aby země mohla dál fungovat.
Na škole vyrůstala v ruské propagandě a za svůj ukrajinský původ se styděla. Když se pak od rodičů dozvěděla o následcích ruské invaze, otevřelo jí to oči. Vědkyně z Fyzikálního ústavu Akademie věd Teťana Ostapčuk v Česku žije už 25 let. V rozhovoru popisuje, proč z Ukrajiny odjela, co si myslí o tamním konfliktu a co znamená mít "sovětský rozum", bez kterého podle ní člověk na Východě nepřežije.
Invazi armád Varšavské smlouvy na území Československa před 53 lety v sobotu připomněl pietní akt u budovy Českého rozhlasu v Praze i další akce na různých místech České republiky. Kladení věnců na Vinohradské třídě se zúčastnili čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí.
U libereckého pomníku devíti obětem sovětské okupace z 21. srpna 1968 drží pietu Petra Erbanová s Petrem Šídou. I oni jsou oběti, třebaže přežili divokou střelbu okupantů. Doživotní následky z těžkých zranění se v nich mísí s trýznivými psychickými traumaty. I po 53 letech. "Stojím u pomníku a znovu to celé prožívám. I tu zběsilou palbu Sovětů do nás a všude kolem," svěřuje se Petra Erbanová.
Zlaté medaile z olympijských her v Londýně a v Helsinkách z něj udělaly ikonu. Obraz národního hrdiny ale narušil jeho nejednoznačný postoj k totalitnímu režimu. Režisér David Ondříček na konci srpna uvádí do kin film Zátopek. Hlavní role běžce Emila a oštěpařky Dany v něm ztvárnili herci Václav Neužil a Martha Issová. Ve společném rozhovoru vysvětlují, proč nechtějí světoznámého sportovce soudit.
Ralsko, Všejany, Vysoké Mýto, Krnov. To jsou jen některé z obcí, které musely po odchodu sovětské armády z Československa řešit vážné ekologické následky jejího pobytu. V některých z nich už se podařilo stopy po nešetrném zacházení okupantů s přírodou zahladit. V jiných ale - třicet let po odchodu posledního vojáka - problém stále trvá.
Místo někdejšího ústředí okupační armády, středočeské Milovice, opustili Sověti v roce 1991. Od té doby se počet obyvatel Milovic zhruba zdesetinásobil, do prázdných domů se nastěhovali Češi. Dnes žije ve městě přibližně dvanáct tisíc lidí a prošlo proměnou jako málokteré místo v Česku.
V důsledku onemocnění koronavirem zemřel ve čtvrtek večer katolický kněz a bývalý chartista František Lízna (79). Zprávu o jeho úmrtí zveřejnil jezuita Jan Regner.
21. srpen 1968 přinesl tragédii, kterou nikdo z Čechů nezpochybňuje. Ještě, že to smutné výročí máme. Co bychom teď bez něj o své nedávné minulosti asi říkali?
Když se na Mall.TV objevil jeho seriál Miluju tě, Pucinko, ve kterém vystupují jen zubní kartáčky, mohlo se zdát, že se během pandemie zbláznil. Režisér a herec Jiří Mádl je ale naprosto v pořádku. Karanténu využil i k dokončování scénáře svého třetího filmu Vlny, který diváky vezme za oponu vysílání Československého rozhlasu v době pražského jara. Rozpovídal se o něm v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
"Kde domov tvůj? Zde domov můj!" a další třicet let stará hesla provolávali na den přesně po třiceti letech ve Vysokém Mýtě. Místní pracovníci muzea se rozhodli připomenout zdejší revoluční masový protest proti okupantům rekonstrukcí tehdejších událostí. Vysoké Mýto mělo tehdy třetí největší posádku Rudé armády, vojáků bylo skoro stejně jako obyvatel desetitisícového města.
Zlobím se na prezidenta, znám ho přes padesát let, je mstivej a vrací rány, které mu byly za života uštědřeny, kdyby byl rozumnej, tak už to vzdá. Cinkáme tři dny klíčema na Václaváku, pak jdeme domů a je nám to jedno, já chci ale víc, chci demokracii, říká Kamila Moučková, bývalá rozhlasová a televizní hlasatelka. Vadí mi Babiš, několikrát potvrzenej estébák, má jeden skandál za druhým, dodává.
Lež je nabízena jako pravda, pravda jako lež. Proto by měl být pomník vraždícího maršála aspoň 30 let po sametu odstraněn. Nic dobrého nepřináší.
Nemáme nic proti Rudé armádě, vážíme si toho, že spoluosvobodila Československo, ale už nás to nebaví, je slyšet velmi jasné volání po odstranění sochy, říká starosta Prahy 6 Ondřej Kolář z TOP 09. Hanlivý nápis “Ne krvavému maršálovi!” byl pravdivý, Koněv má na rukou krev Čechů, Slováků i Rusů, tvrdí. Rusové přijdou na radnici a řeknou, že tropíme nehoráznosti. Stále dokola jim říkáme, že nejsou v roli, aby si mohli diktovat, co se bude dít s majetkem městské části, ta socha není válečným hrobem, říká Kolář.
