Deepfake. Falešná videa, která dokážou zmanipulovat kohokoliv, pokud na to není připraven. A česká společnost na nástup této technologie rozhodně připravena není. Popsat správně, co deepfake video je, nedokáže podle nedávného průzkumu více než polovina Čechů a Češek. To je alarmující skutečnost. Odborníci se přitom shodují, že falešným videím budeme ve velkém čelit již ve volebním roce 2025.
Neděle 2. září 1945. V polovině cesty mezi vesnicí Kožlí a městečkem Zahrádka na Vysočině, na dně údolíčka, kterému místní říkají Kobylí důl, se čtyři měsíce po konci války chystá slavnostní odhalení pamětní desky třem protinacistickým odbojářům. Ti zde při přestřelce s gestapem a protektorátními četníky v lednu 1945 padli. Na takzvané první zahájské oslavy míří do Kobylího dolu tisíce lidí.
Úterý 11. září 1951. Zbývá pět minut do desáté hodiny dopolední. Z hlavního nádraží v Praze vyjíždí expresní vlak do Chebu. Do cílového města dorazí v brzkém odpoledni. Na chebském nádraží odpojí rychlíku zadní vagony a na zbylou soupravu tří osobních vagonů a jednoho služebního vozu najede parní lokomotiva řady 365.0. Vzniká tím osobní vlak 3717 směřující do Aše.
Středa 19. února 1969. V Nelahozevsi na Mělnicku již třetí den stojí porouchaný vojenský náklaďák sovětské armády. Patří k jednotce okupantů dislokované ve středočeských Milovicích. U vozidla táboří, tedy spíše živoří, osm vojáků v ušmudlaných pracovních uniformách. Nemají dost vody ani potravin, je jim zima. Nekompetentní velitelé absenci svých podřízených netečně ignorují.
Poslední okamžiky zpěvačky Věry Urieové se začínají odvíjet cestou tramvají č. 17 do pražského Braníku, kde půvabná žena vystupuje na konečné stanici a rychlou chůzi míří temnými a opuštěnými místy k domovu. Tady někde, v ospalé čtvrti na jihu Prahy, v noci z pátku na sobotu 26. října 1974 sboristka opery Národního divadla záhadně zmizí.
Úterý 6. března 1951. Na stráních se povalují zbytky sněhu. Je chladno. Ve večerních hodinách si lidé v okolních vesnicích na temném obzoru návrší všimnou oranžové záře. Vychází z lesa, kde stojí hájenka Lipovka. Právě tu plameny zachvátily. Zprvu to vypadá, že jde nějakou klukovinu, ale velmi brzy se ukáže, že oheň měl zastřít surový zločin.
Podcast Podivné zločiny: Spěch, mlha a tajemné zelené světlo stojí za nejpodivnější událostí české železniční dopravy. Záblesk proti sobě poslal dva vlaky. Srážka u Stéblové na podzim 1960 se stala nejtragičtější nehodou v naší historii. Podezření padlo na muže v desátém vagonu.
Středa 5. srpna 1987. Policie na základě oznámení zoufalých rodičů vyhlašuje celostátní pátrání po dvaadvacetileté Lence V., třiadvacetiletém Pavlovi P. a šestadvacetiletém Petrovi H. Koncem června společně odjeli z Prahy na čundr do malebně rozedraných pískovcových skal Českosaského Švýcarska. Vrátit se měli za týden. Nejpozději 5. července, podle počasí.
Téměř polovinu existence Československa byla v oběhu jednokorunová mince s motivem dívky sázející lípu. Stala se nejdéle používaným platidlem v historii tuzemského mincovnictví. Od září 1957 do rozpadu Československa po pětatřiceti letech se třikrát změnilo zřízení republiky. Třikrát se změnil státní znak na rubu mince. Dívka se sazenicí zůstala.
Pondělí 24. června 1974. Noční strážný Technických služeb města Liberce je v půl třetí po půlnoci na obhlídce areálu závodu. Když trasu dokončí, nalezne pod bránou vrátnice zasunutý malý balíček z kartonu šedé barvy vložený do igelitového sáčku.
V létě 1952 zemřel v česko-polském pohraničí za neobvyklých okolností příslušník Sboru národní bezpečnosti, který se účastnil zátahu proti polským zběhům. Desítky vojáků a esenbáků narušitele hranic nedopadly. I tak se střílelo. Rodina mrtvého policisty nikdy závěrům vyšetřování neuvěřila.
Středa 7. listopadu 1962 odpoledne. Na Staroměstském náměstí v Praze se mačkají davy lidí. Vládnoucí komunisté sem svolali slavnostní shromáždění ke 45. výročí bolševické revoluce v Rusku. Jde o klasickou veřejnou akci s dobrovolnou účastí, která je ale ve skutečnosti v podstatě povinná. Své zaměstnance do centra Prahy nahnaly stranické orgány státních a městských podniků, školy své studenty.
Blízký východ byl ve druhé polovině 60. let ve varu obdobně, jako je tomu v současnosti. Izrael tehdy v šestidenní válce ponížil koalici okolních arabských států. Zároveň však dobyl území s milionem palestinských uprchlíků. Jeden významný muž jim chtěl pomoci, byť byl židovského původu. Svůj plán měl přednést na půdě OSN. Nedostal příležitost. V Praze přišel za záhadných okolností o život.
Středa 7. listopadu 1962 odpoledne. Na Staroměstském náměstí v Praze se mačkají davy lidí. Vládnoucí komunisté sem svolali slavnostní shromáždění ke 45. výročí bolševické revoluce v Rusku. Jde o klasickou veřejnou akci s dobrovolnou účastí, která je ale ve skutečnosti v podstatě povinná. Své zaměstnance do centra Prahy nahnaly stranické orgány státních a městských podniků, školy své studenty.
Čtvrtek 21. srpen 1969. První výročí invaze armád Varšavské smlouvy do Československa. Pár letních dnů, které národu vypálí bolestivý cejch. Lidé zaplní ulice měst, protestují proti okupaci i nastupující normalizaci. A umírají. Byly to dny, kdy vláda podrazila své občany. Definitivně. Dny, kdy Češi stříleli Čechy. Potrestán za to nebyl nikdo. Odškodněn už vůbec ne.
Nedostupnost bydlení v Česku je čím dál větším problémem. Nelichotivým statistikám, které se této oblasti týkají, stát, potažmo Praha, často vévodí. Podle ministerstva pro místní rozvoj žije v Česku 150 tisíc lidí v bytové nouzi, dalších 1,6 milionu je ohroženo ztrátou bydlení. To je ohromující číslo. Téměř čtvrtina domácností dává na bydlení více než 40 procent svých měsíčních příjmů.
V říjnu 1943 vypuklo v nacistickém vyhlazovacím táboře na východě Polska Sobibor povstání. Tři sta vězňů využilo zmatku a z tábora uprchlo. Naprostou většinu ale nacisté postupně polapili a zabili. Posléze byl tábor zrušen. I tak zde nacisti povraždili na čtvrt milionu lidí. Vzbouřenci byli velmi dobře organizovaní a zlikvidovali dvanáct dozorců. Mezi nimi i Josefa Wolfa, rodáka z jižních Čech.
Oficiální údaje tvrdí, že v Praze žije 1,3 milionu lidí. Podle dat mobilních operátorů je to však výrazně víc, až 1,6 milionu. Dalších zhruba 200 tisíc lidí dojíždí do Prahy každý den za prací nebo do školy. Vejdou se do hlavního města další obyvatelé? Budou mít kde bydlet, kde pracovat? A jak velkou šancí jsou pro Prahu brownfieldy? To jsou otázky diskusního pořadu Aktuálně.cz Vize město.
V první polovině 60. let minulého století se v severních Čechách objevila agresivní nemoc, která stála život šestnáct lidí. Převážně dospívajících či dětí. Lékaři a vědci dlouho nechápali, co se děje. Jediné, co oběti spojovalo, byla návštěva bazénu v Ústí nad Labem krátce před smrtí. Záhadu se podařilo rozluštit až za deset let.
Pětatřicet let se v Československu platilo mincí s vyraženou klečící dívkou sázející lípu. Ačkoliv motiv sochařky Marie Uchytilové-Kučové v soutěži nezvítězil, tehdejší ministr financí komunistické vlády z něj byl tak nadšený, že ražbu prosadil. Aniž by tušil, že se za vším skrývá tichý protest autorky proti komunistické zlovůli. Do návrhu totiž vtiskla podobu politické vězeňkyně Bedřišky Synkové.
