Bulharsko se od ledna stalo 21. zemí eurozóny. Obchodníci či samotní turisté tak v zemi nově využívají společnou evropskou měnu. Přišlo kvůli tomu zdražení, jak se obávají kritici měny v Česku? Zdraží se letos dovolená v oblíbené destinaci? A čím to, že země na jihovýchodě Evropy má nejrychleji rostoucí ekonomiku v EU? O tom v rozhovoru pro Aktuálně mluvil bulharský ekonom Adrian Nikolov.
V prosinci americká delegace dohodla propuštění hned 123 politických vězňů z běloruských žalářů. Mezi nimi byli i lidé, kteří se neúčastnili žádných protestů – například 23letá Anna Kurisová, která prošla káznicí popisovanou jako ze Stalinovy doby. Do vězení se dostala kvůli tomu, že válku na Ukrajině nazvala válkou. 13. prosince se skoro po dvou letech dostala na svobodu.
V pátek a v sobotu by se ve Spojených arabských emirátech (SAE) měly setkat ruská, americká a ukrajinská delegace. Přiblížíme se po téměř čtyřech letech války konečně k míru? Může něco nebo někdo zastavit Vladimira Putina? O tom všem v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví britský historik a odborník na moderní Rusko Mark Galleoti.
Odpoledne v projevu zkritizoval Evropany, večer ale v tlaku polevil. Donald Trump měl ve středu ve švýcarském Davosu ostře sledovaný proslov, očekávalo se, co řekne ohledně Grónska. Nakonec ale uvedl, že vojenskou sílu proti ostrovu, který je dánským autonomním územím, použít neplánuje. Po debatě s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem pak vyšlo najevo, že vzniká nová dohoda o Grónsku.
Rozsáhlé ruské útoky na ukrajinskou energetiku zasáhly i infrastrukturu klíčovou pro jadernou bezpečnost. Černobylská elektrárna přišla o veškeré externí napájení, výpadky se dotkly také přenosových vedení k dalším jaderným zdrojům. Situaci zhoršují silné mrazy a hrozba dalších úderů, Ukrajina žádá naléhavou pomoc v energetice i protivzdušné obraně.
Americký prezident Donald Trump ve středu v hodinovém projevu prohlásil, že sílu použít nehodlá, zároveň ale trvá na tom, že Grónsko je pro USA strategicky klíčové a chce o jeho koupi okamžitě jednat. Mluvil o bezpečnosti, surovinách i kritice Evropy, pochválil Čínu za energetiku a znovu zaútočil na svého předchůdce Joea Bidena. Zmínil i válku na Ukrajině či kontroverzní cla.
Francouzská prezidentská kancelář ve středu oznámila plán uspořádat cvičení NATO v Grónsku. Návrh přichází v době, kdy se světoví lídři scházejí na Světovém ekonomickém setkání ve švýcarském Davosu, kde se očekává příjezd amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v posledních dnech stále více hovoří o tom, že chce nad autonomním dánským územím převzít kontrolu.
Ve švýcarském Davosu druhým dnem pokračuje ostře sledované Světové ekonomické fórum. Očekávalo se, že hlavním tématem bude Ukrajina, jenže místo toho se diskutuje o Trumpově plánu obsadit Grónsko. Ten má ve středu na fórum také dorazit. Do Evropy se pak opřel Trumpův protivník z domácí scény, kalifornský guvernér Gavin Newsom.
Svrhl venezuelského vůdce Madura, nařídil deportace, nechal zbořit východní křídlo Bílého domu, rozhádal spojence nebo navrhl znovuotevření Alcatrazu. Uplynul rok od druhé inaugurace Donalda Trumpa. Co americký prezident slíbil, co splnil a co se mu naopak nepovedlo? Připomeňte si to v našem výběru.
USA zadržely šestý ruský tanker, britské speciální jednotky se chystají k útokům, Německo jeden z nich nepustilo do svých vod a Ukrajina na některé z nich začala útočit pomocí dronů. „Chlouba“, která pomáhala ruské ekonomice s exportem ropy a plynu navzdory sankcím, teď dostává vážné trhliny. Dotkne se to ruského rozpočtu?
Ruský ekonom a sociolog Vladislav Inozemcev v letním rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvil o tom, co může Putina a jeho válečnou mašinerii zastavit. Ta se sice nezastavila, ruská ekonomika ale přestala růst a přechází do stagnace. Prakticky všechny rezervy jsou utraceny, říká nyní v rozhovoru Inozemcev. Hrozí Rusku problémy?
Teploty na Ukrajině padají hluboko pod nulu. Čím dál více obyvatel je pak kvůli ruským útokům v těžkých mrazech bez dodávek tepla i elektřiny. A to i desítky hodin. Ukrajinský prezident se rozhodl vyhlásit stav nouze v energetickém sektoru. Deník Aktuálně.cz mluvil s Ukrajinkou Aljonou Budagovskou z organizace Člověk v tísni, která situaci zažívá na vlastní kůži.
Litva obvinila šest lidí ze Španělska, Kolumbie, Kuby, Ruska a Běloruska, kteří se měli pokusit o podpálení podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě. Ten se odehrál v roce 2024 a podle zjištění tamní prokuratury za ním stála ruská vojenská rozvědka GRU. Skupina se podle vyšetřovatelů pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
Venezuelská opoziční politička a lauerátka Nobelovy ceny za mír María Corina Machadová po čtvrtečním setkání v Bílém domě předala americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi svou medaili. Ten se podle zdroje z Bílého domu rozhodl si medaili ponechat, přestože je podle Nobelova výboru nepřenosná. Otázkou podle médií je, jestli tím Machadová něco získá.
Na konci prosince se objevila zpráva, že zemřel Denis Kapustin, velitel Ruského dobrovolnického sboru – tedy Rusů, kteří se hlavně z etnických důvodů rozhodli bojovat proti Putinovi, ale ve válce a na ukrajinské straně. Bývalý spolupracovník zemřelého Alexeje Navalného Leonid Volkov smrt oslavil s tím, že jde o nacistu a oslavil „denacifikaci“. Jenže Kapustin žije a Volkovovi teď hrozí deportace.
Válka na Ukrajině přiměla pobaltské země k vyšším investicím do obrany. Zároveň se tyto země rozhodly změnit systém výuky jazyků na školách. V Lotyšsku dokonce nové zákony omezují přístup ruskojazyčného obyvatelstva k médiím – na konci prosince skončilo veřejnoprávní Radio 4 vysílající v ruštině, což kritici paradoxně nazývají darem Kremlu.
Před pár týdny propukly v několika íránských městech protivládní nepokoje, které se rozšířily po celé zemi a patří k největším od roku 1979. Režim se brání a způsobil masakr, který si vyžádal tisíce mrtvých. Získat zprávy o tom, jaká je nyní v Íránu situace, je kvůli odpojenému internetu téměř nemožné, navíc se stále častěji mluví o americkém útoku. Co se tam tedy skutečně děje?
V Íránu i po několika bouřlivých dnech pokračuje napjatá situace okolo protestů proti teokratickému režimu. Podle agentury AP se už dá ze země zavolat do zahraničí, internet ale stále nefunguje. Lidskoprávní organizace upozorňují na tisíce zatčených a možná až tisíce mrtvých kvůli tvrdému potlačení protestů. Chystají se také první popravy.
Rusové na konci roku přišli s informací, že Ukrajina měla zaútočit pomocí téměř sta dronů na rezidenci ruského prezidenta Putina. Moskva podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova nenechá útok bez odpovědi a „zreviduje svoji pozici“ ve vyjednávání o míru. Ukrajina i západní tajné služby ovšem útok popřely. Co tajné sídlo vlastně skrývá?
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov vyrazil na setkání zástupců ruských regionů s prezidentem Vladimirem Putinem. V noci na 25. prosince se mu ovšem udělalo špatně a musel být v Moskvě naléhavě hospitalizován. Od té doby se neobjevil na veřejnosti a šíří se různé zvěsti o jeho dalším osudu. O jeho zdravotním stavu se spekuluje už delší dobu.
