Slovenskému válečnému novináři Tomáši Forró se jako jednomu z mála podařilo po ruské invazi v roce 2014 dostat na obě strany okupovaného Donbasu. Tedy na území, které ruský prezident Vladimir Putin požaduje, aby ukončil válku. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, co si o tom myslí tamní lidé, jak je složité se do oblasti plné nerostného bohatství dostat a proč je tak důležitá.
Rusové zavádí nové učebnice, jež chválí Vladimira Putina a kritizují NATO. Učí se z nich i statisíce ukrajinských dětí, které buď žijí na okupovaném území, nebo je Rusko uneslo, říká v rozhovoru výzkumnice Megan Gittoes. Domů se jich dosud vrátilo jen kolem tisíce. Osud ukrajinských dětí zajímá i Melanii Trumpovou, ovšem podle Volodymyra Zelenského nebudou předmětem současného jednání o míru.
Ukrajinci nespoléhají pouze na dodávky moderních západních zbraní, nové typy také sami vyvíjejí. Nedávno poprvé zveřejnili, že dokážou vyrábět rakety dlouhého doletu Flamingo s dosahem až tři tisíce kilometrů. A lidé si hned všimli, že proudové motory raket jsou pravděpodobně stejné jako ty ve cvičném letounu Albatros.
Ukrajinská armáda zveřejnila video, jak dronovým útokem ničí ruský nákladní vlak s palivovými cisternami v okupované části Záporožské oblasti. Vlak po prvním útoku vykolejil a začal hořet. To narušilo železniční spojení používané k zásobování ruských vojsk.
David Čičkan, ukrajinský výtvarník, anarchista a voják, padl v bojích proti ruské agresi. Na kyjevském Majdanu mu přišly dát poslední sbohem stovky lidí z řad rodiny, přátel i kulturní a aktivistické scény.
Ruská média a politici píší o pondělním třístranném jednání o konci války na Ukrajině různě. Mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová například doufá, že Ukrajina projde takzvanou finlandizací a bude muset odevzdat kusy území. Média pak připomínají vliv Trumpova charismatu a označují diskuse s "nelegitimním" Zelenským za surreálné.
V pondělí večer se v Bílém domě ve Washingtonu nejprve setkal americký prezident Donald Trump se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, poté se k oběma státníkům připojili evropští lídři. Trump pak během přerušené schůzky volal s ruským prezidentem Putinem. O tom, jak a jestli se svět po schůzce přiblížil k míru (a nejen o tom), mluví ve Spotlight News odborník na Rusko Filip Scherf.
Vladimir Putin, evropští lídři, Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj - všichni se nějakým způsobem zapojili do pondělního jednání v Bílém domě, kde se hledala cesta k míru na Ukrajině. Na rozdíl od únorové schůzky měl Zelenskyj mnohem lepší přijetí, Trump mu dokonce pochválil oblek. Po jednání s evropskými lídry americký prezident volal do Kremlu, výsledkem prý bude summit Putin-Trump-Zelenskyj.
Administrativa Donalda Trumpa má další problém s bezpečností. Obšírné informace o obou delegacích či o chystané slavnostní večeři - to vše lze zjistit z dokumentů, které americký tým zanechal v hotelu nedaleko místa konání summitu kousek od vojenské základny v aljašském městě Anchorage. Ovšem podle Bílého domu bezpečnost schůzky Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem ohrožena nebyla.
Skoro žádný evropský novinář se na noční tiskovou konferenci po jednání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem nedostal. Vlastně o nic nepřišli, protože nemohli pokládat otázky. Tak popisuje jednání o konci války na Ukrajině reportér Eduard Freisler, který je přímo na Aljašce a jako zvláštní zpravodaj serveru Seznam Zprávy pozoroval dění okolo summitu Trump-Putin.
V noci z pátku na sobotu skončilo jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na vojenské základně v Anchorage na Aljašce. Na tiskové konferenci oba světoví lídři uvedli, že jejich jednání, které trvalo zhruba dvě a půl hodiny, bylo konstruktivní. Žádné konkrétní výsledky však nejsou patrné.
Na schůzce Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem nedojde k podpisu nové mnichovské dohody ani se neodehraje druhá Jalta. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to tvrdí ruský politolog a historik žijící v Česku Sergej Medveděv. Podle něj má před schůzkou navrch Putin, protože dokáže s Trumpem snadno manipulovat. Na základně Anchorage nedojde ani k dohodě o míru, ten podle Medveděva může zajistit jen Ukrajina.
Na Aljašku v pátek ráno dorazila ruská delegace složená z "těžkých vah" tamní diplomacie. Přijeli hned tři ruští ministři - ministr zahraničí Sergej Lavrov, který si oblekl triko s nápisem SSSR, ministr obrany i ministr financí. Prezident Vladimir Putin dorazí později, zdržel se totiž v sibiřském Magadanu, městě gulagu. Americký prezident Donald Trump už je na cestě z Washingtonu.
Už v pátek večer se na vojenské základně v americkém městě Anchorage setkají prezidenti USA a Ruska. Hlavní téma? "Ukrajinská krize", jak o válce, kterou ruská armáda v únoru 2022 začala, ruská delegace mluví. Popisujeme, které části Ukrajiny chtějí Rusové získat a co bude výchozím bodem jednání, jež začne v 21:00 středoevropského času.
Kirill Šamijev je ruský politický expert, který pracuje v Evropské radě pro zahraniční vztahy. Zaměřuje se na civilně-vojenské vztahy Ruska a na jeho domácí politiku. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví například o tom, co se dá očekávat od pátečního setkání na Aljašce mezi Trumpem a Putinem, kde udělala Evropa chybu nebo kdo bude po jednání šťastnější.
Německý analytik Janis Kluge se věnuje ruské ekonomice, sleduje nábor do armády či dopady sankcí. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jaké je tempo ruských odvodů, proč Rusové chtějí do války, jak fungují sankce či co čekat od rusko-amerických jednáních o míru.
Krátce poté, co americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že do Washingtonu pošle jednotky národní gardy, se v hlavním městě objevili první vojáci a obrněná vozidla. Úřady očekávají nasazení až 800 vojáků a dalších 500 federálních policistů. Starostka města to označuje za autoritářský tlak.
Francie se spolu s prakticky celým jihem Evropy potýká s vlnou spalujících veder. Teplota ve stínu přesahuje na řadě míst hranici 40 stupňů Celsia. Aktuálně.cz mluvilo s Češkou, která popsala, jak Francouzi s horkem bojují. Vysoké teploty se staly i součástí politického boje.
"Poslední evropský diktátor" Alexandr Lukašenko získal v posledních měsících novou roli. Na začátku války na Ukrajině v roce 2022 sice jeho země fungovala jako základna pro ruský útok, nyní ovšem spolupracuje s Američany jako prostředník k vyjednání míru mezi Ukrajinou a Ruskem. V rámci zlepšení vztahů dal dokonce rozhovor americkému týdeníku Time, kde popisuje Putinovo zákulisí.
Při izraelském útoku v Gaze v neděli zahynuli čtyři novináři katarské televize Al-Džazíra (stanice původně psala o pěti, na svém webu to opravila v úterý), mezi nimi byl i 28letý korespondent Anas al-Šaríf, který byl držitelem Pulitzerovy ceny. Útok odsoudila OSN i novinářské organizace, Izraelci tvrdí, že byl členem hnutí Hamás.
