Přišli o ruce, nohu nebo prsty, přesto se nevzdávají. Příběhy tří ukrajinských veteránů ukazují cenu, kterou jednotlivci platí za válku s Ruskem – i to, jak náročná je cesta zpět do civilního života. Zatímco oficiální čísla ztrát zůstávají utajená, za statistikami stojí konkrétní lidé, jejichž životy zásadně změnily drony, exploze a dlouhá rehabilitace.
V Moskvě v pondělí ráno neznámí pachatelé vyhodili do povětří automobil s generálporučíkem Fanilem Sarvarovem. Podle Vyšetřovacího výboru Sarvarov na následky zranění zemřel. Jedná se o již 11. generála od začátku ruské invaze v roce 2022, jehož život vyhasl za podivných okolností. Vyšetřovatelé z atentátu obratem obvinili Kyjev.
Po více než pěti letech v izolaci se z běloruských věznic dostalo na svobodu hned 123 politických vězňů. Režim „posledního diktátora v Evropě” Alexandra Lukašenka po vyjednávání s USA propustil i ty nejprominentnější opoziční lídry z roku 2020. Za gestem, které Minsk prezentuje jako milosrdenství, ovšem stojí zrušení sankcí a riskantní geopolitická hra Washingtonu o oslabení ruského vlivu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek řekla, že z bruselského summitu neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Po 16hodinovém jednání přišel dramatický závěr: Ukrajina sice dostane 90 miliard eur, ovšem nepůjdou ze zmrazených ruských aktiv, jak někteří evropští lídři navrhovali.
Baltská defenzivní linie už nejsou jenom slova, ale realita. Nejsevernější pobaltský stát, Estonsko, začal s výstavbou prvních pěti bunkrů. Dohromady by jich do roku 2027 mělo vzniknout hned 600. Cílem je odstrašit Rusko.
„Vzal svou rodinu a přestěhoval se do Ruska, protože chtěl podpořit tradiční hodnoty.“ Lidí s takovýmto příběhem přibývá, podle ruských médií se zemi Vladimira Putina podařilo za rok přilákat už více než 2,5 tisíce rodin ze Západu, kterým se v jejich zemích nelíbil vývoj společnosti a „progresivní ideologie“. Pro získání občanství někteří z nich dokonce neváhají jít bojovat proti Ukrajině.
Evropa se nyní hádá o obří peníze. Unie totiž Rusku blokuje kolem 210 miliard eur aktiv, která by měla jít na financování Ukrajiny. Jejich hlavní část je v Belgii, která se obává možných právních a reputačních rizik. O osudu peněz má Rada Evropy rozhodovat koncem týdne. V nejnovějším dílu pořadu Spotlight News o tématu mluvíme s europoslancem Ondřejem Kolářem (TOP09).
Evropské tajné služby podle médií zabránily více než stovce útoků a sabotáží, které plánovaly ruské tajné služby. Vrcholní politici čím dál častěji hovoří o tom, jak se hrozbám bránit a o nutnosti protiakcí. Co v Evropě včetně Česka hrozí? A jak se můžeme ruskému terorismu bránit? O tom v novém dílu podcastu Evropa v souvislostech hovoří odborník na mezinárodní bezpečnost Hynek Melichar.
Přiblížili jsme se konci krvavé války na Ukrajině? O to se v neděli a v pondělí v Berlíně snažila americká a ukrajinská delegace. Obě strany deklarovaly „významný pokrok“ a označily jednání za „produktivní“, neshodnou se ovšem hlavně na územních otázkách. Popisujeme, na čem se delegace dohodly.
Do současného Ruska se většina lidí nedostane. Režim, který odborníci označují jako autoritářský, začal přituhovat už po nástupu Vladimira Putina k moci, po začátku konfliktu na Donbase a plnohodnotné války na Ukrajině ovšem zavedl vojenskou cenzuru. Opozičníky či odpůrce režimu úřady nazývají zahraničními agenty, extremisty či teroristy. Jak se v Rusku v roce 2025 žije?
Z 28bodového „mírového“ dokumentu, kterým chtěla Trumpova administrativa ukončit už skoro čtyři roky trvající válku na Ukrajině, se staly dokumenty hned čtyři. Ukrajinský web ZN.UA zjistil, jaké konkrétní nevýhody pro jeho zemi skýtá.
Rusko po sabotážích a provokacích plánovalo útočit na lety do USA a způsobit leteckému průmyslu větší narušení než jakýkoli jiný teroristický čin od útoků na Světové obchodní centrum, píše deník Financial Times. Evropské tajné služby sice podle deníku akcím zabránily, faktem ovšem je, že Rusko nyní představuje pro civilní životy v Evropě stejně velkou hrozbu jako islamistický terorismus.
Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po 11 měsících objevila na veřejnosti, a to poté, co za ni její dcera převzala Nobelovu cenu míru. Machadová chtěla loni kandidovat na prezidentku Venezuely, úřady jí to ovšem v červenci 2024 zakázaly. O několik dní později se začala skrývat.
Ruský politolog a odborník na střední Evropu Vadim Truchačev zaujal česká média tím, že hned po volbách mluvil o tom, že česká muniční iniciativa je "bohužel" efektivní a že snad bude přehodnocena. V rozhovoru pro Aktuálně.cz teď mluví o tom, kdo je a není rusofob, zda jsou Rusové čechofobové nebo o tom, jestli zaútočí Rusko na Evropu či naopak. Mluví i o tom, co má společného Kyjev s Velehradem.
Zatímco USA, Ukrajina a její spojenci s Ruskem řeší, jak dosáhnout míru v nejkrvavějším konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války, Moskva už se dívá dál za horizont. Bývalý ruský premiér Sergej Stěpašin se v minulých dnech nechal slyšet, že Rusko připravuje obdobu Norimberského procesu s údajnými ukrajinskými neonacisty.
V úterý se má za zdmi Kremlu setkat Trumpův vyjednavač o míru Steve Witkoff s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Měli by spolu jednat o podmínkách mírového plánu, který má ukončit válku na Ukrajině. Přinese konec nejkrvavějšího konfliktu v Evropě od 2. světové války? Jak asi vypadá jednání za zavřenými dveřmi? A na co vlastně sází Putin? O tom v rozhovoru mluví ruský exdiplomat Boris Bondarev.
Donald Trump sice slíbil, že ukončí válku na Ukrajině, jenže ani bezmála po roce ve funkci ve východoevropské zemi nepřestali umírat lidé a ruská armáda se pomalu posunuje. Ukrajinský prezident Zelenskyj navíc kromě Ruska bojuje i s korupcí ve svém okolí, která oslabuje jeho pozici. Toho podle ruského novináře Leonida Ragozina chce využít ruská strana - a to i při úterním jednání v Moskvě.
Ukrajinci si v rámci útoku na ruskou energetickou infrastrukturu našli nový cíl - lodě takzvané stínové flotily, kterými Rusové obcházejí sankce. Kyjev potvrdil hned dva údery na takové tankery v Černém moři, které se odehrály v posledních několika dnech. Podle deníku Wall Street Journal ovšem letos došlo hned k šesti takovým výbuchům.
