


Ukrajinci neustále útočí na ruské rafinerie a klíčové přístavy. Například ve městě Tuapse si lidé stěžovali na to, že z nebe padá „černý déšť“. Jak efektivní v útocích Ukrajinci jsou, jak dlouho trvá důležitá zařízení opravit a jak se na globálním trhu s ropou a na ruském rozpočtu podepisuje současná situace ve světě? O tom v pořadu Spotlight News hovoří analytik Isaac Levi z think-tanku CREA.
Útoky ukrajinských dronů na ruské rafinerie a exportní terminály účinně snížily objem nakládané ropy i zisky z jejího vývozu. Je však třeba uvést, že vzhledem k téměř dvojnásobnému nárůstu cen ropy po útocích USA a Izraele na Írán a uzavření Hormuzského průlivu tento vývoj Rusku prospěl více než dopady dronů.
Rusko tak těží z očekávaného zdvojnásobení daňových příjmů z exportu díky prudkému růstu cen, který sledujeme od začátku března po útocích na Írán.
Tento zisk zdaleka převyšuje dopady náletů bezpilotních letounů, přestože jsou samotné ukrajinské údery na ruské území významné. Zaznamenali jsme zhruba dvacetiprocentní pokles objemu nakládky. To snížilo denní příjmy z ropy téměř o 70 až 80 milionů eur, což je značná částka.

I přes pokles objemu se cena zdvojnásobila, ruským ropným trhům se tedy celkově velmi daří. Získaly záchranné lano díky situaci v Hormuzském průlivu i díky výjimce, kterou vývozcům udělil Donald Trump.
To umožnilo zemím po celém světě nakupovat stále více ruské ropy bez hrozby sekundárních sankcí. Díky americké výjimce pominulo riziko sankcí, čímž se snížil rozdíl mezi cenou ruské a světové ropy. V některých případech se dokonce ruská ropa změnila na premium, protože tankery dříve stály u indického pobřeží bez kupce. Prodloužení této výjimky, které USA oznámily před několika dny, Rusku finančně výrazně pomůže.
Z konkrétních zemí byla významná Indie, která po zrušení sankcí nákupy ruské ropy v březnu téměř zdvojnásobila. V oblastech nejvíce zasažených drony byla po 7. dubnu nejvíce postižena Usť-Luga v Baltském moři. Zaznamenali jsme tam přibližně 33% pokles nakládky, což odpovídá ztrátě více než 60 tisíc tun ropy a ropných produktů denně. Druhým místem je černomořský přístav Tuapse, kde ukrajinské údery zesílily kolem 15. a 16. dubna.
Objem nakládky v Tuapse během pěti dnů po útocích klesl zhruba o 30 %; od té doby jsme zaznamenali pouze dvě nakládky. To je významné, protože jde o exportní terminál státní společnosti Rosněfť pro rafinovanou ropu. Celkově se kvůli úderům na infrastrukturu snížil objem ruské ropy a produktů zhruba o 9 %. Přesto Rusko za prvních 19 dubnových dní utržilo za námořní export téměř 500 milionů eur; drony mu zisky srazily o přibližně 50 milionů denně.
Ano, ruské příjmy z vývozu po zahájení útoků na Írán vzrostly. Je to dáno prudkým zvýšením cen, které ukrajinské údery drony nedokázaly vyvážit. Ty sice citelně snižují zisky a objem nakládky klesl zhruba o 9 %, ceny se však celkově zdvojnásobily. V celkové bilanci tak Rusko v březnu a dubnu i přes nálety bezpilotních letounů výrazně profitovalo.
Naprostá většina ruské ropy pro Indii se v baltských přístavech nakládá na stínové tankery. Je to jejich hlavní exportní trasa, která vede z Baltu podél celého evropského pobřeží až do Indie. Tato cesta je samozřejmě dlouhá a může trvat i více než měsíc.

Část ropy proudí také z Černého moře, a to jak na stínových tankerech, tak na lodích vlastněných či pojištěných zeměmi G7. To je důležitý postřeh. Jelikož ukrajinské drony komplikují nakládku, údery ji mohou na několik dní omezit či zcela zastavit.
Rusko však terminály a rafinerie opravuje poměrně efektivně; po opravách pak nárazově zvyšuje objem nakládky natolik, aby mohl být náklad pro Indii včas vyexpedován. V tomto směru jsou tedy vcelku úspěšní.
Viděli jsme také, že méně zasažené přístavy, například baltský Primorsk, dokázaly převzít část nákladu z poškozených terminálů, jako je Usť-Luga. Podařilo se jim tak úspěšně diverzifikovat místa, kde jsou schopni tyto tankery nakládat.
Stabilizuje ceny ropy v Evropě středeční znovuzprovoznění ropovodu Družba? Můžou ji Maďaři se Slováky nahradit? Kdo všechno odebírá barely s ruskou ropou? A jak velkou část tankerů ruské stínové fotily dokážou Evropané zadržet?
Na tyto i další otázky odpovídá v celém díle pořadu Spotlight News analytik Isaac Levi z Centre for Research on Energy and Clean Air. Díl si můžete pustit ve videu výše nebo v oblíbených podcastových aplikacích.