


Proč jsou poslanci v šoku? Nákup obrněnců je po 10 letech příprav v bodě nula
Válka je pro Ukrajinu obrovskou tragédií. Měla by být i pořádným políčkem pro všechny, kteří se podílejí na obraně České republiky a svým jednáním jí škodí.



Válka je pro Ukrajinu obrovskou tragédií. Měla by být i pořádným políčkem pro všechny, kteří se podílejí na obraně České republiky a svým jednáním jí škodí.



Válka na Ukrajině trvá už více než dva týdny. Přesné množství obětí lze jen odhadovat, OSN dosud eviduje 579 zahynulých mezi civilním obyvatelstvem. Skutečně počty ale budou vyšší. Počty zabitých vojáků (na obou stranách) se velmi rozcházejí. Ruskojazyčný opoziční server Meduza hovořil s manželkou padlého ruského vojáka, ale i s příbuznými ukrajinských civilistů, kteří zahynuli při bombardování.



V okolí ukrajinského Charkova a blízké vesnice Sokolovo se před 79 lety odehrávaly nelítostné boje mezi Rudou armádou a 1. československým polním praporem na jedné straně a německým wehrmachtem na straně druhé. Dnes je ovšem ruská armáda tím, kdo bombarduje Charkov.



Městečko Jasiňa je jedním z nejodlehlejších míst Zakarpatské Ukrajiny. Před druhou světovou válkou tu končil rychlík z Prahy, na nejvýchodnější železniční stanici tehdejšího Československa. Dnes se zde místní chystají k obraně proti ruské invazi. V okolí chytá domobrana lidi značkující důležité orientační body. Podezírá je, že tak označují cíle pro útok ruského letectva a pozemních jednotek.



Československo 1968 a Ukrajina 2022. Obě invaze dělí od sebe přes půl století, přesto mají leccos shodného. Rusové operace dlouho a v tajnosti připravovali, soustřeďovali vojska s výmluvami, že jde jen o cvičení. A pak bez vyhlášení války zaútočili. "Ukrajinci však mají na rozdíl od Čechoslováků šanci se ubránit," říká v rozhovoru Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.



Přepadení Ukrajiny ruskou armádou, letectvem a námořnictvem palčivě připomnělo, že zůstane-li z českého obranného rozpočtu i nadále trhací kalendář, může se v něj jednou rychle proměnit celá republika.



Ruská armáda sice vládne zničující destruktivní silou, avšak ne vysoce přesnými zbraněmi jako vyspělé západní armády. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký se proto v rozhovoru pro Aktuálně.cz obává velkých ztrát na životech při obsazování zalidněných městských aglomerací, jako je Kyjev nebo Charkov. "Vladimiru Putinovi jde o trvalé ovládnutí Ukrajiny. Její pohlcení Ruskem," tvrdí.



Rusko ve čtvrtek ráno vpadlo na Ukrajinu. Ostřelování a nálety pokračují, země hlásí mrtvé. "Každý predátor si vybírá slabé kusy a stejně tak se nyní chová Vladimir Putin. Po Ukrajině je ze sousedů Ruska logicky na řadě Bělorusko," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka z estonské Baltic Defence College. Rozhovor byl veden před začátkem ruské invaze.



Ruská společnost je zastrašená a není možné říct, kolik lidí skutečně podporuje agresivní politiku Vladimira Putina a možnou invazi na Ukrajinu. "Rusové nechtějí válku a bojí se jí," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Galina Timčenková, ředitelka ruskojazyčného serveru Meduza.io, který byl ruskými úřady zařazen na seznam "zahraničních nepřátelských agentů".



Diskuse o poměrech v devadesátých letech minulého století má podle psychologa Daniela Štrobla pro českou společnost nemalý očistný efekt. "Právě toho si na hraném seriálu České televize i dokumentárním cyklu Polosvět, které tuto polemiku rozproudily, cením nejvíce," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Seriály České televize "Devadesátky" a "Polosvět" oživují polemiku o organizovaném zločinu a jeho prorůstání do policie i politiky. Svůj názor říkají i kriminalisté, kteří vyšetřovali vraždu kmotra Františka Mrázka, působení Radovana Krejčíře či řádění gangu Davida Berdycha. "Pořád to má smysl. I po 30 letech," říká Josef Doucha, který se podílel na vyšetřování orlických vražd.



1. čs. polní prapor se v sovětském Buzuluku začal formovat před 80 lety na přelomu ledna a února 1942. "Byl to náš nejradostnější den. Byly jsme vyzdviženy z velikého utrpení," svěřila se Heliodoru Píkovi vězenkyně gulagu Štěpánka Cejzlarová, kterou Sověti propustili až kvůli vznikající jednotce. Stejně jako stovky dalších Čechoslováků. Byla to pro ně jediná možnost, jak se dostat z lágru.



V červenci 1942 vznikl v ruském Buzuluku pod velením tehdejšího podplukovníka Ludvíka Svobody 1. československý samostatný polní prapor. Stal se základem Svobodovy armády, která v roce 1944 z východu osvobozovala Československo. Připomeňte si události a osudy lidí ve fotogalerii Aktuálně.cz.



Od příjezdu Reinharda Heydricha, jednoho z nejvlivnějších nacistických pohlavárů, uplynuly koncem ledna 1942 pouhé čtyři měsíce. Jeho represivní mašinerie však za tu dobu způsobila odboji značné ztráty. Sokolská rezistence, bez jejíž pomoci by paraskupina Anthropoid Heydricha nikdy nezlikvidovala, přežila. O významné roli odboje v operaci Anthropoid je další díl seriálu Aktuálně.cz.



Ačkoliv v posledních dnech proběhlo hned několik schůzek v souvislosti s napětím na rusko-ukrajinských hranicích, nedůvěra mezi Západem a Ruskem je stále vysoká. Podle některých analytiků dokonce probíhá jakási hra nervů. "Za vše nakonec mohou zaplatit Ukrajinci, což už možná nikoho trápit nebude. Pro ně to ale může být katastrofa," upozorňuje například Lukáš Dyčka.



Geniální léčitel a bylinář Jan Mikolášek, před jehož ordinací stávaly stovky lidí, byl komunistickým režimem vězněn a poté z povědomí lidí systematicky vygumován. Širší veřejnost se s ním seznámila až díky filmu Šarlatán, který nyní uvedla Česká televize, a také díky životopisné knize Mikoláškova prasynovce Martina Šulce a jeho ženy Ivany. Co si o Mikoláškových metodách myslí lékařské kapacity?



O Janu Mikoláškovi se mnoho lidí dozvědělo až díky filmu Šarlatán z roku 2020 a životopisné knize Martina Šulce. V paměti předválečné i poválečné generace je ale stále ukotvena vzpomínka na geniálního bylináře, jenž svými léčitelskými metodami dosahoval ohromujících výsledků. S respektem o něm mluví i dnešní medicínské kapacity, jakkoliv jinak k léčitelství dost skeptické. Narodil se 7.dubna 1889.



Do atentátu na Reinharda Heydricha zbývalo 151 dnů. Na letišti Tangamere v jihoanglickém Sussexu se 28. prosince 1941, sešlo sedm mužů hned ze tří československých paraskupin. Josef Gabčík a Jan Kubiš z Anthropoidu byli mezi nimi.



Josef Gabčík a Jan Kubiš prožívali v závěru roku 1941 ve Velké Británii hektické týdny. Bydleli u rodičů dívek Lorny a Edny Ellisonových, do kterých se zamilovali, pak byli staženi na základnu a prošli tvrdým výcvikem. Na jeho konci přijali od plukovníka Františka Moravce úkol, o kterém nesměli s nikým hovořit - zlikvidovat jednoho z nejvyšších nacistických pohlavárů Reinharda Heydricha.



Do vysazení paraskupiny Anthropoid do okupované vlasti scházely v polovině prosince 1941 už jen dny. Její členové Josef Gabčík a Jan Kubiš ladili své plány, setkali se s exilovým prezidentem Edvardem Benešem a sepisovali poslední vůli. Plánovaná likvidace prominentního nacisty Reinharda Heydricha jim nedávala moc nadějí na přežití. Po výcviku přesto oba sršeli sebevědomím.