Podzemní velitelství v Bartolomějské ulici, centrum Pražského povstání v květnu 1945, není přístupné veřejnosti. Redakce Aktuálně.cz přesto měla možnost prostory navštívit. Sklepení při povodních zaplavila voda, od té doby je ve špatném stavu. Podívejte se, odkud velel povstalcům generál Karel Kutlvašr.
Ještě v první polovině 19. století tvořily chudinu osoby z typických skupin společnosti, jako byli například mentálně či fyzicky postižení, vdovy, sirotci, nemocní. S průmyslovou revolucí začaly do měst proudit dělníci, s tím se objevily výkyvy nezaměstnanosti a zejména nekvalifikovaní lidé končili v nouzových koloniích a ještě hůře, třeba i v místnostech vydlabaných ve skále.
Pražské povstání, které vypuklo 5. května 1945, představuje největší ozbrojený střet Čechů na vlastním území v moderních dějinách. Během pěti dnů bojů přišlo o život na tři tisíce lidí. Nově objevené snímky přinášejí svědectví o dramatických událostech v ulicích hlavního města. Galerie zachycuje klíčové momenty povstání, jehož význam byl později komunistickým režimem potlačován.
Boj agentů mezi socialistickým Východem a kapitalistickým Západem. Realita Prahy 60. let minulého století. Do souboje se svými protějšky se pustili i agenti československé kontrarozvědky. Připravili smělý plán, jak získat cenné dokumenty Severoatlantické aliance. Pomoci jim měla tajná chodba.
Letiště v městské části Brno-Tuřany začalo sloužit civilní dopravě 28. dubna 1958. Již před tím ho čtyři roky využívalo československé letectvo. O desetiletí později ho vyměnila jiná armáda. Ta okupační Varšavské smlouvy. Přistávala zde transportní letadla An-12 a stíhací letouny MiG-21. Po pádu komunistického režimu prošlo letiště v Tuřanech výraznou modernizací.
Ve čtvrtek 27. dubna 1978 přeskočily plameny z ohníčku čtyř dětí na stavby cenného barokního areálu u Příbrami. S mohutným požárem bojovaly tři stovky hasičů a zapojili se i dobrovolníci. Ti například pomocí věder s vodou čelili plamenům na půdě tamního internátu. Velitel zásahu je stáhl okamžik před tím, než se na ně zřítil hořící krov střechy. Událost je podrobně popsána ve fotogalerii.
Rodina z vesnice na Olomoucku prožila v roce 1981 mimořádně traumatické chvíle. Stala se jí osudnou blízkost sovětských kasáren, z nichž dezertoval mladý voják. Vloupal se do jejich domu, byl však při zločinu přistižen. Reagoval nebývale krutým způsobem.
Praha neměla jen čtvrti zastavěné činžovními domy, vilami či sídlišti. Hlavní město bylo rovněž průmyslovým centrem země. V Praze se ve velkém vařilo pivo, vyráběla slavná čokoláda, vznikaly železniční vagony, auta či tramvaje. Vysočany, Libeň, Karlín, Smíchov, Modřany… To byly čtvrti průmyslu zaslíbené. Galerie historických snímků nabízí pozoruhodné pohledy na zaniklé podniky.
Na jaře 1949 se skupina kolem Josefa Krysličky pokusila v Liberci uskutečnit útok na špičky KSČ. "Měla při májových oslavách provést pumový atentát na ústavní činitele, který měl být spáchán vložením pekelného stroje pod slavnostní tribunu. Dále pak měla provést destrukci na budově krajského sekretariátu KSČ a politické školy v Liberci," stojí v tehdejších vyšetřovacích spisech. Poplatných době.
Na konci jara 1980 se v západních Čechách udál otřesný případ, kdy voják uprchl v noci z kasáren a k ránu zavraždil čtyři lidi v bývalé hájovně, která sloužila jako motorest. Proč? To se nikdy přesně nezjistilo. Policie s armádou spustila rozsáhlou pátrací akci, která skončila na okraji Plzně.
Budova Hlavního nádraží v Praze, které nese čestné jméno po americkém prezidentovi W. Wilsonovi, je největší a zároveň nejskvostněji zdobené nádraží v Česku. Dokončeno bylo v roce 1909 podle projektu architekta Josefa Fanty. Několik posledních let prochází výstavná budova rozsáhlou rekonstrukcí, která se chýlí ke konci. Podívejte se na dosud nepřístupná místa a výzdobu, kterou ukrývá.
Divočina švédského pohraničí ukrývá skutečnou "motoristickou" raritu. Båstnäs bilkyrkogård neboli hřbitov aut. A rovněž se tu uchovává tragický osud dvou bratrů, kteří chtěli zbohatnout, ale vůbec neodhadli, kdy se svým podnikáním přestat.
V první polovině 60. let se v severních Čechách objevila agresivní nemoc, která stála život šestnáct mladých lidí včetně dětí. Zemřeli na hnisavý zánět mozku a mozkových blan. Lékaři a vědci dlouho nechápali proč. Jediné, co oběti spojovalo, byla návštěva bazénu v Ústí nad Labem krátce před smrtí. Záhadu se podařilo rozluštit až za deset let.
Pro rozvoj středověké Prahy měl podstatný význam český král a římský císař Karel IV., který majestátem vydaným 8. března 1348 založil Nové Město pražské. Základní kámen města, v praxi hradební zdi, byl slavnostně položen o několik dní později - 26. března. U této příležitosti redakce Aktuálně.cz přináší galerii historických fotografií navazující na seriál "Tenkrát v…".
Patřili k prvorepublikové elitě jak uměleckého světa, tak oborů méně tvůrčích, jako je třeba politika či armáda. Většina z nich si dům v atraktivních vilových čtvrtích v Praze nechala postavit. Ti ostatní se do zpravidla honosných vil nastěhovali později. Poválečná generace známých osobností pak na ně navázala. Podívejte se, jak žili slavní Češi a Češky minulého století.
Patřili k prvorepublikové elitě jak uměleckého světa, tak oborů méně tvůrčích, jako je třeba politika či armáda. Většina z nich si dům v atraktivních vilových čtvrtích v Praze nechala postavit. Ti ostatní se do zpravidla honosných vil nastěhovali později. Poválečná generace známých osobností pak na ně navázala. Podívejte se, jak žili slavní Češi a Češky minulého století.
Chráněná krajinná oblast Beskydy byla vyhlášena na sklonku zimy a jara 1973. Svou rozlohou 1160 čtverečních kilometrů je největší v republice. Důvodem vyhlášení byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména původní "pralesy" s výskytem vzácných karpatských živočišných i rostlinných druhů, druhově pestrá luční společenstva a také mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny.
V okolí ukrajinského Charkova a blízké vesnice Sokolovo se před 80 lety odehrávaly nelítostné boje mezi Rudou armádou a 1. československým polním praporem na jedné straně a německým wehrmachtem na straně druhé. Dnes je ovšem ruská armáda tím, kdo ohrožuje a ničí Charkov. Výročí bitvy připomene Československá obec legionářská 8. března akcí a výstavou na náměstí Míru v Praze (více na konci textu).
Ani v těch nejnebezpečnějších situacích neztrácel palubní střelec čs. perutě RAF Eduard Šimon humor. Kolegové si ho za války vážili i kvůli mimořádné odvaze. Po komunistickém puči však byl z armády vyhozen a 15. října 1949 za dodnes ne zcela jasných okolností zahynul při přestřelce s příslušníky SNB. Ve druhé polovině 60. let byl na popud jeho manželky Emilie případ znovu prošetřován.
Na podzim roku 1949 se na Mikulovsku odehrál incident, který mohl vyústit v mezinárodní roztržku mezi spojenci a pro zúčastněné skončit tragicky. Myslivci tu při honitbě postřelili vysokého představitele Rudé armády. Lidé v době sílících represí totalitní moci končili po vykonstruovaných procesech na popravišti či ve vězení s mnohem menšími prohřešky.
