V pondělí zemřela předsedkyně Státního ústavu pro jadernou bezpečnost a komunální politička Dana Drábová. Respektovaná odbornice se snažila o edukaci ohledně jaderné bezpečnosti, nezapomenutelně se vyjadřovala i k různým událostem a incidentům. O černobylské katastrofě například řekla, že byla spíše havárií komunismu než jadernou havárií.
Víkendové parlamentní volby měly kromě dopadu na Česko vliv i na zahraničí a možná se podepíší na české zahraniční politice. Toho si všímají některá ruská média a politologové, většina prorežimních novin pak píše o tom, že by výhra hnutí ANO Andreje Babiš mohla "způsobit problémy kyjevskému režimu", jak označují ukrajinskou vládu a prezidenta.
Redakce Aktuálně.cz se zařadila mezi ta česká média, která hnutí SPD nevpustilo do svého volebního štábu. Stalo se tak navzdory faktu, že subjekt vedený Tomiem Okamurou mimo jiné deklaruje, že bojuje i za svobodu projevu. Server nedostal akreditaci, redaktor ale zkusil přijít. Mluvčí SPD Lucie Čejková udělit dodatečnou akreditaci odmítla, a to se slovy, že Aktuálně.cz je "nepřátelské médium".
Slavná lázeňská města plná turistů a celebrit, vedle nich nepříjemné dědictví z historie. V nejzápadnější části Česka se rozkládá poslední ze 14 krajů, kam se Aktuálně.cz vydalo na předvolební reportáž zjistit, jak se lidem v regionu žije. Před několika lety řekl tehdejší premiér Andrej Babiš, že je kraj "úplně nejhorší ve všem", podle oslovených lidí, politiků i odborníka se ovšem zlepšuje.
Na devátém místě pražské kandidátky sdružení Stačilo! do letošních parlamentních voleb je podnikový právník Ivan Hrůza. Jednasedmdesátiletý člen KSČM má za sebou kromě práce v podniku 11 let spolupráce se Státní bezpečností, během níž přesvědčoval faráře ke spolupráci s tajnou policií. Lídryni kandidátky Janě Maláčové to nevadí, sám Hrůza se nevyjádřil.
Žije v exilu ve Švýcarsku, protože doma v Bělorusku mu hrozí až 12 let za podporu opozice. Jeho země v roce 2020 doufala, že se vydá na cestu demokracie, jenže "poslední evropský diktátor" si díky zfalšovaným volbám udržel moc. Bělorusko podle spisovatele a novináře Saši Filipenka, který byl v Praze na pozvání Knihovny Václava Havla, svobodné v nejbližší době nebude, Američanům v Minsku navzdory.
Moldavsko má za sebou volební víkend, který jasně ovládla proevropská Strana akce a solidarity (PAS) s více než 50 procenty hlasů. Na místě situaci sledoval redaktor Aktuálně.cz Jaroslav Synčák. "Očekávalo se, že to bude poměrně těsné. Průzkumy, které jsem měl možnost před volbami vidět, totiž neukazovaly diasporu, která je v Moldavsku poměrně velká," vysvětlil ve Spotlight News.
Moldavská vládní strana PAS prezidentky Maii Sandu dosáhla v klíčových volbách překvapivě jasného vítězství. Získala nadpoloviční většinu a otevřela cestu k urychlení snahy o vstup do EU. Proruský Vlastenecký blok utrpěl těžkou porážku a hrozí protesty, zatímco vláda varuje před ruskými pokusy o vměšování.
Důležité volby v nejchudší zemi Evropy ovládla vládní strana PAS, na druhém místě skončil Vlastenecký blok komunistů a socialistů a do parlamentu se dostala tři další uskupení. Vládu ale sestaví vítěz voleb, od čehož si Moldavané i média slibují těsnější spolupráci s Evropskou unií a odklon od ruského vlivu. Zvláštní zpravodaj Aktuálně.cz z Kišiněva popisuje povolební detaily.
Od nedělního rána do večera probíhají v Moldavsku důležité parlamentní volby, které rozhodnou o tom, jestli se země přikloní k Moskvě, anebo k Bruselu. Reportér Aktuálně.cz se vydal k hranicím se separatistickým Podněstřím, kde během jeho návštěvy hraničního mostu prohlásila policie most za zaminovaný.
O vládu nad nejchudší zemi Evropy se v neděli utkají Brusel a Moskva. Na pozadí souboje jsou peníze obou zmíněných stran, chudé obyvatelstvo totiž spíš než geopolitiku řeší to, jak zaplatí vysoké účty za elektřinu. Mladí lidé odcházejí na Západ a část starších zase vzpomíná, jak bylo dobře v dobách Sovětského svazu. Popisujeme situaci v Moldavsku, kde má Aktuálně.cz svého zvláštního zpravodaje.
Moldavsko se připravuje na volby, které rozhodnou o tom, zda se nejchudší země Evropy přikloní spíš k Evropské unii, nebo v ní naopak převládne ruský vliv. Hlasování proběhne v neděli 28. září a reportér deníku Aktuálně.cz bude u toho. Průzkumy zatím ukazují na vyrovnaný souboj, v němž ale mohou mít ještě poslední slovo dezinformace či hlasy placené oligarchou.
"Jakékoli ruské letadlo či dron bez diskuse sestřelíme," prohlásil v pondělí polský premiér Donald Tusk. Obdobně promluvil během jednání Rady bezpečnosti OSN polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Co to vypovídá o možném konfliktu zemí NATO s Ruskem a zda jsou východní státy aliance schopné ruská letadla sestřelovat, analyzuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz bezpečnostní analytik Tony Lawrence.
V Rusku bylo během války na Ukrajině odsouzeno za dezerci a neoprávněné opuštění svých vojenských jednotek nejméně téměř 19 tisíc lidí. Vyplývá to z dat ruského nezávislého webu The Insider. Americký Institut pro studium války odhaduje až 50 tisíc. Od začátku války se zvýšil i počet lidí, kteří využívají služeb neziskových organizací, které jim pomáhají zběhnout. Popisujeme, jak to funguje.
Situace na Ukrajině se pomalu stabilizuje a tamní vláda dokáže spoustu potřeb řešit sama. Zároveň ale na humanitární a rozvojovou pomoc pomalu dochází peníze a bude se muset část pomoci omezit. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká ředitel humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni Jan Mrkvička, který se nedávno z válkou zasažené země vrátil a popisuje, jak a s čím tam jeho organizace pomáhá.
Na konci srpna našli hrobaři v ruském městě Balej 51letou Olgu Šarypovovou, které prý puklo srdce. Důvodem byla ztráta jejího syna Maxima, u jehož místa posledního odpočinku završila rodinnou tragédii i ona. Podobných příběhů je přitom v současném Rusku celá řada. Zároveň s mrtvými vojáky však až trojnásobně přibylo dezertérů a dalších lidí, kteří se chtějí armádě a válce na Ukrajině vyhnout.
Rusové už potřetí zkusili trik s využitím opuštěného potrubí k tomu, aby se ve skrytu dostali do ukrajinského zápolí. Jenže tentokrát se jim podle všeho zas tak dobře nepovedl. Ukrajinci totiž tvrdí, že je výstup z potrubí pod jejich kontrolou a že většina ruských vojáků je buď zajatá nebo po smrti. Na Telegramu se pak objevilo video s jedním ze zajatců, který popsal postup ruských jednotek.
Jméno Jana Marsalka vypadá česky. Někdejší rakouský finančník má skutečně české kořeny. V roce 2020 se po něm slehla zem a s ním se ztratily i miliardy eur. Teď ho tým investigativních novinářů dokázal vypátrat v centru Moskvy a sledovat déle než rok. Výsledek? Marsalek žije s falešnou identitou a pracuje pro ruskou tajnou službu FSB.
Vdova po ruském prominentním opozičníkovi Alexeji Navalném Julija ve středečním prohlášení na sociálních sítích uvedla, že ví, proč a jak její muž v trestanecké vězeňské kolonii na Sibiři před rokem a půl zemřel. Podle informací, které získala, měli významného Putinova kritika otrávit. Vdova měla získat také informace od dozorců, kteří popsali Navalného poslední den a sdíleli fotografie z cely.
Srpnové ukrajinské útoky na ruské rafinerie vyřadily podle agentury Reuters přibližně 17 procent ruských rafinérských kapacit, což představuje 1,2 milionu barelů ropy denně. Kvůli nim, ale i kvůli zvýšené poptávce zemědělců v Rusku benzin podražil a v některých regionech jsou na něj fronty. Vláda pak dočasně zakázala jeho vývoz.
