"Dodnes nechápu, že Američané nechtěli po teroristických úderech 11. září 2001 pochopit, že Saddám Husajn a Usáma bin Ládin nebyli spojenci, že se naopak nemuseli a byli téměř nepřátelé," říká v druhé části rozhovoru k patnáctému výročí teroristických úderů na USA někdejší šéf vojenské rozvědky Andor Šándor.
Osmdesát zraněných, dva mrtví. To je podle agentruy AP bilance posledního útoku chemickými zbraněmi, k němuž podle protirežimních aktivistů došlo v úterý v severosyrském Aleppu. Nejde přitom o ojedinělou záležitost. Používání chemických zbraní se neštítí ani armáda prezidenta Bašára Asada, ani islamisté.
Vědci z Oxfordské univerzity sestavili žebříček významných politických osobností podle hodnot psychopatických rysů. Do první pětice se dostali Saddám Husajn, anglický král Jindřich VIII., někdejší ugandský diktátor Idim Aminem a Donald Trump. Podle autora studie Kevina Duttona není možné na základě tohoto kvocientu označit někoho za psychopata, pouze ukazuje na přítomnost psychopatických rysů. Záleží však, jak jsou u něho nakombinovány pozitivní a negativní psychopatické rysy, uvedl vědec.
Říká se jim "Zlatá divize" a stojí v první linii většiny velkých bitev Bagdádu proti islamistům. Muži z irácké první brigády pro zvláštní operace představují jeden z mála úspěšných bodů amerického tréninkového programu, kterým si prošli po svržení režimu Saddáma Husajna. Iráčané ale tyto vojáky z elitního útvaru ještě před několika lety nesnášeli, považovali je za prodlouženou ruku premiéra. Dnes je Američané označují za "nejspolehlivějšího partnera" na irácké půdě.
Při bombovém útoku severně od Bagdádu v úterý zahynulo nejméně 11 lidí a dalších 32 osob utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní bezpečnostní a lékařské zdroje. K atentátu ve městě Rášidíja se zatím nikdo nepřihlásil, podobné útoky měli ale v minulosti v oblasti na svědomí radikálové z hnutí Islámský stát (IS). Automobil explodoval na trhu s ovocem a zeleninou během ranní špičky, uvedl policejní důstojník. Irácká metropole je ve stavu vysoké pohotovosti po bombových útocích z 3. července, při kterých přišlo o život nejméně 292 osob. Šlo o nejtragičtější atentáty od chvíle, kdy Američané v zemi před 13 lety svrhli režim tehdejšího vůdce Saddáma Husajna.
Když britští špioni tvrdili, že Saddám Husajn vlastní chemické zbraně, Češi jim věřili. "Neměli jsme důvod výsledky práce Britů zpochybňovat," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz někdejší šéf české zahraniční rozvědky František Bublan. Reaguje tak na zprávu britské vyšetřovací komise, že práce zpravodajských a výzvědných služeb vykazovala před invazí do Iráku vážné chyby. A dodává: "Až potom přišly pochybnosti, že informace o chemických zbraních Iráku pocházejí zřejmě jen z jednoho zdroje," tvrdí.
Kdyby dnes vládl Saddám Husajn, tak by nedopustil, aby na jeho území operoval Islámský stát. Džihádisté USA cíleně vlákali do pasti, říká odborník na Blízký východ Břetislav Tureček. Ten teď očekává, že na bývalého britského premiéra Tonyho Blaira budou po zveřejnění závěrů Chilcotovy komise podány žaloby.
Podle bývalého amerického prezidenta George Bushe mladšího se světu po svržení iráckého diktátora Saddáma Husajna daří lépe. Někdejší šéf Bílého domu to uvedl v reakci na zveřejnění zprávy britské vyšetřovací komise. Ta kritizuje zapojení Britů do invaze v Iráku. Bush mladší po svém mluvčím vzkázal, že je "ohromně hrdý na působení amerických a koaličních sil za války proti teroru".
Tony Blair byl varován, že invaze zvýší ohrožení Británie ze strany al-Káidy, prohlásil šéf vyšetřovací komise John Chilcot. "Práce zpravodajských a výzvědných služeb vykazovala vážné chyby," uvádí se ve zprávě.
Ofenziva proti teroristům z Islámského státu je v plném proudu, a to hned na několika frontách. V Sýrii i v Iráku. USA proto s velkou pravděpodobností čeká velké dilema. Američané budou muset řešit, co s válečnými zajatci. Po neblahých zkušenostech z minulosti se Washington nechce pouštět do zřizování vlastních zajateckých táborů, zároveň ale nemůže nechat starost o zadržené džihádisty na Damašku a Bagdádu. Minulost totiž ukázala, že to může být nebezpečné.
V pondělí ráno po čtvrté hodině místního času se začaly do centra valit tanky, obrněné transportéry a konvoje s iráckými vojáky. Čeká však na ně – stejně jako v předchozích bitvách – zuřivý odpor odstřelovačů IS, automobily napěchované výbušninami a nálože nastražené na ulicích i v domech. Američané v bojích před dvanácti lety nazývali místního protivníka "Satan".
"Přistěhovalec nebo uprchlík musí rychle získal práci, aby se mohl postarat sám o sebe bez toho, aby potřeboval pomoc vlády či státu," říká Američan iráckého původu Ali Sudani.
Muž byl zadržený už minulý měsíc, nyní informaci potvrdily irácké zpravodajské zdroje. Zadržený Iráčan je vysoce postavený představitel islamistů, který se na chemické zbraně specializoval už za dob Saddáma Husajna. Jde o první z úspěchů amerického tažení proti bojovníkům IS. Operace se uskutečnila na severu země poblíž města Tal Afar.
Trojice sester z Iráku měsíce živořila v uprchlickém táboře v severoiráckém Irbílu. Jako křesťané tam prchly kvůli léta trvajícím perzekucím, útokům islámských radikálů a únosům. V utečeneckém centru netekla voda, rodina přebývala v plechových buňkách, ve kterých bylo v létě nesnesitelné vedro. Tři ženy spolu s rodinou našly nový domov v Brně. Jejich přesídlení zařídila nadace Generace 21, jež se snaží pomoct křesťanům, kterých na Blízkém východě rychle ubývá. V Česku dostanou azyl – do Iráku se vracet nechtějí. Nevěří, že by pronásledování křesťanů v Iráku v budoucnosti ustalo.
Mosul, který drží radikálové z teroristické organizace Islámský stát (IS), by přibližně čtyři hodiny po protržení hráze zasáhla vlna vysoká až 25 metrů. Během 22 hodin by pod 15metrovou vlnou zmizel Tikrít. Do hlavního města Iráku – přes 600 kilometrů vzdáleného Bagdádu – by čtyřmetrová vlna dorazila během dvou dnů. O tom, že se zřejmě nejnebezpečnější vodní nádrž na světě hroutí, se ví už řadu let. V první polovině 80. let minulého století byla totiž vystavěná na podkladu, který se při kontaktu s vodou rozpouští. Italská firma Trevi Group by měla kontrakt na její obnovu s iráckou vládou podepsat v příštích týdnech.
Vůdce maoistické komunity "soudruh Bala", který znásilňoval a jinak sexuálně zneužíval ženy, poslal soud do vězení na 23 let. Vyšetřování 75letého Aravindana Balakrishnana začalo před dvěma lety poté, co se podařilo osvobodit jeho dceru, kterou držel v otroctví přes 30 let. Ta nesměla opouštět domov, nechodila do školy ani k lékaři a policie se o její existenci dozvěděla až poté, co jedna z členek domácnosti kontaktovala charitu.
Vojáci z proslulé 101. výsadkové divize armády Spojených států obsadili druhé největší irácké město už v roce 2003 během invaze v rámci operace Irácká svoboda. Teď ale bude jejich úkolem "pouze" vycvičit irácké jednotky a také milice Pešmergů, aby byly schopné z města vyhnat džihádisty bojující v řadách teroristické organizace Islámský stát. Ta město zabrala v červnu 2014. Divize patří mezi nejoceňovanější a nejnasazovanější jednotky USA, ve znaku má hlavu orla bělohlavého v černém poli. Ten je vzpomínkou na "Starého Abeho". Orla, který se stal maskotem wisconsinského regimentu za občanské války. S vojáky prošel desítkami bitev, život dožil ve své voliéře v americkém Kapitolu.
Tvrdit, že Islámský stát je projekt, který vymysleli a připravili Saddám Husajn a jeho lidé, je přehnané. Rodil se postupně a v několika fázích. Stopu bývalého režimu, svrženého před dvanácti lety americko-britskou invazí, ale mezi džihádisty nelze přehlédnout.
Pařížským masakrem se Islámský stát přihlásil ke globálním ambicím, přesahujícím syrské a irácké hranice. Západ složitě hledá odpověď a sbírá síly k rozhodnější vojenské akci. Ve středu má doplout do Perského zálivu francouzská letadlová loď Charles de Gaulle. Americký deník New York Times s odvoláním na zdroje z Bílého domu napsal, že Obama brzy oznámí více "koordinovaných úderů" na Islámský stát, čemuž budou předcházet konzultace se státníky řady zemí. Ani zánik chalífátu ale nemusí znamenat konec toho, co jsme viděli v Paříži. Islámský stát se stal globálním kultem, jehož vyznavači budou dál existovat a prahnout po odplatě.
V rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN bývalý britský premiér Tony Blair přiznal, že americká invaze do Iráku v roce 2003 je spoluzodpovědná za vzestup radikální organizace Islámský stát. Za některé tehdejší chyby Londýna se Blair zároveň omluvil. Výraznou roli podle Blaira ale sehrálo i takzvané arabské jaro, tedy série lidových revolucí, které se v roce 2011 prohnaly arabským světem a způsobily pád autoritativních režimů například v Tunisku, Egyptě či Libyi.
