„Já jsem nevěřil už ničemu, všechny tatrovky byly přezuté do totálně ojetých pneumatik. Ty by nám bouchly v poušti a byli bychom pro smích.“ Tak velitel Ján Valo vzpomíná na strasti, které přesně před 35 lety doprovázely odlet československých vojáků na první zahraniční misi po boku západních spojenců. Tedy do Perského zálivu osvobodit Kuvajt, který předtím obsadily jednotky Saddáma Husajna.
Překvapuje mě, když český premiér říká, že snad teď Írán konečně začne jednat. Íránci totiž s Američany jednali od dubna a přestali vyjednávat až ve chvíli, kdy se jejich území ocitlo pod palbou Izraele, připomíná vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na pražské Metropolitní univerzitě Břetislav Tureček.
Osm izraelských F-16 v červnu 1981 nepozorovaně přeletělo tisíce kilometrů přes nepřátelské území, aby během dvou minut zničily irácký jaderný reaktor Osirak u Bagdádu. První letecký úder na jaderné zařízení v dějinách změnil Blízký východ, svět šokoval a zrodil legendu o odvaze, risku i tajemství. Vzpomínky nyní ožívají v souvislosti s údery izraelského letectva na cíle podobného typu v Íránu.
Rodinné vztahy bývají považovány za nejsilnější pouto, ale historie ukazuje, že ani pokrevní vazby nezabrání zradě, závisti nebo touze po moci. Od biblického Kaina a Ábela až po moderní politické mordy v diktátorských režimech se vraždy v rodině staly temnou kapitolou lidské historie. Podívejte se na výběr známých i méně známých rodinných svárů.
Pevnost, kde jsou ukryté zlaté rezervy USA, pečlivě hlídaný Vatikánský archiv či luxusní bunkr Saddáma Husajna. Deník Aktuálně.cz letos přinesl sedmidílný seriál o nejstřeženějších místech světa. Připomeňte si v následující grafice poutavé příběhy míst, kam se skoro nikdo nedostane.
Luxusní bunkr, kde nechyběl bazén a skleněné lustry, měl ustát i výbuch jaderné bomby. Americké jednotky pátrající po Saddámu Husajnovi si cestu do něj nakonec musely vyřezat. Poslední díl seriálu Aktuálně.cz o nejstřeženějších budovách světa se věnuje bývalému bunkru iráckého diktátora Saddáma Husajna.
Přesně před dvaceti lety dva americké bombardéry F-177 svrhly pumy na jižní Bagdád a příslušníci pěchoty překročili irácko-kuvajtskou hranici. Začala invaze do Iráku. Armáda režimu Saddáma Husajna kladla malý odpor, takže už 9. dubna byli američtí vojáci v centru Bagdádu. Zbraně hromadného ničení, kterými Washington odůvodňoval invazi, se ale nikdy nenašly.
Američtí republikáni jsou v podpoře Kyjeva rozlomení. Odkazy na dlouhé války na Blízkém východě jsou ale mimo. Bez vlastních obětí a za malých nákladů mohou USA na Ukrajině získat mnohem více. Nového silného, pevného demokratického spojence na evropském kontinentě.
Ruská armáda na Ukrajině je pod politickým tlakem, aby rychle dosáhla nějakých jasných úspěchů a zisků. Analytici a zkušení důstojníci ve výslužbě na tento fakt poukazovali už dříve jako na jeden z důvodů ruských neúspěchů na bojišti. Podle nedávných zpráv médií do taktiky jednotek zasahuje dokonce prezident Vladimir Putin. Podobné případy v historii nejsou neobvyklé.
Jako náčelník generálního štábu Colin Powell v roce 1991 podmiňoval možné nasazení americké vojenské síly ohrožením životních zájmů USA a stanovením jasných cílů. Jako ministr zahraničí ale po 11. září 2001 stál u začátku dvou amerických válečných tažení v Afghánistánu a Iráku, pro jejichž rozpačité vyznění se vžilo pojmenování "nekonečné války".
Koalice v čele s USA spustila před třiceti lety, 17. ledna 1991, operaci Pouštní bouře, jejímž cílem bylo osvobození Irákem okupovaného Kuvajtu. Zúčastnil se jí i československý protichemický prapor. Ve vítězné válce si vydobyl respekt západních spojenců a pootevřel tak dveře ke vstupu do NATO. Doma ale vojáky čekalo nepříjemné přivítání.
Před 45 lety se Saddám Husajn dostal k moci a stal se iráckým prezidentem. Za tu dobu potlačil řadu rebelií a zúčastnil se několika válek. Bojoval s americkým prezidentem Georgem Bushem starším, který ho vytlačil z Kuvajtu, i s jeho synem Georgem Bushem mladším, který ho definitivně odstavil od moci. Husajn uprchl a několik měsíců se ukrýval, než vojáci objevili jeho úkryt.
Jen pár dní poté, co v roce 1990 vpadla do Kuvajtu irácká armáda Saddáma Husajna a doslova ho rozdrtila, se v Praze konala tajná schůzka. Americký a egyptský diplomat se tady sešel s dvěma československými vojáky, aby projednali, jak se naše armáda bude podílet na osvobození malé ropné monarchie v Perském zálivu.
Bílý dům bývalého prezidenta George Bushe jí v roce 2003 zničil kariéru u CIA. Teď si chce bývalá tajná agentka Valerie Plameová srovnat účty s jiným republikánským prezidentem, Donaldem Trumpem.
Americká armáda během speciální operace na severu Sýrie o víkendu zabila Abú Bakra Bagdádího, vůdce takzvaného Islámského státu (IS). Teď se čeká, kdo ho v čele teroristické organizace vystřídá.
Přesně před dvaceti lety, 28. dubna 2004, se ve vysílání americké televizní stanice CBS News poprvé objevily fotografie týraných iráckých zajatců ve věznici Abú Ghraíb, kterou řídila americká armáda. Propukl skandál, který otřásl americkou administrativou a šokoval celý svět.
Sami Američané o něm mluví jako o nejúspěšnějším prezidentovi USA, který v Bílém domě sloužil jen jeden prezidentský termín. George H. W. Bush, který v pátek zemřel ve věku čtyřiadevadesáti let, bezpečně provedl Spojené státy a s pomocí dalších státníků i celý svět turbulentním obdobím konce studené války.
Evropský parlament schválil opatření, jež mají zvýšit ochranu dětí před nežádoucími vlivy v televizi a na internetu.
Volby v Iráku provázela rekordně nízká volební účast, podle irácké volební komise přišlo pouze 44 procent voličů.
Irák čekají v sobotu první volby od porážky teroristů z Islámského státu. Současný premiér Hajdar Abádí nemá vítězství vůbec jisté.
Americké tajné služby před summitem Donalda Trumpa a Kim Čong-una vytváří psychologický profil vůdce KLDR.
Západní Mosul totálně zničily boje s tzv. Islámským státem, opětovná výstavba potrvá roky. Starostovi iráckého města Abdelsatáru Hibbúovi ale chybějí peníze. A jak varuje, bez financí od centrální vlády se můžou ve městě rozhořet sektářské spory. "Podobný nedostatek předvídavosti může mít fatální následky," říká.
Trumpův nový poradce pro národní bezpečnost John Bolton by chtěl vypovědět jadernou dohodu s Íránem.
Jedenatřicetiletý Iráčan Umar Muhammad v minulých třech letech tajně dokumentoval brutalitu teroristů z tzv. Islámského státu v severoiráckém Mosulu. Anonymně ji pak pod pseudonymem Oko Mosulu sdílel skrze Twitter, Facebook a blog do světa. Hrozil mu za to trest smrti. Po odchodu islamistů teď poprvé odkryl svou identitu.
Stál u vzniku prestižního protipartyzánského kurzu ve Francouzské Guyaně, o kterém čeští vojáci mluví jako o "pekle na zemi". Absolventi říkají, že na kurzu poznali sami sebe, protože byli v džungli odkázáni jen na sebe a pomoc kamarádů. Veterán francouzské armády Daniel Kopecky je nyní vojenským a leteckým přidělencem Francie v Česku. "V obraně Evropy se v poslední době změnilo hodně věcí," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz, proč se v Praze obnovuje francouzská vojenská mise. "Význam obrany Evropy zkrátka roste."
O severokorejském vůdci Kim Čong-unovi mají západní tajné služby minimum informací. Diktátor pečlivě střeží své soukromí a zbavuje se nepohodlných osob v okolí. Podle odborníků však nejde o žádného psychopata. "Je bezohledný a nemilosrdný. Je ale také racionálně uvažujícím člověkem," varuje jihokorejský politolog Park Bjung-kwang.
