


Hlupák, nebo mazaný lídr? Američtí agenti zkoumají Kima, analyzují řeč těla, proslovy i fotografie
Americké tajné služby před summitem Donalda Trumpa a Kim Čong-una vytváří psychologický profil vůdce KLDR.



Americké tajné služby před summitem Donalda Trumpa a Kim Čong-una vytváří psychologický profil vůdce KLDR.



Západní Mosul totálně zničily boje s tzv. Islámským státem, opětovná výstavba potrvá roky. Starostovi iráckého města Abdelsatáru Hibbúovi ale chybějí peníze. A jak varuje, bez financí od centrální vlády se můžou ve městě rozhořet sektářské spory. "Podobný nedostatek předvídavosti může mít fatální následky," říká.



Trumpův nový poradce pro národní bezpečnost John Bolton by chtěl vypovědět jadernou dohodu s Íránem.



Jedenatřicetiletý Iráčan Umar Muhammad v minulých třech letech tajně dokumentoval brutalitu teroristů z tzv. Islámského státu v severoiráckém Mosulu. Anonymně ji pak pod pseudonymem Oko Mosulu sdílel skrze Twitter, Facebook a blog do světa. Hrozil mu za to trest smrti. Po odchodu islamistů teď poprvé odkryl svou identitu.



Stál u vzniku prestižního protipartyzánského kurzu ve Francouzské Guyaně, o kterém čeští vojáci mluví jako o "pekle na zemi". Absolventi říkají, že na kurzu poznali sami sebe, protože byli v džungli odkázáni jen na sebe a pomoc kamarádů. Veterán francouzské armády Daniel Kopecky je nyní vojenským a leteckým přidělencem Francie v Česku. "V obraně Evropy se v poslední době změnilo hodně věcí," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz, proč se v Praze obnovuje francouzská vojenská mise. "Význam obrany Evropy zkrátka roste."



O severokorejském vůdci Kim Čong-unovi mají západní tajné služby minimum informací. Diktátor pečlivě střeží své soukromí a zbavuje se nepohodlných osob v okolí. Podle odborníků však nejde o žádného psychopata. "Je bezohledný a nemilosrdný. Je ale také racionálně uvažujícím člověkem," varuje jihokorejský politolog Park Bjung-kwang.



Kurdové chtějí ustavit svůj nezávislý stát na autonomním území, které ovládají na severu Iráku. Na pondělí 25. září proto vyhlásili všelidové referendum. Jeho konání se snaží zabránit centrální irácká vláda a proti vyhlášení kurdského státu je i Turecko, kde část Kurdů žije také. S referendem nesouhlasí ani Spojené státy, přestože Kurdové jsou významnými spojenci USA v regionu a významně se podílejí i na boji proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku. Podporu pro myšlenku nezávislosti zato Kurdové získali v Izraeli či Francii. Přečtěte si přehledné otázky a odpovědi k tématu.



Pád bašty Islámského státu v Sýrii je na dohled. Syrské demokratické síly (SDF) dobyly v posledních dnech značnou část Rakky a dál postupují. Podle některých zdrojů nyní islamisté kontrolují už jen pět procent města. Zbývající čtvrti hájí podle odhadů pouhých 700 až 1000 bojovníků Islámského státu. Džihádisté navíc ztrácejí i jiná území v Sýrii. A také v sousedním Iráku, kde tamní armáda zahájila útok na město Havídža.



Prezident Donald Trump zatím nemá vlastní strategii pro další postup v bojích s muslimskými radikály v Afghánistánu. Jeho lidé se zatím formálně drží dosavadní linie Baracka Obamy. V Bílém domě se ale objevil revoluční plán. Předat válku v Afghánistánu soukromé armádě, tedy žoldnéřům. Autorem plánu je Erik Prince, zakladatel někdejší soukromé bezpečnostní firmy Blackwater, jejíž žoldnéři do roku 2007 působili po boku amerických vojáků v Iráku. Trumpovi lidé se k projektu oficiálně nevyjádřili, podle listu USA Today ale návrh "aktivně zvažují".



Abú Bakr Bagdádí, vůdce organizace Islámský stát, není po smrti. Je o tom přesvědčený velitel tajné služby v iráckém Kurdistánu Láhaur Talabání, na kterého se odvolává agentura Reuters. Bagdádího smrt v červnu ohlásilo Rusko a v červenci také Irák na základě zdrojů ze severoirácké provincie Ninive, kde Bagdádí žil. Mezitím se objevují spekulace o Bagdádího nástupci. Nejčastěji je zmiňován nynější velitel oddílů IS v Libyi Tunisan Džaláladdín Túnisí, který byl Bagdádímu blízký.



Konec války v Iráku a Sýrii se blíží. Zatímco islamisté ztrácejí další a další území, na dobytém teritoriu hrozí chaos a nové sektářské boje. Jednotlivá etnika a náboženské skupiny chtějí urvat každá pro sebe co nejvíce. Iráčtí Kurdové organizují v září referendum o nezávislosti. Jejich syrští soukmenovci usilují o vlastní autonomní území s názvem Rojava.



Reformista Hasan Rúhání v pátek znovu vyhrál volby, a zůstane tedy v prezidentském křesle další čtyři roky. Svůj hlas mu odevzdalo 57 procent voličů oproti 38 procentům pro jeho hlavního rivala, kterým byl představitel konzervativního křídla Ebráhím Raísí. Jak to vypadá v íránské volební místnosti? A proč lidé napříč Íránem stále věří svému prezidentovi?



Celý týden mluvil Bílý dům o tom, že ke Korejskému poloostrovu směřuje americká letadlová loď. Byla to jasná výstraha vůči totalitnímu režimu v Severní Koreji, aby přestal se svými vojenskými provokacemi. Jenže později se ukázalo, že šlo o nepravdivou informaci. Letadlová loď USA, zmíněná Trumpem, ve skutečnosti mířila přesně na opačnou stranu. Podle Bílého domu šlo o chybu v komunikaci s námořnictvem USA. Podle některých amerických médií to ale prezident udělal schválně. Trumpův zvyk přestřelovat a upravovat informace se ale postupně obrací proti němu.



Syrský prezident Bašár Asad řekl ve čtvrtečním rozhovoru pro agenturu AFP, že žádné chemické zbraně nemá a odmítá vinu za nedávný incident v syrském městě Chán Šajchún, ovládaném rebely. Po chemickém útoku tam zahynulo nejméně 87 lidí. Prezidenta Asada v jeho postoji podpořili i jeho nejvlivnější vojenští spojenci Rusové. Nepřímých důkazů, že v Chán Šajchúnu útočila Asadova letadla ale přibývá. Američané navíc tvrdí, že mají z inkriminovaného útoku odposlechy syrských vojáků. Přinášíme přehledné shrnutí nejdůležitějších faktů v otázkách a odpovědích.



Někdejší reportérka zahraniční redakce Českého rozhlasu Pavla Jazairiová (71) je žijící legendou. Její zasvěcené reportáže ze zemí třetího světa a často i z míst válečných konfliktů neodmyslitelně patří k rozhlasovému éteru porevoluční doby. Napsala také desítky knih o místech, které tak důvěrně zná, a hlavně o tamějších lidech – ať již v Africe, na Blízkém východě či v Indii. V rozhovoru pro Aktuálně.cz došlo především na současné problémy Evropy i zemí třetího světa, které spolu velmi souvisí. "Důsledkem dějin je i rozdělení světa na bohaté a chudé, vzájemná nenávist a strach, nepochopení, kterého tak obratně využívají manipulátoři ke svým cílům," říká Pavla Jazairiová.



Podle irácké televize byl zabit muž číslo dva Islámského státu. Měl na starosti bezpečnostní agendu jak v Iráku, tak v Sýrii. Džumajlí byl zabit při náletu poblíž syrské hranice v provincii Anbár. Kromě něj při akci zemřeli další dva členové Islámského státu.



Policie v Malajsii zveřejnila výsledky pitvy těla zavražděného Kim Čong-nama, nevlastního bratra současného severokorejského vůdce. Najatá útočnice proti němu na letišti v malajsijském hlavním městě Kuala Lumpur použila podle policistů bojovou látku VX, která je smrtelná i ve velmi malé dávce. Ohrozila tím i další lidi na letišti, sama zvracela a měla dýchací potíže. VX je zakázaná a vysoce nebezpečná látka, v minulosti ji použil irácký diktátor Saddám Husajn proti Íráncům a Kurdům. Jižní Korea uvádí, že KLDR má této smrtící substance velké množství.



Irácké město Zumar, které leží šedesát kilometrů na severozápad od Mosulu, teď kontrolují kurdské milice. Podle reportáže agentury Reuters se daly desetitisíce Arabů na útěk z obavy, že dojde k etnickým čistkám. Lidskoprávní organizace Human Rights Watch dokonce tvrdí, že ničení arabských vesnic Kurdy může být považováno za válečný zločin. Kurdové ale popírají, že by k něčemu takovému docházelo. Odejít podle nich musí jen ti Arabové, kteří podporovali Islámský stát.



Kurdové se vracejí do měst na severu Iráku, osvobozených z rukou Islámského státu. Podle reportáže agentury Reuters zabírají domy po Arabech, kteří v nich žili od dob Saddáma Husajna. Vyhnali je spolu s islamisty, se kterými podle nich kolaborovali a Islámský stát podporovali. Současná irácká vláda se ale obává, že Kurdové rozšiřují svá území a vytvářejí nová ohniska příštích sporů a konfliktů, především s Tureckem a Íránem.



Irácká armáda v pátek oznámila, že se jí podařilo opět získat kontrolu nad částí Mosulu, o nějž svádí boj s teroristickou organizací Islámský stát. Vojáci čelí tvrdému odporu, a to proto, že islamistům před dvěma roky padlo při rozprášení irácké armády do náruče obrovské množství moderních zbraní i munice. "To je dnes při dobývání Mosulu obrovský problém a do budoucna i riziko," varuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz zpravodajský analytik a zbrojní expert Dušan Rovenský z Armádního technického magazínu (ATM).